Hodnocení na SŠ

Hodnocení žáka s OMJ jde ruku v ruce s podpůrnými opatřeními a vypracováním IVP. Podpůrná opatření totiž spočívají (dle školského zákona § 16, odst. 2b) mj. také v „...úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání...

Právě v IVP, na jehož základě je žák do výuky postupně integrován, je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. IVP také určuje vzdělávací cíle a cestu k jejich naplnění a uvádí kompetence, které by měl žák v daném předmětu za určité časové období zhruba zvládnout a na jejichž základě je pak následně hodnocen. V rámci IVP je pak na středních školách možné prodloužit žákům s OMJ studium o 1 rok (ve třetím stupni PO).

Slovní hodnocení

Škola má možnost zvolit si jako alternativní formu klasifikace slovní hodnocení, případně jeho kombinaci se známkou.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Pro hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem je slovní hodnocení, alespoň v počátcích jejich integrace do vzdělávacího systému České republiky, nejvhodnější. Klasické známky totiž zapříčiňují porovnávání výsledků žáků mezi sebou, přičemž žáci s OMJ ve srovnání s ostatními spolužáky vždy zůstávají za hranicí možného úspěchu, popřípadě mohou jejich „dobré“ známky působit při porovnání s ostatními problematicky.

Slovní hodnocení naopak může vyzdvihnout úspěchy při plnění individuálního plánu, aniž bychom žáka s OMJ hodnotili klasickou, s ostatními srovnatelnou známkou. Pokud hodnotíme podle předem stanovené sady kritérií z individuálního plánu a žák i ostatní spolužáci o tom vědí, neměly by pak problémy se srovnáváním nastat. Jakékoliv hodnocení slouží především žákovu učení, mělo by nejen jemu, ale i učiteli a rodičům ukázat, co již zvládl, co ho ještě čeká a co ještě musí zlepšit.

Slovní hodnocení žáka s OMJ je vhodnější jak pro svou individualizovanou podobu, tak i pro stránku motivační, provázející žáka na jeho cestě studiem, která je ve srovnání s ostatními spolužáky mnohem obtížnější.

O zavedení slovního hodnocení ve škole rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (školský zákon § 69 odst. 2), je také třeba jej zapracovat do klasifikačního řádu školy.

O výhodách a nevýhodách slovního hodnocení pojednává tento článek na portálu RVP. V druhém odkazu najdete praktickou ukázku, kdy a jak používat slovní hodnocení.

V rámci školního řádu, jehož součástí je i klasifikační řád, by škola měla zvolené hodnocení žáků s OMJ specifikovat. Při klasifikaci žáka s OMJ je nutné především zvážit referenční rámec, na jehož principu je žák hodnocen, protože ten do určité míry ovlivňuje naše chápání klasifikace jako srovnání s ostatními, což u žáka s OMJ aplikovat nelze.

Nehodnocení žáka

V dnešní praxi se často stává, že žák s OMJ nastoupí do školy v průběhu školního roku. V takovém případě je velice obtížné žáka z čehokoli hodnotit. Je tedy možné jej nehodnotit?

Dle § 69 odst. 5 a 6 školského zákona je možno žáka v 1. pololetí nehodnotit:

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

Nehodnocení žáka však není možno dále protahovat:

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Nicméně ani propadnutí žáka s OMJ není správným řešením, pokud je pro něj jazyková neznalost jediným důvodem. A proto je pro všechny strany nejlepší začít řešit integraci žáka do školy a tedy i jeho hodnocení co nejdříve od jeho nástupu.

Máte nějaké otázky? Kontakt pro metodickou podporu na středních školách naleznete v informačním letáku Podpora SŠ při vzdělávání žáků s OMJ.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.