Pedagogická diagnostika

Kristýna Titěrová, Jana Vávrová

Pedagogická diagnostika není neznámý pojem a patří neodmyslitelně k práci každého pedagoga. Proto se zde nebudeme podrobně zabývat jejím vymezením (k tomu může posloužit doporučená literatura nebo studijní materiály v části Další zdroje a inspirace). My se zaměříme hlavně na odlišnosti a cíle pedagogické diagnostiky u žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Pedagogická diagnostika je především záležitostí školy (Školské pedagogické zařízení (ŠPZ) provádí speciálně-pedagogickou diagnostiku a psychologické vyšetření), protože právě učitelé mohou žáka pozorovat v prvních dnech a týdnech školní docházky a postupně sbírat všechny nezbytné informace pro utvoření komplexní představy o potřebách žáka. Na základě těchto informací pak mohou odeslat žáka do Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a mezitím (ještě před vydáním doporučení ŠPZ) sami nastavit potřebnou dosažitelnou podporu.

Tak můžeme vyřešit situaci, která bývá poměrně obvyklá u nově příchozích žáků, kteří potřebují od samého začátku intenzivní podporu - Podpůrná opatření (PO) 3. stupně, ale bez doporučení ŠPZ na ni ještě nemají nárok.

Školské poradenské zařízení pak může vycházet ze závěrů pedagogické diagnostiky (i jazykové) a následné podpory, kterou škola poskytla a na jejich základě navrhnout doporučení pro práci s žákem a konkrétní nástroje v rámci jednotlivých PO (např. výuka ČDJ, Individuální vzdělávací plán IVP, úprava obsahu, asistent pedagoga).

Na následujících videích se můžete podívat, jak začleňují žáky a jak mimo jiné funguje pedagogická diagnostika na ZŠ nám. Curieových nebo jaké mají zkušenosti na ZŠ Křesomyslova.

.
.

Jak používat pedagogickou diagnostiku u žáků s OMJ? V čem je rozdíl?

U těchto žáků se musíme zabývat mírou znalosti vyučovacího jazyka, což znamená, že půjde částečně o jazykovou diagnostiku. Zjišťování konkrétních znalostí a dovedností v jednotlivých předmětech může limitovat právě neznalost jazyka. Jiné tedy budou metody zjišťování i samotný rozsah. Další odlišností bývá obvykle i neznalost původního školního prostředí žáka, zaměření, obsah i metody výuky v zemi původu. Cílem je tedy udělat si o žákovi komplexní představu a zjistit, co umí, co chce dělat, co má rád, jak se chová, jak komunikuje. To nám pomůže při jeho podpoře v průběhu začleňování do výuky, do kolektivu, volnočasových aktivit, a také ke zpracování plánu podpory.
.

Co konkrétně zjišťujeme?

A. Silné stránky, zájmy a možnosti podpory

Pokud si chceme o žákovi udělat komplexní představu, musíme od rodičů zjistit co nejvíce informací (pokud neumí česky, tak s tlumočníkem).

koníčky, co rád dělá, na jaké kroužky chodil a v čem by mohl pokračovat i tady? (volnočasové aktivity jsou pro integraci velmi důležité)

úspěchy v bývalé škole (olympiády, soutěže…)

oblíbený školní předmět

budoucí plány žáka i jeho rodiny

S rodiči probereme možnosti další (jazykové) podpory žáka:

kurzy češtiny mimo školu – bude dítě chodit?

• možnost zajistit doučování – mohou rodiče zajistit?

• nabídka pomoci zorientovat se v nabídce kurzů nebo doučování v rámci školy i mimo ni

Pro zjišťování těchto informací od rodiny Vám může posloužit dotazník dostupný na webu jako Příloha k přijímacímu formuláři (v několika jazykových verzích).

B. Jazykové dovednosti

Nedostatečná znalost češtiny, bývá u žáků s OMJ největší bariérou při jejich začleňování do výuky. Právě odstraňování této bariéry je nejzásadnějším tématem při zpracování plánu podpory (PJP –Plán jazykové podpory, IVP – Individuální vzdělávací plán).

Abychom mohli přesně určit formu a míru nutné jazykové podpory, je třeba udělat s každým žákem s OMJ jazykovou diagnostiku. Nejen s nově příchozími, ale i s těmi, kteří již pobývají v ČR delší dobu. Někteří totiž český jazyk na komunikativní úrovni ovládají dobře, ale potřebují rozvíjet akademický jazyk.

Náš nástroj jazykové diagnostiky je koncipován tak, aby rozdělil žáky do tří jazykových kategorií, odpovídajících stupňům podpůrných opatření.

Při tvorbě PJP/IVP pro žáky s OMJ máme na paměti:

(PJP–plán jazykové podpory, který nastavujeme v 1. stupni PO, obvykle ještě před odesláním do PPP nebo před vydáním doporučení ŠPZ; je určen především pro žáky s nulovou znalostí jazyka, a tudíž velkou potřebou intenzivní podpory; IVP – Individuální vzdělávací plán nastavujeme ve 2. a 3.stupni PO, na základě doporučení z ŠPZ)

je třeba plánovat rozvoj češtiny ve všech předmětech

žáci s OMJ se učí češtinu jako druhý jazyk

učit se druhý jazyk je dlouhodobá záležitost. Vzpomeňme si, jak dlouho jsme se sami učili nějaký cizí jazyk. Musíme být trpěliví a dopřát dětem dostatek času pro jejich osobní jazykový rozvoj.

Informace, jak na jazykovou diagnostiku prakticky, najdete v části Čeština jako druhý jazyk.
.

C. Znalosti a dovednosti v ostatních předmětech

Matematika

  • matematické operace, čísla i znaménka jsou univerzální, tudíž se dá v matematice velmi snadno zjistit, co žák umí. Na co se zaměřit Vám napoví formulář, který je ke stažení Formulář na zjištění znalostí z M.

Ostatní předměty

  • u začátečníků nám jazyková bariéra komplikuje zjišťování rozsahu znalostí, proto je důležité mít k dispozici překlad vysvědčení ze země původu, požádat rodiče o sešity, případně o učebnice používané žákem v zemi původu. V případě začátečníka není možné bez tlumočníka získat úplný přehled o znalostech žáka, ale ani to není nutné (při přestupu žáka ze školy na školu v rámci ČR také nezjišťujeme všechny znalosti a dovednosti ze všech předmětů). Ale je velmi důležité s předchozími znalostmi počítat a při výuce na ně navazovat. Žáci si nesou spoustu znalostí a dovedností ve svém prvním jazyce. To je první z osvědčených principů v přístupu k těmto žákům. Více se dozvíte na pět principů, které podporují dobrou praxi s OMJ.

U žáků, kteří jsou již v češtině pokročilejší, zjišťujeme porozumění odbornému textu v učebnici. Žák si přečte několik odstavců z učebnice a pokusí se v textu najít klíčové informace, které pak učiteli sdělí. Zároveň podtrhá to, čemu v učebnici opravdu dobře rozumí. Učitel má pak základní představu o tom, čemu je žák schopen sám porozumět a v čem naopak potřebuje podporu. Při zadávání tohoto úkolu je ovšem zásadní (tak jako u každého úkolu), aby žák zadání dobře porozuměl.
.
.

D. Fungování v hodinách a v kolektivu

.
Velmi důležitou složkou diagnostiky je pozorování žáka. Zde je potřeba upozornit na to, že je důležité věnovat pozornost nejen nově příchozím žákům, ale i těm, kteří jsou již ve třídě, ve škole nebo v ČR déle. I děti, které již nejsou úplnými nováčky a začátečníky, mívají často problémy se začleňováním do kolektivu. Nezřídka se stává, že i po několika měsících, letech nejsou stále součástí třídního kolektivu a jen velmi těžko se do něj zapojují. Taková psychická nepohoda je pro dítě velmi nepříjemná a náročná a je třeba ho soustavně podporovat a pomáhat mu s adaptací. Zde mohou sehrát pozitivní roli patroni a aktivní komunikace učitelů s nimi. V rámci třídnických hodin (pravidelně) je například možné monitorovat (sledovat) vztahy ve třídě a mluvit o dojmech a potřebách „nového“ žáka, ale i potřebách spolužáků. Formou hry (Boalovské divadlo, Hraní rolí) můžete zjistit jaké je socioklima ve třídě a pak s ním pracovat. Pro inspiraci doporučujeme nahlédnout do naší publikace Hello Czech Republic, kde najdete několik tipů na podobné aktivity (např. Nový ve škole, Útěk do Peacestánu). Zároveň META nabízí zážitkový workshop I Jan Amos chodil do školy v cizině, který pomáhá řešit celé třídě „novou“ situaci. Další nápady na práci se třídou jsou v materiálech v sekci Ke stažení (v menu po levé straně).

Pokud se v kolektivu objeví nějaké závažnější problémy, je vhodné se obrátit na metodiky prevence na škole, na výchovného poradce, PPP, NNO apod. Rozhodně je třeba takový problém řešit za pomoci odborníků.

Aby dítě mohlo dělat pokroky ve výuce, je skutečně důležité, aby se cítilo v bezpečí a mělo pocit „osobní pohody“ (wellbeing). To neplatí jen u žáků s OMJ, ale u nich především, protože se příchodem do ČR ocitli ve velmi náročné situaci.

Pozorujeme především:

• Jak funguje v hodinách? Reaguje na učitele? Jak se snaží? Co mu jde, s čím má naopak potíže? Jak se zapojuje?

• Jak funguje v kolektivu třídy? Co dělá o přestávkách, jakým způsobem komunikuje se spolužáky, koho vyhledává?

• Jaké pokroky dělá v češtině, co už umí?

Tento formulář Vám pomůže zaznamenávat svá pozorování a promýšlet další kroky.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 3.3 (3 votes)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.