+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Zařazení do ročníku


Pokud žák přichází z jiné české školy, zařazení do ročníku je dáno ukončeným ročníkem na předchozí škole.

Ve většině případů ale žák s OMJ přichází ze zahraničí. Každý ředitel školy má pravomoc zařadit nově příchozího žáka do ročníku na základě svého uvážení. Zařazení nově příchozího žáka do ročníku je velmi individuální a bývá většinou provázeno složitým rozhodováním, ve kterém hrají roli různé proměnné.

  • První a nejdůležitější proměnnou je věk dítěte. V praxi se ukazuje, že i přes neznalost češtiny není dobré automaticky volit ročník neodpovídající věku žáka. Mezi výrazně mladšími spolužáky se žák většinou necítí dobře. Žák může být frustrován problémy s komunikací a další frustrace v podobě interakce s dětmi na jiné vývojové úrovni by mohla vést buď k pasivitě, nebo naopak k dominantnímu až agresivnímu chování a dalším problémům. Umístění dětí s OMJ mezi žáky stejného věku je klíčové pro jejich rychlé začlenění a pokroky v osvojování učiva a dovedností.
  • Druhou proměnnou je dosavadní vzdělání dítěte. Pokud vzdělávací dokumentace dítěte ani jeho znalosti a dovednosti neodpovídají ročníku, kam věkově patří, doporučujeme zařazení maximálně o 1 rok níže. Ani nedostatečné, přerušené ani jinak zkrácené předchozí vzdělání by nemělo být impulsem pro zařazení žáka o ročníky níže. Je to kvůli jeho socializaci s vrstevníky, integraci do třídního kolektivu, a tím i podpoře žákovy motivace k učení. Žák musí mít možnost dokončit základní vzdělání do 17 let. Školský zákon (§ 55) ukládá, aby žák splnil povinnou školní docházku do 17 let věku (tj. poslední rok školní docházky může zahájit nejpozději v 17 letech tak, aby ji dokončil nejpozději v 18 letech).
  • Další proměnnou je jazyková bariéra, která může být zpočátku překážkou v plnění školního vzdělávacího programu, a to především ve vyšších ročnících nebo u žáků pocházejících z velmi odlišného kulturního prostředí, jejichž mateřský jazyk je diametrálně odlišný od češtiny. Ale ani úplná neznalost češtiny by neměla způsobit umístění do nižších ročníků, i v tomto případě doporučujeme zařadit žáka maximálně o 1 ročník níže. Výzkumy v zahraničí prokázaly, že odpovídající vědomostní nároky a věkově odpovídající kurikulum jsou pro žáky s OMJ pro jejich rychlou integraci rozhodující. Vždy je třeba přitom zvažovat možnosti každého žáka individuálně, i žák ze vzdálenější kultury s nulovou znalostí češtiny může být talentovaný a cílevědomý a dělat rychlé pokroky.

V praxi se ukazuje, že zásadní pro pokroky dítěte a jeho zapojení do výuky není samo o sobě zařazení o ročník níže, ale je to vhodná a dostatečná podpora ze strany školy a spolupracující rodiče. Znamená to zejména zajistit dítěti dostatečnou intenzitu výuky ČDJ a podporu ve výuce ze strany učitelů jednotlivých předmětů, individuální plán podpory (PLPP/IVP), doučování či asistenta pedagoga. Naopak, i když je dítě zařazeno o několik ročníků níže a podporu nemá, většinou se stejně nedovede zapojit do výuky, neprospívá, česky se nenaučí a nejsou ojedinělé ani případy, kdy takové dítě na konci školního roku propadne a musí opakovat ročník. Takové situace se pak negativně podepisují na psychosociálním vývoji dětí, vedou k patologickým projevům chování a zhoršují celkové vztahy a klima ve třídě.

Výuku češtiny jako druhého jazyka ale není vhodné nahrazovat češtinou nižších ročníků, protože i k češtině v nižším ročníku se přistupuje jako k výuce mateřštiny, nikoliv jako k výuce cizího jazyka. Více se dozvíte v článku Co je čeština jako druhý jazyk.

Samostatnou kategorií při rozhodování o zařazení do ročníku představují děti ve věku 14 – 15 let. U této věkové skupiny je nutné mít na zřeteli jejich blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka. Je nutné zaměřit se co nejvíce na jazykovou přípravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku. V těchto případech doporučujeme žáky zařazovat o ročník níže. Pokud již ve škole máte žáky, kteří po příjezdu do ČR nastoupili do 9. ročníku a z důvodu jazykové neznalosti ve studiu selhávají, je možné jim na základě doporučení PPP v rámci 3. stupně podpůrných opatření prodloužit délku studia. Vyhláška č. 27/2016 Sb. uvádí, že „pokud to speciální vzdělávací potřeby vyžadují (zejména u žáků z odlišného kulturního prostředí nebo žijících v odlišných životních podmínkách), je možné v případě potřeby prodloužit délku základního, středního a vyššího odborného vzdělávání o 1 rok."

Dobrá praxe

Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.