Doklady o předchozím vzdělání

Michaela Jiroutová

Střední školy často po uchazečích při přijímání požadují různé dokumenty dokládající jejich předchozí vzdělání, v případě žáků s OMJ jsou však požadavky škol a legislativy často nepřehledné. Než se dostaneme k otázce, jaké z těchto dokumentů může škola od uchazečů se zahraničním vzděláním požadovat, je nutné si vyjasnit právní terminologii v tomto tématu:

Uznávání zahraničního vzdělání

Uznávání zahraničního vzdělání spadá do kompetence krajských úřadů. S ohledem na to, ve které zemi žák studoval, se pak uznání provádí vydáním jednoho z těchto dokumentů:

a) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR

Jde o privilegovaný režim pro vzdělání získané v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o uznávání rovnocennosti (př. Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Německo, Slovensko). Privilegovaný je v tom, že krajský úřad o ničem nerozhoduje, ale jen osvědčuje již existující rovnocennost.

b) Rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (= nostrifikační doložka)

Tzv. nostrifikace je rozhodovací proces, který zjišťuje obsah a rozsah vzdělávání a rozhoduje, zda je srovnatelný s českým systémem vzdělávání. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nepředloží úplné podklady, ze kterých je patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, krajský úřad nařídí nostrifikační zkoušku, jejíž úspěšné složení je předpokladem pro vydání rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (= nostrifikační doložka). Nostrifikace je proces, který uznává pouze dokončený stupeň vzdělání.

Jaký doklad o předchozím vzdělání musí doložit žáci se zahraničním vzděláním?

Jak říká § 59 odst. 1 školského zákona: „Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.Pro přijetí na střední školu se tedy nutně nevyžaduje získání základního stupně vzdělání.

Pokud osoba pobývající dlouhodobě v zahraničí plnila povinnou školní docházku na území jiného státu, musí pro potřeby přijetí ke studiu na SŠ doložit splnění povinné školní docházky, a to předložením dvou posledních vysvědčení dokládajících docházku do školy po dobu devíti roků.

ŠKOLA PO TAKOVÉM UCHAZEČI TEDY NEMŮŽE VYŽADOVAT UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI NEBO UZNÁNÍ PLATNOSTI (NOSTRIFIKACE) ZAHRANIČNÍHO VYSVĚDČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Nelze jej požadovat ani v kritériích přijímacího řízení, která stanovují ředitelé škol.

Pokud ovšem uchazeč ukončil v zahraničí základní vzdělání dříve než za 9 let, dokládá střední škole ukončení základního vzdělání, tedy uznání rovnocennosti nebo uznání platnosti (nostrifikace) zahraničního vysvědčení v České republice.

Musí žáci se zahraničním vzděláním předložit doklady o předchozím vzdělání už při přijímacím řízení na českou SŠ? Ne!

Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání musí být součástí přihlášky ke studiu na SŠ tyto dokumenty:

a) vysvědčení z posledních 2 ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky (viz případ žáků uvedených v bodech 1) a 2) výše)

b) vysvědčení z posledních 2 ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky
...
j) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání.

Podle § 1 odst. 4 vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, v případě, že žákovi tyto doklady nebyly vydány při podávání přihlášky, žák „předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem.

Žák proto není povinen už během přijímacího řízení prokázat splnění povinné školní docházky, nebo ukončené základní vzdělání (tedy ani nostrifikaci). Nedodání těchto dokumentů při přijímacím řízení tak nemůže být považováno za nesplnění zákonných podmínek a samo nemůže vést k nepřijetí na danou SŠ.

A jak doložit ukončení 9leté povinné školní docházky?

Předložením dvou posledních vysvědčení dokládajících docházku do školy po dobu devíti roků.

Uchazeč o studium je pak podle správního řádu povinen předložit k nahlédnutí originál vysvědčení vystavený v cizině či úředně ověřenou kopii. Škola může po uchazeči požadovat odevzdání úředně ověřené kopie tohoto vysvědčení.

Dále je uchazeč povinen předložit soudní překlad do českého jazyka (tedy překlad od osoby, která je jako tlumočník pro daný jazyk zapsána u krajského soudu). Výjimku tvoří doklady ve slovenském jazyce, tam soudní překlad není třeba. Škola také může uchazeči o studium sdělit, že soudní překlad nevyžaduje (§ 16 odst. 1 a 2 správního řádu), např. v případě obecně známého jazyka jako AJ nebo RJ.

Všechny uvedené informace potvrzuje také dokument MŠMT Informace k přijímací zkoušce z ČJL osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí.

Pozor! V případě vysvědčení vydaného v zahraničí je nutné úředně ověřit jeho pravost, jestliže není stanoveno mezinárodní smlouvou jinak (viz níže). Příslušný orgán země, v níž byla listina vydána, pak opatří listinu apostilou dle Haagské úmluvy o zrušení požadavku na ověřování cizích veřejných listin. Seznam signatářů úmluvy a jejich úřadů oprávněných vydat apostilu lze nalézt na internetových stránkách Haagské úmluvy. Je třeba dodat, že ne všechny státy světa jsou signatáři Haagské úmluvy (např. Kanada). V těchto případech je třeba provést tzv. superlegalizaci, kterou provádí zpravidla ministerstvo zahraničí státu, kde bylo vysvědčení vydáno, a následně též zastupitelský úřad České republiky v daném státě.

Některá vysvědčení však není nutné dále ověřovat. Jde o vysvědčení ze států, s nimiž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o právní pomoci, tedy:
Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Jemen, KLDR, Kosovo, Kuba, Kypr, Kyrgyzstán, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam.

Pokračujte na další články:

- Dopisy pro rodiče - jazykové verze  
- Uznávání zahraničního vzdělání
- Možné přizpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ
- Další kola přijímacího řízení
- Přijímání do vyššího ročníku

Anketa

Array

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.