+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Situace na SŠ


Střední škola hraje důležitou roli nejen při vstupu mladých lidí do dospělého života, ale i jako významný integrační nástroj, přesto však není tento stupeň vzdělávání zdaleka tak dobře přístupný všem, jak by bylo třeba. Je v zájmu každé společnosti, aby byli přicházející mladí lidé vzděláváni a integrováni, aby se následně stali samostatnou a přínosnou součástí celého společenství.

Pro mladé lidi, kteří přicházejí do ČR v době těsně po absolvování základní školy a chtějí pokračovat ve studiu na střední škole, je přechod do nového prostředí nesnadný. Musí se vyznat v českém vzdělávacím systému, který se liší od systému v zemi původu, pochopit systém přijímacího řízení, správně vyplnit a včas podat přihlášku, dodat v termínu příslušné doklady (což je v některých případech až nadlidský výkon kvůli nefunkční infrastruktuře v původní zemi) a další formální náležitosti.

Ačkoliv mají většinou stejné povinnosti jako jejich čeští vrstevníci, neznalost prostředí, postupů a mnohdy i jazyka jim tuto velmi zásadní fázi jejich života výrazně komplikuje. Jejich českým vrstevníkům mohou být v této situaci oporou učitelé, výchovní/kariérní poradci v základních školách nebo jejich rodiče. Ve chvíli, kdy mladý člověk přichází přímo ze zahraničí, se na tuto oporu spolehnout nemůže. Pomoci pak mohou neziskové organizace, např. pracovníci sociální sekce společnosti META, o.p.s.

Pomoci mohou také informace pro rodiče - jazykové verze - např. dokument Studium na SŠ - jazykové verze.

Mladí lidé s migrační zkušeností však naráží i na mnohem skutečnější a méně snadno odstranitelné bariéry, jejichž důsledkem je v lepším případě studium na střední škole, která není adekvátní jejich potenciálu (učiliště či odborná střední škola, ačkoliv měl uchazeč třeba vynikající výsledky v základním vzdělávání), v horším případě mladí lidé nestudují v ČR střední školu vůbec.

Zajímá Vás téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na SŠ z pohledu různých aktérů (MŠMT, školy, student...)?
Jaká je současná situace na školách a co by se mělo v budoucnu změnit?
Přehrajte si záznam panelové diskuse Základkou to nekončí - pokračujme na střední!, která proběhla online 19.5.2021.

Co říkají čísla?

Ačkoliv o vzdělávacích drahách a předčasném opuštění vzdělávání mezi mladými migranty neexistují žádné výzkumy, výše zmíněný fakt může ilustrovat porovnání počtu cizinců, kteří ve školním roce 2019/20 studovali na SŠ (9 496 cizinců) s počtem cizinců (bez azylantů), kteří v roce 2019 podle ČSÚ ve věku 15–19 let pobývali na území ČR (20 726 cizinců, z nichž 17 694 pobývalo na území více než 12 měsíců). Z porovnání vyplývá, že více než 11 tisíc mladých cizinců ve věku docházky na střední školu není do vzdělávacího systému vůbec zapojeno. A přestože několik set z nich může být ještě na ZŠ, tak významný počet mladých migrantů v ČR nenavštěvuje střední školy. PROČ?

Všude samé bariéry

Jedním ze zásadních důvodů je nastavení přijímacího řízení na SŠ. V důsledku nastavení jednotné formy přijímacího zkoušky na SŠ musí všichni cizinci, kteří na území ČR absolvovali i byť jen nepatrnou část svého studia, skládat test z českého jazyka, který nebere v žádném případě v potaz nerodilé mluvčí, kteří neznají akademický jazyk. Pouze uchazeči přicházející přímo ze zahraničí mohou požádat o odpuštění tohoto testu. Více o přijímacích zkouškách z pohledu cizinců v článku Uzpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ.

Další z bariér, které významným způsobem ztěžují studium na střední škole, je nedostatečná a ve většině případů neexistující jazyková příprava na ZŠ. Ačkoliv § 20 školského zákona přiznává nárok na jazykovou přípravu všem cizincům, kteří si plní povinnou školní docházku v ČR, její forma, rozsah i organizace jsou stále nedostatečné pro naprostou většinu cizinců. Proto je pro ně tolik náročné zvládnout přijímací řízení a, pokud jsou na SŠ nakonec přijati, je pro ně zároveň velmi obtížné studium samotné.

V systému vzdělávání pak úplně chybí intenzivní výuka češtiny jako druhého jazyka pro ty uchazeče, kteří z důvodu nedostatečné znalosti jazyka neuspěli u přijímacího řízení na SŠ.

V ČR existuje zatím jediná možnost, jak zůstat ve vzdělávacím systému - tou je studium učiliště či jiné střední (například soukromé) školy, která uchazeče přijme i navzdory nedostatečné znalosti jazyka. Přitom podle údajů CERMATu se při přijímacím řízení v roce 2018 hlásilo na SŠ přímo ze zahraničí 260 uchazečů, kteří si požádali o odpuštění testu z ČJ. Je zřejmé, že minimálně tento počet budoucích studentů (ale kvůli již zmiňované nedostatečné podpoře na ZŠ bude toto číslo mnohonásobně vyšší) bude mít studijní obtíže kvůli nedostatečné znalosti jazyka. Pokud tedy budou přijati…

Významnou bariérou pro úspěšné studium a ukončení SŠ je pak samotná podpora selhávajících studentů s odlišným mateřským jazykem na středních školách. Ačkoliv mají studenti nárok na podpůrná opatření z § 16 školského zákona (například v podobě výuky češtiny jako druhého jazyka), zatím na tuto podporu dosahuje velmi málo studentů (podle šetření NÚV provedeného v roce 2018 byla poskytována PO 2. nebo 3. stupně jen 20 % z celkového počtu žáků s OMJ a cizinců na oslovených školách). Z našich zkušeností vyplývá, že nezanedbatelný počet žáků s OMJ střední školu opustí již v prvním ročníku nebo po jeho neúspěšném zakončení. V některých případech pak směřují na lehčí obory na učiliště, jiní bohužel ztratí chuť studovat úplně.

Na závěr, pokud všechny výše jmenované bariéry žák s OMJ překoná, ho čeká také bariéra v podobě maturitní zkoušky z ČJL, jež je pro nerodilého mluvčího opravdovou výzvou. Bohužel nemáme data o všech žácích s OMJ, nýbrž jen o těch, kteří si požádali o uzpůsobení zkoušky z důvodu studia v zahraničí (v posledních 8 letech alespoň 4 roky). Z jejich výsledků je patrné, že je pro ně zkouška z ČJL náročnější, největší problém je pak pro ně úspěšné složení písemné práce z ČJL.

Všechny tyto konkrétní bariéry spojené se studiem na SŠ se ale odehrávají v každodenní realitě mladých lidí, kteří ve vrstevnickém kolektivu určitým způsobem vyčnívají. A kromě výše zmíněných bariér denně naráží především na samotnou ne/integraci do školního kolektivu, vztahy s vrstevníky i učiteli, snahu zapadnout a být přijímán takový, jaký jsem. A jaké to je být mladým člověkem s odlišným mateřským jazykem v české škole? Poslechněte si krátký záznam debaty s tvůrci videí do naší Tvůrčí a literární soutěže Čeština je i můj jazyk a dalšími mladými lidmi s OMJ. Jejich autentické výpovědi nám nejlépe zprostředkují to, jak se při začleňování do české školy cítí a co jim v integraci může pomoci.

Podporujeme žáky s OMJ a jejich pedagogy

A právě z těchto důvodů jsme se rozhodli podpořit mladé lidi s odlišným mateřským jazykem přípravným kurzem na studium na SŠ. Jaké jsou počty studentů cizinců na českých středních školách, jak jsou úspěšní a jaké navrhujeme systémové změny ke zlepšení jejich situace? Dočtete se v našem dokumentu Žáci s odlišným mateřským jazykem na SŠ.

Podporujeme ale také pedagogy středních škol, kteří mají ve svých třídách studenty s odlišným mateřským jazykem a snaží se jim pomoci úspěšně projít celým studiem. Víme, jak je pro učitele náročné vzdělávat studenty s různými vzdělávacími potřebami a zároveň plnit požadavky na výukový obsah.

Proto pedagogům středních škol nabízíme:

Je důležité vzdělávat mladé migranty, kteří mají (stejně jako ostatní studenti) ambice stát se tím, kým chtějí. Podporujme všechny studenty bez rozdílu v jejich vzdělání a rozvoji. A pomáhejme těm z nich, kteří to z různých důvodů potřebují. Má to cenu...

Dobrá praxe

Michaela Jiroutová, Kristýna Titěrová

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.