Charakteristika ČJCJ
Čeština je nástroj dorozumění v českém prostředí
Co z toho plyne pro výuku?
- Jazykové prostředky se učíme v kontextu běžných reálných situací, vět a frází.
Čeština je jazyk cizí
Co z toho plyne pro výuku?
- používáme metody výuky cizích jazyků
- změníme svůj pohled na češtinu
- učíme češtinu jako cizí jazyk jinak, než učíme tradičně češtinu ve škole jako vyučovací předmět
Čeština je jazyk flexivní
Co z toho plyne pro výuku?
- nemůžeme na výuku češtiny jako cizího jazyka jednoduše aplikovat postupy vhodné pro výuku jazyků jiného typu (např. angličtiny nebo francouzštiny)
- musíme věnovat pozornost morfologii – osvojení systému koncovek
Jak přistupovat ke skloňování a časování?
Pro vyjádření významu jsou v češtině klíčové konce slov. Máme obsáhlý soubor přípon a koncovek. Přípony vyjadřují význam a koncovky vyjadřují vztahy mezi slovy. Změnou koncovky měníme vztah slov ve větě – a tedy význam sdělení. Neměníme ale význam slova. Změnou přípony či předpony měníme význam slova.
Co z toho plyne pro výuku?
- Věnujeme pozornost koncům slov. Více například zde.
Příklad
Rozřazujeme slova do kategorií slovních druhů podle zakončení – „jaký“ je přídavné jméno, protože končí na „ý“, „jak“ je příslovce, protože nemá koncovku, „výborný je přídavné jméno, protože končí na dlouhé ypsilon, „výborně“ je příslovce, protože končí na „ě“
- Pravidla skloňování se odvíjejí od zakončení slov.
Příklad
Jak utvořit tvar 4. pádu jednotného čísla: „žena“ je podstatné jméno ženského rodu a končí na „a“, ve 4. pádě se „a“ mění na „u“, 4. pád je tedy „ženu“
- Analyzujeme slova od konce – mluvnické kategorie se dají určovat analýzou konců slov, nikoli pomocnými pádovými otázkami
Příklad
Úkol: Urči, jaký je rod a pád podtrženého slova ve větě Vidím pána.
Úvaha rodilého mlvčího: Pán – ten pán – rod mužský, vidím koho co, pána, 4. pád.
Řešení rodilého mluvčího: Rod mužský, 4. pád.
Úvaha toho, kdo vnímá češtinu jako cizí jazyk: Vidím se pojí se 4. pádem, slovo pán je tedy ve 4. pádě, koncovka je –a, 1. pád je tedy asi pán, slovo končí na souhlásku, bude to tedy pravděpodobně mužský rod.
Řešení toho, kdo vnímá češtinu jako cizí jazyk: Rod mužský, 4. pád.
Řešení je v obou případech totéž, protože se jedná o stejnou větu téhož jazyka a kategorie je jednoznačná. Každý ale k řešení dospěl jiným způsobem, což je způsobeno jiným vnímáním téhož jazyka a jiným osvojením jeho struktury. Tuto jinakost musíme respektovat a můžeme ji ve společné výuce využít.
