Napište nám:

Pomocí kontaktního formuláře nám můžete poslat zprávu.
Doplňte odpověď (všechna písmena jsou malá).

Tvorba vyrovnávacího plánu

Při tvorbě vyrovnávacího plánu (VP) doporučujeme

  • stanovit si jednu konkrétní osobu, která bude za vyplnění plánu zodpovědná (neznamená to, že jej celý bude vyplňovat sama);

  • vytvářet plán v elektronické podobě a uložit jej na bezpečném místě, kam mají přístup i ostatní pedagogové žáka;

  • inspirovat se následující strukturou.

Struktura vyrovnávacího plánu pro žáka s odlišným mateřským jazykem

  1. Základní údaje o žákovi (jméno, datum narození, škola, třída, země původu, příp. typ pobytu; jazykové znalosti – jakými jazyky žák mluví; jazyky, jakými mluví doma)

  2. Pedagogická diagnostika (bližší informace najdete v dalším textu)

  3. Cíle vzdělávání (dlouhodobé cíle, které chceme u žáka naplnit)

  4. Konkrétní náplň v jednotlivých předmětech (úprava výstupů školního vzdělávacího programu pro žáka tak, aby pro něj byly reálně dosažitelné; tj. co konkrétně ho v jednotlivých předmětech budeme učit)

  5. Pedagogické postupy (jakým způsobem postupovat při výuce, př. názornost, aktivní zapojení žáka do výuky, podpora rozvoje vyučovacího jazyka, práce s jednotnými a stálými pokyny práce, individuální pracovní materiály, zapojení spolužáků, využívání mateřského jazyka)

  6. Pomůcky (př. učebnice z nižších ročníků, individuální pracovní listy, slovník, učebnice češtiny pro cizince, internet jako zdroj informací v jazyce žáka)

  7. Způsob hodnocení a klasifikace (klasifikační stupeň, slovní hodnocení, kombinace obou způsobů)

  8. Způsob ověřování vědomostí (písemnou nebo ústní formou)

  9. Speciálně pedagogická péče (způsob organizace - kdy, kdo, rozsah; př. výuka češtiny pro cizince, doučování, podpora asistenta pedagoga)

  10. Dohoda o spolupráci s rodiči (způsob komunikace, formy spolupráce, kontrola přípravy na hodinu, způsob hodnocení).

  11. Vlastní podíl žáka na vzdělávání (zapojení žáka do plánování – př. aktivní účast ve výuce, plnění zadaných úkolů, pravidelné plnění domácích úkolů, účast na kurzech češtiny mimo školu).

  12. Podpisy (všech zúčastněných - zástupce školy, rodiče, žák).

Inspirací nám je následující literatura a samozřejmě i paragraf 6 vyhlášky č.147/2011 Sb.

Zelinková O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2007

Jucovičová D. Žáčková H. a kol. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, D&H, 2009

Kaprálek K. Bělecký Z.: Jak napsat a používat individuální vzdělávací program, Portál, Praha 2004

Top

Ke stažení: 

Top

Studijní materiály: 

Top

Kazuistiky: 

  1. Xien Than - problémy s klasifikací

    Xien Than nastoupil do základní školy ve druhé polovině školního roku. Neuměl vůbec česky, rodina se skoro ze dne na den rozhodla opustit rodnou Čínu a tak nebyl na přípravu čas. Bylo mu 13 let a doma chodil do 7. třídy, tak jej škola zařadila do 7. ročníku. Byl prvním cizincem z takto vzdálené země na dané škole, a proto s jeho začleňováním byly již od počátku problémy.

    Nikdo mu nerozuměl, učitelky nevěděly, co s ním, a tak ho nechaly jen sedět ve třídě s tím, že se musí nejdřív naučit česky od ostatních dětí. Z počátku děti nového, exotického spolužáka obletovaly, učily ho různá slovíčka a byl neustále středem pozornosti. Po nějaké době zájem spolužáků opadl a přestali si ho všímat, zvláště proto, že jeho pokroky s češtinou nebyly podle jejich představ. Učitelky ze školy z počátku čekaly, jak se žák adaptuje, ale vzhledem k jeho původu žáka-cizince ze třetí země, pro které není žádný kurz zdarma a škola tu povinnost ze zákona nemá, jej češtinu nikdo nedoučoval.

    Uplynul školní rok, Xien nedostal vysvědčení, protože neměl ani žádné známky. Po prázdninách nastoupil do 8. třídy, spolužáci se divili, že postoupil bez vysvědčení, ale třídní učitelka jim vysvětlila, že cizinci nemusí být tři pololetí klasifikováni. Moc se jim to nelíbilo, protože oni se museli učit a Xien jen seděl a nic.

    A jak na tom byl Xien? Chodil povinně do školy, ale protože si ho nikdo nevšímal, začal si při vyučování hrát na mobilu, číst si a občas také do školy nepřišel. Proč taky, když tam někdy i osm hodin jen tak seděl. V polovině deváté třídy, kdy si ostatní spolužáci podávali přihlášky na SŠ, začala škola řešit, co s ním. Vysvědčení neměl, česky neuměl, tak na jakou školu půjde? Co bude následovat?

    Připadá vám situace žáků-cizinců neřešitelná, tak jako pedagogům z této školy? Zkuste si nejprve odpovědět na následující otázky, pak vám teprve nabídneme řešení. Takže:

    V čem byla zásadní chyba školy? Jak se dalo této situaci předejít? Jak může škola tuto situaci vyřešit? A lze to vůbec?

    Řešení naleznete zde

Top

Dobrá praxe: 

Anketa

Doplňte odpověď (všechna písmena jsou malá).

Tento portál byl vytvořen občanským sdružením META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika