Wellbeing dítěte v MŠ

Co je to wellbeing a proč je důležitý?

O wellbeingu ve školství se v posledních letech často hovoří. Jednak v souvislosti s pandemií a omezeními s ní spojenými, ale také i díky snaze uchopit tento koncept systémově. Termín wellbeing se objevuje ve vzdělávací Strategii 2030+ a propíše se do velké revize RVP ZV. Rámcový program pro předškolní vzdělávání s termínem wellbeing nepracuje, nicméně zmiňuje, že má předškolní vzdělávání podporovat pohodu dítěte: “Jeho úkolem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu [...]” (RVP PV, s. 7).

Do češtiny bychom mohli termín wellbeing přeložit jako stav osobní spokojenosti a pohody, “stav, kdy je mi dobře”. Každý předškolní pedagog jistě (a zcela intuitivně) k tomuto cíli směřuje. Učitelé a učitelky (nejen v MŠ) však také zažívají situace, v nichž se necítí dobře ani děti, ani pedagogové: konflikty, náročné chování u dětí, emočně náročné adaptační období, anebo jen chvíle, kdy ve třídě panuje velký hluk a děti se nedokáží koncentrovat.

(Nesnadnou) součástí pedagogické práce je pomáhat řešit konflikty, pomoci dětem zdárně projít adaptačním obdobím a ošetřit agresivní či náročné chování u dětí tak, aby jím (pokud možno) netrpěla celá třída. Je samozřejmé, že každý z nás, i děti, se vyrovnáváme se situacemi, kdy jsme v nepohodě, a je to tak v pořádku. Řešení problému a překonávání překážek je nedílnou součástí učení, a ani pedagogové nemají dětem zametat cestu před každou překážkou: určitá míra nepohody je v učení na místě. Vždyť samotné učení probíhá, alespoň podle slavné Vygotského teorie, v zóně nejbližšího vývoje, tedy mimo naši komfortní zónu.

Přejeme si, aby z dětí vyrostli dospělí lidé “do nepohody”, kteří se nezaleknou překážek a dokáží unést psychickou i fyzickou zátěž. Síla takových lidí však tkví v tom, že si i přes náročné vnější okolnosti dokáží udržet určitou míru vnitřní pohody. Vědí, jaké to je být spokojený sám v sobě, a umí z těchto vnitřních zdrojů čerpat.

Chceme-li u dětí tuto resilienci (neboli odolnost) budovat, potřebujeme také rozvíjet jejich schopnost osobní spokojenosti a pohody, radosti ze života. Dítě, které zná své silné stránky, své zdroje (v předškolním věku ještě intuitivně a implicitně), zažilo úspěch a smělo se z něj radovat, bude lépe zvládat náročné situace, které s sebou život (a tedy i vzdělávání) přináší.

Jaké jsou základní předpoklady, že bude dítě v MŠ ve fyzické i psychické pohodě?

Nejdříve je potřeba pamatovat na naplnění základních fyziologických potřeb dítěte, ale také na potřebu bezpečí a přijetí (je velice důležité, aby dítě úspěšně prošlo adaptací). V případě dětí s OMJ je třeba dbát na základní porozumění (např. prostřednictvím komunikačních kartiček). Až když má dítě v mateřské škole naplněné potřeby, může rozvíjet své vývojové kompetence.

Jak na wellbeing vícejazyčných dětí v MŠ?

Naplňovat wellbeing dětí v mateřské škole je procesem, který vyžaduje čas a trpělivost. U vícejazyčných dětí a těch s migrační zkušeností může být tento proces mnohem delší a náročnější, než si možná představujeme. Nicméně rozvoj českého jazyka a další učení jsou neoddělitelně spojeny s jejich wellbeingem, a je proto klíčové systematicky na tomto aspektu pracovat. Podívejte se na naše doporučené první kroky, které vám pomohou posoudit, zda jste již položili pevné základy pro wellbeing.

• Ke stažení CHECKLIST