+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Zkušenostní pedagogika a činnostní přístup


Děti předškolního věku si osvojují jazyk přirozenou cestou skrze vnímání všemi smysly a objevování světa. Jestliže dokážeme dětem v MŠ nabídnout zajímavé úkoly a zábavné aktivity spojené s pozitivními prožitky, budou mít příležitost rozvíjet své jazykové schopnosti zcela přirozeně na základě svých jazykových předpokladů. Jednou z možností je zapojení projektové výuky a zkušenostní pedagogiky do běžné praxe mateřských škol. V rámci tematických bloků (týdenních a měsíčních plánů) lze navazovat pásmo aktivit, které u dětí rozvíjí různé dovednosti (výtvarné, hudební, jazykové…) a zároveň tvoří ucelený komunikační rámec různorodých činností.

Z hlediska metod a forem výuky se ukazují jako funkční běžné postupy zapojení dětí do řízených činností jako je dramatizace, vizualizace a interaktivní čtení nebo obecně činnostní přístup k učení, který rozebereme podrobněji.

Na rozdíl od KIKUSU, který probíhá v izolovaných výukových jednotkách zaměřených přímo na výuku jazyka, se činnostní přístup zakládá na učení jazyka prostřednictvím běžných aktivit probíhajících v každé mateřské škole. Je tedy blíže inkluzivnímu pojetí. Při zadávání úkolů je nezbytné porozumění, proto autoři této metody upozorňují na fakt, že v podstatě každá aktivita probíhající v MŠ je jazykovou aktivitou (ale nejen jazykovou).

V Belgii mají učitelé k dispozici 60 aktivit, které jsou založeny na činnostech jako naplňování nádoby vodou, hraní s přírodninami, stavění kostek, hraní pexesa, skládání papírových skládaček, vybarvování atd. Při nich dochází k jazykové stimulaci prostřednictvím zadávání úkolů, jejich řešení, dialogů mezi učitelem a dětmi, čtení příběhů a následné diskuse na dané téma, dramatizace apod.

Jakoukoliv běžnou činnost můžeme pojmout i jako prostředek k jazykovému rozvoji (nejen) dětí s OMJ za předpokladu, že si to předem uvědomíme, promyslíme a naplánujeme. Pomůže nám zamyslet se nad tím, co je cílem naší činnosti a jakými prostředky k němu dojdeme, jaký jazyk budeme v průběhu aktivity používat, ale také jaké kompetence chceme u dětí rozvíjet. Aktivitou skládání papírové vlaštovky v následujícím příkladu tak rozvíjíme nejen kompetence činnostní (skládáme), ale i sociální (pomáháme si, spolupracujeme, půjčujeme si), komunikativní (rozumíme pokynům a umíme pojmenovat činnosti, předměty, umíme požádat o papír, zeptat se na postup apod.), kompetence k učení (soustředíme se, rozvíjíme jemnou motoriku, dokončujeme práci) i k řešení problémů (umíme se zeptat, když nám něco nejde nebo něčemu nerozumíme).

Příklad: skládání

Příklad v článku Výuka jazyků v mateřských školkách na základě činnostního přístupu(založeného na úkolech) ukazuje, jak při aktivitě skládání papírového ptáčka může učitelka záměrně navozovat různá jazyková „cvičení“ na libovolná témata. Skládání samotnému předchází uvození situace, kdy učitelka ukáže dětem předem složeného ptáčka, ale ptáček je smutný! ("Proč? Je sám! Složíme mu kamarády?"). Takto zvolená situace navozuje relevantní slovní zásobu (sám, nikdo, smutný, pták, přítel, plakat, hledat), která je dětem vysvětlena (předvedena). Celá následující činnost (skládání ptačích kamarádů) je učitelkou několikrát opakována srozumitelnou formou a postup skládání učitelka komentuje, aby si děti osvojily nejen skládání samotné, ale i výrazy týkající se jednotlivých činností, částí těla ptáčka, barev apod. Jako další aktivitu může učitelka vyprávět o ptáčkovi pohádku, kterou mohou děti poté dramatizovat, nakreslit a později příběh vlastními slovy převyprávět. Děti s OMJ jsou do této činnosti velmi přirozeně zapojeny a naučí se pravděpodobně díky tomu nejen skládat papírové ptáčky, ale i novou slovní zásobu.

Naskenovaný popis aktivity najdete pod článkem v Dalších zdrojích - Ke stažení

Shrneme-li nějak výše uvedené přístupy, pak považujeme za důležité nedělat činnost pro činnost samotnou, ale využívat ji jako prostředek k dalšímu učení, tj. vymýšlet činnosti s přidanou hodnotou. Vhodné je navazovat další aktivity, které nějak souvisí s daným tématem a vytvářet dětem smysluplný rámec činností. Zároveň bychom měli mít na paměti využívání více smyslů při jednotlivých činnostech. V neposlední řadě se zaměřujeme více na emoce a prožitek dítěte při dané aktivitě. Podstatné je, aby dítě nejen pasivně poslouchalo, ale přímo si samo danou věc vyzkoušelo a zažilo to na vlastní kůži. Skrze příběh (ztotožnění se s postavou) a prožitek si děti zapamatují mnohem více. Z činnosti si něco odnesou všechny děti včetně těch s OMJ.

Konkrétní náměty a nápady do výuky našich kolegyň z MŠ viz Příklady dobré praxe v MŠ nebo například článek Learning Stories.

Zdroj: Verhelst, M., Výuka jazyků v mateřských školkách na základě činnostního přístupu (založeného na úkolech), IN: Brtnová Čepičková, I., Wedlichová, I.: Edukace v kontextu sociální exkluze, Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, 2008.

Kateřina Poupě

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.