Rady a tipy
Ve chvíli, kdy je ve třídě přítomen žák s OMJ, měli bychom brát na vědomí několik obecných faktorů, které vyplývají jednak z odlišného jazykového prostředí, ze kterého žák přichází (tzn., že nejenže sám nerozumí probírané látce, ale nerozumí jí ani jeho rodiče, a to nikoliv fakticky, ale díky jazykové bariéře), jednak z odlišného kulturního prostředí, ve kterém mohou být vyznávány odlišné hodnoty, normy i ideje. Zároveň může jeho chování i prospěch ovlivňovat také sociální postavení rodiny a s ní spojené zájmy a priority rodiny. A v neposlední řadě také jeho vlastní osobnostní nastavení, motivace, dovednosti a znalosti.
Na základě zkušeností pedagogů a spolupracovníku META, o.p.s. bylo formulováno, na co si dát při zapojení žáků s OMJ do výuky pozor a co naopak při integraci pomáhá. Nechte se inspirovat našimi tipy:
Na co si dát pozor?
- Základní překážkou při výuce žáků s OMJ je pochopitelně jejich malá nebo žádná znalost češtiny na komunikační i odborné úrovni, se kterou jsou spojené těžkosti s osvojováním i ověřováním vědomostí a znalostí. Problémy dělá žákům s OMJ názvosloví, ale i odborná terminologie, a to i taková, která rodilým mluvčím připadá naprosto samozřejmá. Pro žáky s OMJ je to nová a obtížná slovní zásoba, která je odtržená od běžné reality komunikačních situací. To znamená, že se pojmy většinou vůbec nekryjí s reálnými pojmy ze života, které si během běžné komunikace měli žáci již možnost osvojit. Příkladem takovýchto „triviálních“ pojmů je rostlina (možná znají slovo kytka), živočich (zvíře), končetiny (ruka, noha), ale i stavba těla, zástupce apod. To vše jsou slova, pod kterými si čeští žáci hned „něco představí“, ale žáci s OMJ nikoliv. I tato slova se musí aktivně a cíleně naučit.
Tip: Vytváříme ve třídě společně slovníček pojmů (i triviálních) včetně praktických a konkrétních příkladů, použití v kontextu věty, obrázků apod. Slovníček visí ve třídě, žák s OMJ na něj vidí z lavice, vyučující na něj může během výkladu odkazovat, žák má o přestávce možnost si pojmy opakovat atd. Takový slovníček pomůže nepochybně i některým dalším dětem ve třídě.
- Učivo je přizpůsobené našim geografickým podmínkám. Např. v zemi původu žáka s OMJ může být jiná fauna i flóra. S tím se pak pojí také jeho neznalost (pro nás klasických) druhů, které české děti běžně znají, protože se o nich mluví již od MŠ (vlaštovka, smrk, sedmikráska…). Učitel také nezná učivo, způsob výuky, přístup ani (způsoby) hodnocení v zemi žákova původu. Žáci s OMJ mohou být zvyklí na odlišné výukové metody (východoasijský dril vs. volnější styl výuky u nás), což může vést až k „rozvolnění mravů“, ztrátě učebních návyků u těchto žáků atp.
Tip: Po příchodu žáka přímo ze zahraniční školy uspořádejte setkání s rodiči a tlumočníkem, kde si všechny tyto nejasnosti vyjasníte, seznámíte rodiče s cíli a způsoby vzdělávání jejich dítěte. Tento rozhovor by měl být součástí pedagogické diagnostiky a slouží jako podklad pro tvorbu podpůrných plánů.
- Kromě výuky ve třídě řešíme často i otázky obecnějšího rázu, které souvisí s celkovou situací žáků s OMJ a jejich rodin v ČR. Jsou to zejména:
- neznalost českého školství a legislativy (především u rodičů) – omlouvání, nepochopení např. důležitosti výstupních vysvědčení v 8. a 9. třídě atd.
Tip: Dávejme rodičům potřebné informace v jazykových mutacích, kterým budou rozumět.
jiná mentalita, zvyky z mateřské země, jiné způsoby chování, případně problémy s přizpůsobením se „našim“ pravidlům (ta je třeba jasně formulovat)
nedostatečné podpora nebo příchod ze zahraniční školy až na druhý stupeň může negativně ovlivnit přechod na střední školu nebo úspěšnost při dalším studiu
ztráta motivace a učebních návyků, způsobená nedostatkem podnětů ze strany vyučujících (žáci s OMJ např. dlouhodobě nepracují a nerozvíjí se, jen sedí bez povšimnutí ve třídě); neaktivnost žáků v hodinách vede k jejich demotivaci, záškoláctví, nekázni apod. (potřeba žáky již od počátku zaměstnávat)
Tip: Důležité je také od počátku vytvářet bezpečné prostředí, pracovat především na sociálním začlenění, ochotě spolupráce českých žáků s žáky s OMJ. Obecně co nejvíce usnadnit žákům přechod do cizího a cizojazyčného prostředí. Až v bezpečném prostředí, kterému žák rozumí a ví, co od něj může čekat, se bude i dobře učit.
- rodinná situace některých žáků z řad cizinců ze sociálně znevýhodněného prostředí – nepřichází k nám pouze rodiny motivované integrovat své děti do společnosti prostřednictvím vzdělání, ale také rodiny, které se velice zadlužily v zemi původu a zde jsou vykořisťovány zprostředkovatelskými agenturami. Chybí motivace rodiny, vztah ke vzdělání, čas na děti, kontrola i prostředky. Cíl rodiny je jediný: přežít v hostitelské zemi, děti se starají o mladší sourozence, školní docházka je v žebříčku hodnot velmi nízko, je spíše „na překážku zájmům rodiny“. Takovéto děti potřebují dvojnásobnou podporu.
Co při zapojení žáka s OMJ do výuky pomáhá?
- přizpůsobené pracovní listy (o tvorbě pracovních listů)
- dvojjazyčné slovníky, překladové slovníky pojmů k jednotlivým předmětům a také vlastní tematické slovníčky
- plán pedagogické podpory a s ním spojená práce s cíli, kdy se osvědčuje především postupovat po menších krocích
- přiměřená kritéria hodnocení, případně slovní hodnocení (dvojjazyčné)
- paralelní vyučování – s asistentem pedagoga, speciálním pedagogem, pomocníkem ze třídy - zásadní je v těchto případech jejich dobrá a funkční spolupráce
- individuální konzultace
- projektové vyučování
- při kooperativním/skupinovém vyučování hledat roli a konkrétní (vlastní) úkol pro žáky s OMJ, dávat je vždy do skupiny k českým spolužákům.
