Stanovisko MŠMT k individualizaci vzdělávání a hodnocení žáků s OMJ

Před nedávnem jsme zveřejnili stanovisko MŠMT, které se mimo jiné týkalo možnosti vyučovat ČDJ namísto jiných předmětů. Dozvěděli jsme se, že ČDJ lze učit namísto předmětů cizí jazyk nebo druhý cizí jazyk, které je možné výukou ČDJ zcela nahradit. Jde to pouze v případě, že je toto opatření žákovi doporučeno v rámci IVP ve 3. stupni podpůrných opatření školským poradenským zařízením. Současně musí být tento způsob výuky ČDJ zakotven ve školním vzdělávacím programu.

Nebylo nám ale jasné, jestli můžeme v tomto případě žáka hodnotit z ČDJ i na vysvědčení. Zaslali jsme proto na MŠMT další dotaz, na který jsme obdrželi kladnou odpověď - ve výše uvedeném případě hodnotíme žáka z ČDJ i na vysvědčení, kde bude čeština jako druhý jazyk uvedena jako předmět.

Také jsme se ptali, jaké má učitel možnosti individualizace vzdělávání a hodnocení v prvním stupni podpůrných opatření – například v případě, že má ve třídě dítě s neznalostí či jen velmi malou znalostí češtiny, kdy to dítě teprve čeká na vyšetření v PPP, a tudíž dosud nemá vlastní IVP, podle kterého by bylo možné individualizaci nastavit. I v tomto případě je odpověď MŠMT vstřícná vůči potřebám dítěte. MŠMT cituje § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., který stanoví, že hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků.

Dále MŠMT uvádí: „Škola může upravit rozsah a obsah učiva, neboť výstupy lze naplnit na různě náročném obsahu. Jedná se o určitou dovednost (např. založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu). Zde se může jednat o různou náročnost, různé učivo a je možné výsledky prezentovat i v mateřském jazyce. Škola musí zohlednit neznalost vyučovacího jazyka (v § 15 odst. 6 výše uvedené vyhlášky je výslovně stanoveno, že při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon). Doporučuje se hodnotit pokrok jednotlivých žáků a používat individualizovaná kritéria pro jejich hodnocení, nesrovnávat jejich výstupy s ostatními žáky v dané třídě. Není vhodné, aby byl žák nucen zvládat veškeré učivo ve stejném rozsahu jako ostatní spolužáci (navíc může výstupy naplnit také v jiném čase než ostatní spolužáci).

Celé vyjádření MŠMT si můžete přečíst zde.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nedostatečná znalost češtiny je důvodem pro stanovení individuálních vzdělávacích cílů, pro úpravy rozsahu a obsahu učiva a pro individuální hodnocení, a to i v případě, kdy žák dosud nemá individuální vzdělávací plán na základě doporučení z PPP, protože se můžeme opřít o § 14 a § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

publikováno: 18. 11. 2020

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.