Teorie ledovce

Kanadský pedagog a badatel Cummins vyvinul teorie a modely, které nám mohou pomoci pochopit vzájemné působení mezi jazykovým rozvojem a kognitivní a akademickou oblastí. Cummins přejal a vytvořil teorii ledovce, aby odlišil základní interpersonální komunikační schopnosti (BICS-Basic Interpersonal Communicative Skills) od kognitivních akademických jazykových dovedností (CALP-Cognitive Academic Language Proficiency).

Komunikativní jazyk (konverzační plynulost) se vyvíjí jako první v situacích tváří v tvář s rodilými mluvčími, které jsou navíc většinou v širším kontextu.

Kognitivní jazyk je jazyk, který se vyvíjí skrze zkoumání, rozebírání myšlenek a řešení problémů. Kognitivní rozvoj doprovází používání jazyka při klasifikaci, analýze, tvorbě hypotéz a při generalizaci. Zároveň se postupně vytváří schopnost používat abstraktní jazyk.

Akademický jazyk je charakterizován používáním trpného rodu, kdy myšlenky a koncepty jsou činiteli, slov s řeckými a latinskými kořeny, používáním metafor a personifikace a co je nejdůležitější – používáním nominalizace (abstraktních podstatných jmen tvořených například ze sloves nebo přídavných jmen).

Teorie ledovce

Obrázek této teorie nám ukazuje, že komunikační schopnosti jsou na povrchu ledovce, tedy nad hladinou a lze je zjistit celkem záhy, zatímco akademické a kognitivní dovednosti leží pod hladinou a nejsou tedy ihned zřejmé. Schopnost používat jazyk na akademické úrovni spolu s kognitivním rozvojem jsou klíčové pro realizaci vzdělávacího potenciálu. Všechny děti nejprve rozvíjí svůj komunikační jazyk (tedy konverzační schopnosti), ale mnohem déle trvá rozvinout jazyk, který přispívá ke školní úspěšnosti. Obecně lze říci, že děti s OMJ, které se učí češtinu jako cizí jazyk, mohou plynule konverzovat v češtině po dvou až třech letech v závislosti na rozdílu mezi jazykem mateřským a češtinou (jiné teorie uvádějí dobu od půl roku do dvou let). Ale průměrně trvá těmto dětem pět až sedm let – a některým až deset let, než dohoní svoje spolužáky v kognitivních a akademických jazykových znalostech a dovednostech. Schopnost číst komplexnější texty, které obsahují (pro cizince) neznámé kulturní reference a používají akademický jazyk a které jsou zároveň důležité pro úspěšnost ve zkouškách různých úrovní, trvá žákům s OMJ velice dlouho.
Z této teorie tedy vyplývá, že je podstatný rozdíl mezi jazykem komunikačním a jazykem akademickým. Ten obsahuje odborné termíny a slovní spojení, která vyžadují mnohem více dovedností a jejich osvojení trvá mnohem déle. Zároveň nás tato teorie upozorňuje na to, že žáci, kteří již sice umí dobře komunikovat, nemusí mít stále osvojené dovednosti akademické. Jejich případná školní neúspěšnost může souviset s tímto faktem.

Přeloženo a upraveno: z Excellence and Enjoyment:learning and teaching for bilingual children in the primary years, Unit 1: Planning and assessment for language and learning; DfES Publications, 2006 a z http://www.naldic.org.uk/ITTSEAL2/teaching/SLA.cfm