+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Zapojení do výuky ZŠ, SŠ


Zapojení žáka s OMJ do výuky může učiteli s běžnou pedagogickou zkušeností připadat zpočátku jako těžko řešitelný úkol a učitel tak může dojít k přesvědčení, že je to nad jeho síly. K překonání těchto pocitů přitom stačí si uvědomit, že jazyková odlišnost žáka s OMJ není jediná odlišnost, se kterou se učitel setkává, a pedagogická práce s rozmanitostí je vlastně každá pedagogická práce. Třídní kolektiv není nikdy homogenní, vždy se v něm najdou různí žáci s odlišnými předpoklady, schopnostmi i dovednostmi. Navíc je každý žák individualita, která má za sebou rozličné zkušenosti, rodinné zázemí a biografické nastavení, což jsou všechno faktory ovlivňující samotný přístup k učení a zároveň i fungování uvnitř kolektivu. Proto je schopnost vyrovnat se s diverzitou ve třídě základním předpokladem profesionálního přístupu k výuce i k práci s třídním kolektivem pro každého dobrého učitele.

Jestliže je součástí třídy, potažmo školy, i žák s odlišným mateřským jazykem, přináší to nepochybně větší potřebu diferenciace učiva a odlišného přístupu. Pokusíme se zodpovědět otázky, jež si klade pravděpodobně každý učitel, který má ve třídě žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Jak zapojit žáky s OMJ do běžné výuky, když ještě pořádně nerozumí česky? Co po nich můžu chtít a co je již nereálný požadavek? Jak mám při svém plánování zohlednit přítomnost těchto žáků ve třídě? A musím nějak měnit svůj způsob výuky? A proč si zrovna já musím klást tyto otázky? Nemohli by se nejdřív naučit česky a pak teprve jít do běžné třídy?

Na poslední otázku odpovíme hned, protože ta je předpokladem celého našeho přístupu: nemohli. Než se žáci s OMJ dostanou na jazykovou úroveň svých vrstevníků, trvá to několik let (viz teorie ledovce). Po dobu jejich učení se jazyku je nelze separovat do specializovaných jazykových tříd. Není to možné finančně, logisticky a není to vhodné ani ze sociálního či pedagogického hlediska. Proto musíme přijmout důležitý předpoklad: v našich třídách budou studovat žáci s různou úrovní znalosti vyučovacího jazyka. Důležité je uvědomit si, že kromě obsahů výukových předmětů se budou tito žáci ve všech hodinách také učit česky. Učitel českého jazyka jako druhého jazyka učí žáky komunikační jazyk, ale specifickou slovní zásobu, termíny a fráze z přírodopisu, nebo chemie žáky naučit nemůže.

Každý učitel si proto potřebuje začít všímat jazyka, který se v jeho hodinách používá (co sám říká, co žáci čtou a co by měli žáci nakonec říct či napsat) a tato všímavost k jazyku vede následně k větší podpoře jazyka ve výuce, která je pro úspěšné zapojení těchto žáků nezbytná.

TIP!

Vzpomeňme si, jaké to bylo, když jsme se sami učili cizí jazyk. Jak dlouho nám trvalo, než jsme se zorientovali v textu a rozuměli rodilému mluvčímu. A důležité je vzpomenout si, co nám k tomu pomáhalo.

Podívejte se na 10 jednoduchých tipů pro začátek aneb co můžeme udělat již zítra?

Základní překážkou při výuce žáků s OMJ je pochopitelně jejich malá nebo žádná znalost češtiny na komunikační i odborné (akademické) úrovni, se kterou jsou spojené těžkosti s osvojováním i ověřováním vědomostí a znalostí. Problémy dělá žákům s OMJ názvosloví a odborná terminologie, a to i taková, která rodilým mluvčím připadá naprosto samozřejmá. Pro žáky s OMJ je to nová a obtížná slovní zásoba, která je odtržená od běžné reality komunikačních situací. To znamená, že se pojmy většinou vůbec nekryjí s reálnými pojmy ze života, které si během běžné komunikace měli žáci již možnost osvojit. Příkladem takovýchto „triviálních“ pojmů je rostlina (možná znají slovo kytka), živočich (zvíře), končetiny (ruka, noha), ale i stavba těla, zástupce apod. To vše jsou slova, pod kterými si čeští žáci hned „něco představí“, ale žáci s OMJ nikoliv. I tato slova se musí aktivně a cíleně naučit.

Musíme si proto uvědomit, že každý učitel (ať už biolog, chemik nebo fyzik) je učitelem jazyka. Akademický jazyk učíme postupně všechny žáky, aby porozuměli obsahu výuky a dokázali se o něm vyjadřovat. I děti, jejichž rodným jazykem je čeština, se ve škole učí akademický jazyk, jako např. metafora, oscilace.

Při výuce tedy postupujeme tak, že pro žáky bez dostatečné znalosti jazyka není vhodné, aby žák byl nucen zvládat veškeré učivo ve stejném rozsahu jako ostatní spolužáci. Škola může upravit rozsah a obsah učiva, neboť výstupy lze naplnit na různě náročném obsahu. Tato skutečnost vyplývá ze stanoviska MŠMT.

Zaměříme se proto nejprve ve svém předmětu na cíle hodiny a rozmyslíme si dobře obsahový cíl. Co chceme žáka v hodině naučit? Co je v tématu to minimální, podstatné a užitečné nejen pro všechny žáky, ale i pro žáka s OMJ? Jak tyto vědomosti či dovednosti může získat i žák bez dostatečné znalosti jazyka? Jakou podporu jim můžeme dát, aby to zvládli? Je pravděpodobné, že se obsahový cíl bude muset upravit a zredukovat (zejména u žáků s nulovou znalostí českého jazyka). Není-li v našich či žákových možnostech dosáhnout cíle, tak si obsahový cíl zredukujeme na minimum.

Potřebujeme si ale zároveň uvědomit, jaký bude jazykový cíl hodiny, protože žák s OMJ se kromě obsahu bude potřebovat naučit i jazyk. Zamyslíme se nad tím, jaká slova a fráze jsou potřeba pro porozumění daného tématu hodiny, zda se tam vyskytují odborné termíny a co žáci budou muset zvládnout, aby prokázali, že tématu porozuměli. Jaké podpůrné nástroje k tomu můžeme využít? Mohou to být obrázky, videa, modely, kartičky se slovíčky, slovníky, pracovní listy, zjednodušené a zkrácené texty, schémata - klíčové vizuály, apod.

Záměrem je propojit obsahový cíl s jazykovým cílem, díky tomu budeme více promýšlet, jak a co učíme, staneme se srozumitelnější a názornější a povedeme všechny žáky k aktivnější účasti na výuce.

Vyzkoušejte si, jaké to je být na hodině přírodopisu a rozumět každému pátému slovu. Podívejte se na naše videoNerozumíš výkladu?“.

Jakou podporu budou potřebovat žáci s OMJ k tomu, aby dokázali naplnit obsahový a jazykový cíl? Přečtěte si 12 principů pro systematické a úspěšné zapojení žáků s OMJ

Pokud přijmeme myšlenku, že je potřeba rozvíjet vědomosti a jazykové dovednosti i žáků s OMJ, pravděpodobně se tím změní celý náš pohled na vyučování a jeho přípravu. Druhým dechem dodáme, že se tím naše výuka zkvalitní a bude přístupnější všem přítomným žákům.

Výše uvedenými i dalšími principy a postupy se zabývá také inspirativní článek kanadského profesora Jima Cumminse: Vzdělávání vícejazyčných žáků. Dozvíte se v něm mj. i to, jak konkrétně podporovat žáky ve výuce pomocí scaffoldingu a využívání jejich vícejazyčnosti.

Texty desatera a dvanáctera pocházejí z Průvodce začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem, jehož autorkami jsou M. Bernkopfová, B. Nosálová, K. Titěrová, T. Vágnerová a J. Vávrová.

ČDJ a SVP

Žák kromě neznalosti českého jazyka může mít i další speciální vzdělávací potřebu, např. specifickou poruchu učení, poruchu autistického spektra, atd. V záložkách "Ke stažení" naleznete článek, kde je v deseti krocích popsáno, kdy je dobré jako pedagog zbystřit. Jak takového žáka, který má nedostatečnou znalost českého jazyka v kombinaci s další SVP, zapojit do výuky? Dozvíte se v článku Práce se žáky s OMJ a SVP.

Více praktických tipů, jak zapojovat žáky do výuky, se dozvíte na semináři Metody ve výuce žáků s OMJ.

Dobrá praxe

Zuzana Hrušková
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.