Střední škola

Kristýna Titěrová, Michaela Jiroutová

Střední škola hraje důležitou roli nejen při vstupu mladých lidí do dospělého života, ale i jako významný integrační nástroj, přesto však není tento stupeň vzdělávání zdaleka tak dobře přístupný všem, jak by bylo třeba. Je v zájmu každé společnosti, aby byli přicházející mladí lidé vzděláváni a integrováni, aby se následně stali samostatnou a přínosnou součástí celého společenství.

Pro mladé lidi, kteří přicházejí do ČR v době těsně po absolvování základní školy a chtějí pokračovat ve studiu na střední škole, je přechod do nového prostředí nesnadný. Musí se vyznat v českém vzdělávacím systému, který se liší od systému v zemi původu, pochopit systém přijímacího řízení, správně vyplnit a včas podat přihlášku, dodat v termínu příslušné doklady (což je v některých případech až nadlidský výkon kvůli nefunkční infrastruktuře v původní zemi) a další formální náležitosti. Ačkoliv mají většinou stejné povinnosti jako jejich čeští vrstevníci, neznalost prostředí, postupů a mnohdy i jazyka jim tuto velmi zásadní fázi jejich života výrazně komplikuje. Jejich českým vrstevníkům mohou být v této situaci oporou učitelé, výchovní/kariérní poradci v základních školách nebo jejich rodiče. Ve chvíli, kdy mladý člověk přichází přímo ze zahraničí, se na tuto oporu spolehnout nemůže. Pomoci pak mohou neziskové organizace, např. pracovníci sociální sekce společnosti META, o.p.s.

Pomoci mohou také informace pro rodiče v jejich jazyce - např. dokument Studium na SŠ - jazykové verze.

Mladí lidé s migrační zkušeností však naráží i na mnohem skutečnější a méně snadno odstranitelné bariéry, jejichž důsledkem je v lepším případě studium na střední škole, která není adekvátní jejich potenciálu (učiliště či odborná střední škola, ačkoliv měl uchazeč třeba vynikající výsledky v základním vzdělávání), v horším případě mladí lidé nestudují v ČR střední školu vůbec.

Ačkoliv o vzdělávacích drahách a předčasném opuštění vzdělávání mezi mladými migranty neexistují žádné výzkumy, výše zmíněný fakt může ilustrovat porovnání počtu cizinců, kteří ve školním roce 2017/18 studovali na SŠ (9 195 cizinců) s počtem cizinců (bez azylantů), kteří v roce 2017 podle ČSÚ ve věku 15–19 let pobývali na území ČR (19 523 cizinců, z nichž 16 259 pobývalo na území více než 12 měsíců). Z porovnání vyplývá, že více než 10 tisíc mladých cizinců ve věku docházky na střední školu není do vzdělávacího systému vůbec zapojeno. A přestože několik set z nich může být ještě na ZŠ, tak významný počet mladých migrantů v ČR nenavštěvuje střední školy. PROČ?

Jedním ze zásadních důvodů je nastavení přijímacího řízení na SŠ. V důsledku nastavení jednotné formy přijímacího zkoušky na SŠ musí všichni cizinci, kteří na území ČR absolvovali i byť jen nepatrnou část svého studia, skládat test z českého jazyka, který nebere v žádném případě v potaz nerodilé mluvčí, kteří neznají akademický jazyk. Pouze uchazeči přicházející přímo ze zahraničí mohou požádat o odpuštění tohoto testu. Více o přijímacích zkouškách z pohledu cizinců v článku Uzpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ.

Další z bariér, které významným způsobem ztěžují studium na střední škole, je nedostatečná a ve většině případů neexistující jazyková příprava na ZŠ. Ačkoliv § 20 školského zákona přiznává nárok na jazykovou přípravu všem cizincům, kteří si plní povinnou školní docházku v ČR, její forma, rozsah i organizace jsou stále nedostatečné pro naprostou většinu cizinců. Proto je pro ně tolik náročné zvládnout přijímací řízení a, pokud jsou na SŠ nakonec přijati, je pro ně zároveň velmi obtížné studium samotné.

V systému vzdělávání pak úplně chybí intenzivní výuka češtiny jako druhého jazyka pro ty uchazeče, kteří z důvodu nedostatečné znalosti jazyka neuspěli u přijímacího řízení na SŠ.

V ČR existuje zatím jediná možnost, jak zůstat ve vzdělávacím systému - tou je studium učiliště či jiné střední (například soukromé) školy, která uchazeče přijme i navzdory nedostatečné znalosti jazyka. Přitom podle údajů CERMATu se při přijímacím řízení v roce 2018 hlásilo na SŠ přímo ze zahraničí 260 uchazečů, kteří si požádali o odpuštění testu z ČJ. Je zřejmé, že minimálně tento počet budoucích studentů (ale kvůli již zmiňované nedostatečné podpoře na ZŠ bude toto číslo mnohonásobně vyšší) bude mít studijní obtíže kvůli nedostatečné znalosti jazyka. Pokud tedy budou přijati…

Poslední z bariér pro úspěšné studium a ukončení SŠ je pak samotná podpora selhávajících studentů s odlišným mateřským jazykem na středních školách. Ačkoliv mají studenti nárok na podpůrná opatření z § 16 školského zákona (například v podobě výuky češtiny jako druhého jazyka), zatím na tuto podporu dosahuje velmi málo studentů (podle šetření NÚV provedeného v roce 2018 byla poskytována PO 2. nebo 3. stupně jen 20 % z celkového počtu žákůs OMJ a cizinců na oslovených školách). Z našich zkušeností vyplývá, že nezanedbatelný počet žáků s OMJ střední školu opustí již v prvním ročníku nebo po jeho neúspěšném zakončení. V některých případech pak směřují na lehčí obory na učiliště, jiní bohužel ztratí chuť studovat úplně.

A právě z těchto důvodů jsme se rozhodli podpořit mladé lidi s odlišným mateřským jazykem přípravným kurzem na studium na SŠ. Jaké jsou počty studentů cizinců na českých středních školách, jak jsou úspěšní a jaké navrhujeme systémové změny ke zlepšení jejich situace? Dočtete se v našem dokumentu Žáci s odlišným mateřským jazykem na SŠ.

Podporujeme ale také pedagogy středních škol, kteří mají ve svých třídách studenty s odlišným mateřským jazykem a snaží se jim pomoci úspěšně projít celým studiem. Víme, jak je pro učitele náročné vzdělávat studenty s různými vzdělávacími potřebami a zároveň plnit požadavky na výukový obsah.


Proto pedagogům středních škol nabízíme:
- poradenství a metodickou podporu,
- FAQ - často kladené dotazy,
- seminář Jak podpořit žáky s odlišným mateřským jazykem na SŠ,
- praktické informace k nejzásadnějším otázkám ve středoškolském vzdělávání žáků s OMJ na portále www.inkluzivniskola.cz.

Je důležité vzdělávat mladé migranty, kteří mají (stejně jako ostatní studenti) ambice stát se tím, kým chtějí. Podporujme všechny studenty bez rozdílu v jejich vzdělání a rozvoji. A pomáhejme těm z nich, kteří to z různých důvodů potřebují. Má to cenu...

V následující části webu najdete:

Navštivte také stránky:

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 5 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.