Stanovisko MŠMT k výuce ČDJ a přijetí žáka na ZŠ

Zaslali jsme na MŠMT několik dotazů, které nám školy často pokládají a které nás už dlouhodobě tzv. „pálí“. Týkají se možnosti učit ČDJ v době běžné výuky namísto jiných předmětů a přijetí žáka, který má v zemi původu ukončené základní vzdělání, na základní školu v ČR. Odpovědi MŠMT uvádíme níže a přidáváme k nim i vlastní odborné stanovisko a doporučení, jak navržené postupy aplikovat v praxi. Samotné stanovisko MŠMT si můžete přečíst zde.


Výuka ČDJ namísto jiných předmětů

Za účelem výuky češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) je možné žáka částečně uvolnit z některých předmětů, pokud je toto opatření žákovi doporučeno ve 2. nebo 3. stupni podpůrných opatření. V praxi to může vypadat například tak, že ze 2 hodin týdně naukových předmětů, jako je prvouka, přírodopis, dějepis, vlastivěda aj., je žák uvolněn na 1 hodinu týdně. Nebo, pokud k tomu má škola personální kapacity, může být žák uvolněn ze všech předmětů na 2 nebo 3 měsíce, po tuto dobu mít namísto těchto předmětů intenzivní výuku ČDJ, a po tomto období se opět zapojit do výuky všech předmětů tak, aby z nich žák mohl být nejpozději na konci školního roku klasifikován. Doporučujeme ale žáka neuvolňovat z výchov (tělesná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova apod.), protože tam je více než v jiných předmětech schopný se zapojit do dění spolu s ostatními žáky.

Češtinu jako druhý jazyk lze také učit namísto předmětů cizí jazyk nebo druhý cizí jazyk, které je možné výukou ČDJ zcela nahradit. Jde to pouze v případě, že je toto opatření žákovi doporučeno ve 3. stupni podpůrných opatření školským poradenským zařízením. Vhodnost uvolňování žáka z předmětů za účelem výuky ČDJ je vždy třeba individuálně posoudit. Například nemusí být vždy vhodné uvolnit žáka z výuky anglického jazyka, protože by mu neznalost nejrozšířenějšího světového jazyka mohla v životě chybět, naopak žáka s nulovou znalostí češtiny je vhodné uvolnit spíše z výuky druhého cizího jazyka, protože jinak by se kromě ČDJ musel učit další dva cizí jazyky, což by pro něj bylo příliš zatěžující.

Ať už se škola rozhodne pro jakýkoliv způsob organizace výuky ČDJ, musí to být vždy zakotveno ve školním vzdělávacím programu. Je vhodné také uvést způsob organizace výuky ČDJ v individuálním vzdělávacím plánu žáka.


Přijetí žáka na ZŠ po ukončeném vzdělání v zemi původu

V případě, že o přijetí na ZŠ má zájem žák, který má splněné základní vzdělání v zahraničí, které trvalo méně než 9 let, ředitel by jeho přijetí na základě této skutečnosti neměl odmítnout. Tento postup je v nejlepším zájmu dítěte. Je třeba pouze pohlídat, aby žák nastoupil do základní školy v ČR nejpozději v 17 letech, protože žáka staršího 17 let nelze přijmout k plnění povinné školní docházky. Žáka s OMJ s ukončeným vzděláním v zemi původu je vhodné na ZŠ v ČR přijmout zejména v případě, kdy se bude chtít hlásit na českou střední školu, ale neovládá k tomu dostatečně češtinu. Pokud mu ZŠ poskytne vhodnou podporu, tj. zajistí mu výuku ČDJ v dostatečném rozsahu a pomůže mu s doplněním učiva ZŠ, může takovému žákovi rok či dva na ZŠ výrazně pomoci k tomu, aby mohl pokračovat ve studiu na střední škole.


Výuka žáka bez znalosti češtiny, dokud nemáme doporučení ŠPZ

Ptali jsme se také ministerstva, jakým způsobem má škola postupovat, pokud má žáka bez znalosti češtiny, ale zatím nemá doporučení ŠPZ, které by umožnilo žákovi zpracovat individuální vzdělávací plán a stanovovat individuální vzdělávací cíle v jednotlivých předmětech s ohledem na jazykovou bariéru. MŠMT nám na tento dotaz neodpovědělo, uvedlo pouze, že škola je sama kompetentní pouze k úpravám v rozsahu 1. stupně podpůrných opatření. Z praxe ale víme, že opatření 1. stupně jsou pro žáka bez znalosti češtiny zcela nedostatečná a že takový žák nemůže zvládnout veškeré učivo ve stejné míře jako jeho čeští spolužáci. V takovém případě škola v praxi nemá jinou možnost, než upravit vzdělávací obsah a stanovit realistické vzdělávací cíle již od samého začátku. V tomto případě se může opřít o vyhlášku č. 48/2005 Sb., která stanovuje v §15 odst. 6, že v případě „hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon." To znamená, že při hodnocení těchto žáků v jakémkoliv předmětu přihlížíme k úrovni jejich jazyka. Nelze tudíž na tyto žáky při jejich hodnocení mít stejné nároky jako na ostatní žáky, protože jejich neznalost českého jazyka jim brání, aby se mohli plnohodnotně zapojit do výuky. Z toho dle našeho názoru vyplývá, že abychom mohli přizpůsobit hodnocení žáků s OMJ jejich jazykové bariéře, musíme nejdříve upravit cíle vzdělávání, které následně hodnotíme.

Kdybychom se měli pokusit si tuto situaci představit v praxi, v hodině českého jazyka by to mohlo vypadat například tak, že žák bez znalosti češtiny se naučí pouze ta vyjmenovaná slova, která bude ve školním i mimoškolním prostředí nejčastěji používat, a bude za to ohodnocen stejně jako žák, který se naučil vyjmenovaná slova všechna. Nebo v naukových předmětech si žák bez znalosti češtiny osvojí pojmy a fráze jednotlivých témat, a bude je schopen správně přiřadit k obrázkům nebo k jiným pojmům. Bude za to ohodnocen stejně jako žák, který zvládl dané učivo v plném rozsahu.

publikováno: 09. 10. 2020

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.