+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Doporučení k maturitní zkoušce


Středoškoláci, kteří v posledních 8 letech alespoň 4 roky studovali v zahraničí, mají dle § 20 odst. 4 školského zákona nárok na úpravu podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky. Žádost o úpravu podávají prostřednictvím přihlášky k maturitní zkoušce a není k ní třeba doporučení z PPP. Co však žáci, kteří se do zákonné podmínky nevejdou, ale stejně je jejich znalost češtiny vysoce ovlivněna odlišným mateřským jazykem? Mohou mít i tito žáci upravené podmínky pro konání maturitní zkoušky jako další žáci s SVP? To bohužel není tak jednoznačné.

Ačkoliv nejsou ve vyhlášce č. 177/2009, Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou konkrétně uvedeni žáci s odlišným mateřským jazykem, bylo běžnou praxí, že poradny doporučovaly úpravu podmínek konání MZ (čas navíc a slovníky) těm žákům s OMJ, kteří byli na SŠ vzděláváni s podpůrnými opatřeními 2. nebo 3. stupně kvůli své omezené znalosti češtiny. Ve stejném duchu nám totiž v roce 2018 na oficiální dotaz odpovědělo MŠMT, a to s konkrétním zařazením takových žáků do kategorie SPUO (ostatní).

Od roku 2020 ale Ministerstvo školství změnilo rétoriku, ačkoliv se žádná z právních norem v tomto duchu nezměnila. Nově ministerstvo v odpovědi na náš oficiální dotaz tvrdí, že:

pouhá neznalost českého vyučovacího jazyka skutečně není důvodem pro úlevy u maturitní zkoušky, nebyly-li využity všechny možnosti pro eliminaci tohoto znevýhodnění,” (např. prodloužení středního vzdělávání v rámci 3. stupně PO).

S tímto výkladem nelze z právního hlediska souhlasit, neboť neznalost či nedostatečná znalost vyučovacího jazyka jsou důvody pro poskytování podpůrných opatření ve 3., resp. 2. stupni. A podpůrná opatření spočívají podle § 16 odst. 2 písm. c) školského zákona také v úpravě podmínek ukončování vzdělávání.

Stejně tak vyhláška č. 27/2016 Sb. (v příloze č. 1) upravuje podpůrná opatření při ukončování vzdělávání, např. pro 2. stupeň PO uvádí pravidla úpravy takto:

  • jsou respektovány funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky,
  • průběh konání maturitní zkoušky nevyžaduje zvláštní úpravy zkušební dokumentace,
  • žákům je navýšen časový limit a upraveno prostředí,
  • je dovoleno používat kompenzační pomůcky.

Tato vyhláška však neobsahuje kompletní pravidla, ukončování vzdělávání maturitní zkouškou je upraveno vyhláškou č. 177/2009 Sb. Ta ve své příloze taxativně stanoví zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění, která zakládají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky, a člení je do skupin a kategorií. Stanoví také konkrétní uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky, která těmto žákům náleží. Žákům s odlišným mateřským jazykem žádné uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. nenáleží.

Odporující si vyhlášky

Obě vyhlášky však vycházejí z rozdílných přístupů a okruhy žáků, na které jejich úpravy dopadají, se liší. Zatímco vyhláška č. 177/2009 Sb. upravuje uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky pro uzavřený výčet kategorií žáků se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, podpůrná opatření podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. mají z principu náležet každém tou měrou, v které jsou nezbytná pro naplnění jeho práva na vzdělávání a nepřipouštějí uzavřený výčet kategorií žáků.

Vyhlášky si tedy vzájemně odporují. A MŠMT se bohužel přiklání výhradně k platnosti té maturitní. Podle našeho názoru a výkladu právníků, které jsme oslovili, však oběma vyhláškám stojí nadřazený školský zákon, podle nějž podpůrná opatření spočívají mj. v úpravě podmínek ukončování vzdělávání.

Úpravou podmínek konání maturitní zkoušky zpravidla nechce nikdo dosáhnout neopodstatněné výhody. Žáci nerodilí mluvčí jsou však z principu oproti rodilým mluvčím při zkoušce z ČJL znevýhodněni. I když v českých školách studují delší dobu, závisí na mnoha individuálních faktorech, kdy (a jestli vůbec) se jazykově dostanou minimálně na úroveň C1 (která je dle našeho odhadu nutnou pro úspěšné splnění maturitní zkoušky z ČJL).

Nemá žák s OMJ náhodou i další speciální vzdělávací potřeby?

Dle vyjádření MŠMT (celá odpověď na oficiální dotaz k nahlédnutí zde) se mohou poradny setkat i s případy,

kdy až při podrobnějším vyšetření odhalí i další speciální vzdělávací potřeby u neprospívajícího žáka. Má-li maturující žák v průběhu středoškolského vzdělávání speciální vzdělávací potřeby, které spadají např. do kategorie SPUO (viz příloha č. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., bod 5*), má nárok na navýšení časového limitu, používání kompenzačních pomůcek atd., a zároveň může poradenské zařízení zvážit, že nadto ještě bude vhodnou podporou využití překladového slovníku, tak tuto položku může ve formuláři Doporučení zvolit.

* Ve skupině SPUO-1 jsou uvedeni např. žáci se specifickou poruchou učení (např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace) nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Při vyšetření žáků s OMJ je tak třeba možnou kombinaci s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami prošetřit.

Ačkoliv odpověď na možnost doporučení úprav podmínek konání maturitní zkoušky pro žáky s OMJ není jednoznačná a právní předpisy nejsou vždy dostatečně nápomocné, je za nás vždy nejdůležitější podpora v nejlepším zájmu žáka. Ostatně odborníci v poradenských pracovištích nejlépe poznají, jaký žák potřebuje podporu, aby mohl uplatnit svůj potenciál přes jeho zjevné speciální vzdělávací potřeby.

Dostatečná podpora během studia (?)

Naprosto souhlasíme s vyjádřením MŠMT v tom ohledu, že je důležité využít všechny možnosti podpory žáků s OMJ během celého studia před samotnou maturitní zkouškou.

Z dostupných dat ale víme, že jsou bohužel podpůrná opatření na SŠ doposud zoufale málo využívána: k 30.9.2020 mělo doporučeno PO na výuku ČDJ na SŠ pouhých 41 žáků z celé ČR (viz META Strategické cíle pro jazykovou přípravu a rovné příležitosti pro roky 2021–2022).

Avšak ani intenzivní podpora, kterou škola žákovi s OMJ v rámci i nad rámec PO poskytne, z objektivních důvodů nemusí stačit na to, aby mohl podat výkon srovnatelný s rodilým mluvčím. Čas navíc a využití překladového slovníku jej ale může šancím rodilých mluvčích přiblížit.

M. Jiroutová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.