Pedagogická diagnostika


Pedagogická diagnostika není neznámý pojem a patří neodmyslitelně k práci každého pedagoga, proto se zde nebudeme podrobně zabývat jejím vymezením (k tomu může posloužit doporučená literatura nebo studijní materiály v části Další zdroje a inspirace). My se zde hlavně zaměříme na odlišnosti a cíle pedagogické diagnostiky u žáků cizinců neboli žáků s OMJ (žáků s odlišným mateřským jazykem).

Změny v legislativě od září 2016- aktuálně:

Pedagogická diagnostika je záležitostí školy a/nebo ŠPZ. V případě školy se pedagogická diagnostika jako proces promítne do tvorby PLPP, jakožto nástroje podpůrných opatření (PO) v prvním stupni. Od 2.stupně PO dělá diagnostiku také školské poradenské zařízení (ŠPZ). ŠPZ ve zprávě o vyšetření žáka navrhne škole doporučení, konkrétní nástroje v rámci jednotlivých PO, např. výuka ČDJ,IVP, AP...

Jak používat pedagogickou diagnostiku u žáků s OMJ? V čem je rozdíl?

U těchto žáků se na rozdíl od většiny ostatních musíme zabývat mírou znalosti vyučovacího jazyka, to znamená, že především půjde o jazykovou diagnostiku. Zjišťování konkrétních znalostí a dovedností ve vyučovacích předmětech může limitovat neznalost jazyka. Jiné tedy mohou být metody zjišťování i samotný rozsah toho, co jsme na počátku schopni zjistit. Další odlišností od běžné diagnostiky je pak většinou neznalost původního školního prostředí žáka, zaměření, obsah i metody výuky v zemi původu. V ostatním se ale pedagogická diagnostika neliší od té běžně používané. Také jejím cílem je udělat si o žákovi komplexní představu a zjistit, co umí, co chce dělat, co má rád, jak se chová, jak komunikuje. To nám pak pomůže při jeho podpoře v průběhu začleňování do výuky, kolektivu, volnočasových aktivit a v této chvíli především ke zpracování plánu podpory.

Co konkrétně zjišťujeme?

A. Silné stránky, zájmy a možnosti podpory

Pokud si chceme o žákovi udělat komplexní představu, která nám pomůže jej úspěšně začlenit do výuky, do života školy i do společnosti, musíme od rodičů zjistit co nejvíce informací (pokud neumí česky, tak s tlumočníkem).
Zjišťujeme:

  • Jaké má koníčky, co rád dělá, na jaké kroužky chodil a v čem by mohl pokračovat i tady? (Zapojení do volnočasových aktivit je pro integraci velmi důležité.)
  • Jaké měl úspěchy v bývalé škole (olympiády, soutěže…)?
  • Jaký byl jeho oblíbený školní předmět?
  • Jaké jsou budoucí plány žáka i jeho rodiny?

S rodiči také probereme možnosti další (jazykové) podpory žáka:

  • Bude chodit někam mimo školu na kurz češtiny?
  • Má rodina možnost najít někoho na doučování?
  • Potřebují rodiče pomoci se zorientovat v nabídce kurzů nebo doučování v rámci školy i mimo ni?

Pro zjišťování informací od rodiny může posloužit dotazník dostupný na webu jako Příloha k přijímacímu formuláři (v několika jazykových verzích).

B. Jazykové dovednosti

Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka (češtiny), bývá u žáků s OMJ největší bariérou při jejich začleňování do výuky. Proto právě odstraňování této bariéry je nejzásadnějším tématem při zpracování plánu podpory. Při tvorbě PLPP/IVP pro žáky s OMJ máme na paměti, že:

  • Čeština je vyučovací jazyk, je tedy nutné plánovat její rozvoj ve všech předmětech. Každý předmět nabízí dostatek možností, jak jazykovou výuku podpořit. Podívejte se na příklad vyrovnávacího plánu/Plánu podpory (ke stažení vlevo), více informací Plány podpory.

  • Žáci s OMJ se učí češtinu jako druhý jazyk. Pojetí výuky druhého jazyka se od výuky jazyka mateřského v některých skutečnostech odlišuje. Podívejte se do sekce Čeština jako druhý jazyk a seznamte se s principy výuky češtiny pro cizince. Prolistujte si některé učebnice češtiny pro cizince.

  • Učit se cizí jazyk není otázka jednoho měsíce ani půl roku. Je to dlouhodobá záležitost a na to nesmíme zapomínat. Vzpomeňme si, jak dlouho jsme se sami učili nějaký cizí jazyk. I přesto, že školní prostředí je pro výuku jazyka jedním z nejvhodnějších, musíme být trpěliví a dopřát dětem dostatek času pro jejich osobní jazykový rozvoj. A to i s vědomím, že děti nebudou vyjmenovávat přesné pořadí posledních Přemyslovců.

Pro další informace, jak na jazykovou diagnostiku prakticky, najdete v části Čeština jako druhý jazyk.

C. Znalosti a dovednosti v ostatních předmětech

Matematika
Protože matematické operace, čísla i znaménka jsou univerzální, dá se v matematice velmi snadno zjistit, co žák umí. Na co se zaměřit vám opět napoví formulář, který je ke stažení jako Formulář na zjištění znalostí z M.

Ostatní předměty
Zjištění znalostí z ostatních předmětů komplikuje u začátečníků jazyková bariéra. Zde je minimálně důležité mít k dispozici překlad vysvědčení ze země původu, požádat rodiče o sešity, případně o učebnice používané žákem v zemi původu. Komplexní zjištění znalostí není u začátečníků bez tlumočníka možné a není snad ani nutné (při přestupu žáka ze školy na školu v rámci ČR také nezjišťujeme všechny znalosti a dovednosti ze všech předmětů). Ale je velmi důležité s předchozími znalostmi počítat (žáci si nesou spoustu znalostí a dovedností ve svém prvním jazyce) a při výuce na ně navazovat. Je to první z osvědčených principů v přístupu k těmto žákům. Více se dozvíte na pět principů, které podporují dobrou praxi s OMJ.

U žáků, kteří jsou již v češtině pokročilejší, zjišťujeme porozumění odbornému textu v učebnici. Žák si přečte několik odstavců z učebnice a pokusí se v textu najít klíčové informace, které pak učiteli sdělí. Zároveň podtrhá to, čemu v učebnici opravdu dobře rozumí. Učitel má pak základní představu o tom, čemu je žák schopen sám porozumět a v čem naopak potřebuje podporu. Při zadávání tohoto úkolu je ovšem zásadní (tak jako u každého úkolu), aby žák zadání dobře porozuměl.

D. Fungování v hodinách a v kolektivu

Velmi důležitou složkou diagnostiky je pozorování žáka. Pozorujeme především:

  • Jak funguje v hodinách? Reaguje na učitele? Na co ano, na co ne? Jak se snaží? Co mu jde, s čím má naopak potíže? Jak se zapojuje?
  • Jak funguje v kolektivu třídy? Co dělá o přestávkách, jakým způsobem komunikuje se spolužáky, koho vyhledává?
  • Jaké pokroky dělá v češtině, co už umí? Jak si říká o to, co potřebuje?

Formulář na webu vám pomůže zaznamenávat pozorování a promýšlet postupně, co s tím.

Doporučená literatura:

ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha : Portál, 2007.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 2.5 (2 votes)

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.