+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Principy inkluzivního vzdělávání


Základním principem inkluzivního vzdělávání je zapojení všech studentů do vzdělávacího procesu. V inkluzivní škole se všichni žáci bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními.

Používají například diferencované výukové metody, využívají pomoci asistentů pedagoga či osobní asistence hendikepovaným žákům, upravují a redukují učivo dle potřeby jednotlivých žáků atd. Cílem inkluzivní školy je především vzdělávat všechny děti pohromadě a podporovat tak toleranci k odlišnosti a kooperaci mezi všemi žáky. Zároveň je v inkluzivní škole zajištěno odpovídající vzdělání všem dětem bez segregace do speciálních tříd a škol.

V případě žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) se jedná o postupný proces osvojování češtiny na komunikační úrovni a zároveň přístup k učivu prostřednictvím vizuální podpory, konkrétní slovní zásoby z daného předmětu atp.

Školy mají zodpovědnost za poskytování širokého a vyváženého učiva všem svým žákům, což s sebou přináší tři principy inkluzivního vzdělávání, jehož cílem a smyslem je zprostředkovat všem odpovídající a podnětnou výuku.

Inkluzivní školy:

  • podněcují při výuce odpovídajícími úkoly a výzvami
  • odpovídají na odlišné vzdělávací potřeby všech svých žáků a studentů
  • překonávají potencionální bariéry při vzdělávání a hodnocení jednotlivců i skupin žáků
  • Vytvořili jsme nástroj pro sebehodnocení školy, pro zjištění předpokladů efektivní inkluze, Checklist - audit pro školy.<

    Podněcování odpovídajícími podněty a výzvami

    Každému dítěti by měla být dána možnost zažít při výuce úspěch a získat co největší množství vědomostí, přiměřené jeho vlastním možnostem. Přestože je rámcovým vzdělávacím programem (RVP) specifikováno množství učiva, které by měli žáci a studenti absolvovat, učivo by se mělo přizpůsobovat možnostem konkrétních žáků.

    To znamená, že je možné volit vědomosti, dovednosti a obecně zvládnutí učiva na nižší, či vyšší úrovni, v závislosti na schopnostech a možnostech žáka. Tím způsobem může každý student dělat pokroky a ukázat, co je v jeho silách a čeho je schopen dosáhnout. Úkoly a podněty při výuce tedy musí odpovídat nejen RVP, ale zároveň musí být diferencované vzhledem k možnostem a schopnostem jednotlivých žáků. U žáků, kteří mají jakékoliv mezery ve vzdělání (což se může týkat právě žáků s OMJ) a chybějící učivo znemožňuje pochopení současně probírané látky, je vhodnější naučit žáky základním vědomostem, na které lze později spíše navázat, než snažit se je učit vše najednou nebo v horším případě rezignovat na výuku a neučit je nic.

    Výuka tedy musí být flexibilně modifikována a přístup k vědomostem, dovednostem a porozumění musí být v souladu s potřebami nově příchozích žáků s OMJ, stejně jako ostatních žáků.

    Je důležité mít na paměti, že:

    • rámcový vzdělávací plán (RVP) je dokument, který může být modifikován dle speciálních vzdělávacích potřeb jednotlivých žáků
    • školy mají volnost v navrhování vlastních plánů a obsahů výuky, které odpovídají potřebám konkrétních žáků
    • Školy by měly vyvinout:
    • flexibilní přístupy, které modifikují a adaptují kurikulum při výuce podle vědomostí, dovedností a schopností, které nejvíce odpovídají potřebám nově příchozích žáků s OMJ a ostatních žáků. Což je následně specifikováno v individuálním vzdělávacím plánu - v našem případě ve vyrovnávacím plánu (VP).
    • efektivní postupy při hodnocení schopností a vzdělávacích potřeb žáků s OMJ, včetně žáků zcela bez znalostí českého jazyka. Při problémech s hodnocením žáků s OMJ vám pomůže sekce věnovaná klasifikaci. Důležité je uvědomit si, že hodnocení nemusí vždy sloužit jako zdroj srovnání s ostatními spolužáky na pomyslné nebo reálné hodnotící škále, ale především má fungovat jako motivace pro další učení.
    • přístupy, které zohledňují potřeby žáků, kteří jsou například dětmi žadatelů o azyl a mohou mít mezery ve studiu kvůli přerušenému vzdělání, nebo dětí, které nemají předchozí vzdělání odpovídající jejich věku. I pro tyto děti je vhodné vytvořit vyrovnávací plán, ve kterém bude výuka orientována na doplnění vědomostí a znalostí, které těmto žákům chybí. U žáků azylantů (a v případě většího počtu žáků s OMJ i pro ně)je také možné zřídit pozici asistenta-pedagoga, pro všechny je také vhodné doplnit znalosti češtiny na kurzech pro jazykovou přípravu (viz Kurzy češtiny pro cizince.

    Odlišné vzdělávací potřeby

    Jak odpovídat na odlišné vzdělávací potřeby žáků a studentů

    Při zajišťování učiva plně odpovídajícího rozsahu potřeb všech žáků by si učitelé měli být vědomi požadavku rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na rasu, pohlaví a jakékoli typy znevýhodnění. Při plánování výuky je třeba nastavit vysoká (ale dle možností žáků diferencovaná) očekávání a poskytnout příležitosti k jejich dosažení všem žákům. To platí samozřejmě i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a v neposlední řadě také pro žáky s odlišným sociokulturním původem, což můžou být nejen žáci-migranti, ale také děti z různých minoritních etnických skupin, azylanti a dvojjazyční žáci.

    Žáci si s sebou do školy přinášejí odlišné zkušenosti, zájmy a dovednosti, které ovlivňují způsob jejich učení, proto musíme při plánování přizpůsobit svůj přístup k výuce tak, aby se všichni žáci a studenti mohli plně a efektivně hodin účastnit.

    Odpovídat na odlišné potřeby žáků lze např.:

  • vytvořením efektivního výukového prostředí
  • zajištěním motivace a koncentrace žáků
  • předáváním učiva prostřednictvích různých kanálů (tj. ne pouze sluchových, ale i vizuálních atd.)
  • poskytnutím rovných příležitostí prostřednictvím odlišných přístupů
  • používáním vhodných přístupů v hodnocení
  • stanovením reálných vzdělávacích cílů

  • Školy by měly:
  • používat a mezi učiteli prosazovat širokou škálu výukových metod na základě různých výukových materiálů a zdrojů. Mnozí nově příchozí žáci jsou aktivně zapojeni do výuky, pokud učitelé používají různé a vhodné výukové styly.
  • používat takové přístupy k hodnocení učitelů, které rozliší a ocení učitele, který poskytuje příležitosti žákům s OMJ tak, aby tito žáci mohli prokázat svoje dříve nabyté vědomosti, dovednosti a schopnosti. Zároveň je třeba prosazovat efektivní způsoby hodnocení samotných žáků; promyšlený způsob hodnocení pomůže učitelům stanovit jasné a vhodné vzdělávací cíle.
  • zajitit, aby výuka o diverzitě prostupovala napříč celým kurikulem. Tam, kde žáci i učitelé oceňují diverzitu (rozmanitost), jsou nově příchozí žáci s OMJ mnohem lépe integrováni a aktivněji se účastní výuky.

  • Překonávání bariér

    Jak překonávat potencionální bariéry při vzdělávání a hodnocení jednotlivců i skupin žáků

    Žáků, kteří mají zvláštní požadavky na učení a hodnocení, stále přibývá. Pokud nebudou ve vzdělávacím procesu důsledně uplatňovány principy inkluzivního vzdělávání, nebudou naplňovány potřeby těchto žáků, a v jejich vzdělávání tím mohou být vytvořeny bariéry, které bude pro tyto žáky, tj. žáky se se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP), mezi něž patří i žáci s OMJ, obtížné překonat.

    Požadavky na diferenciaci učiva i výukových stylů narůstají právě u žáků se SVP. U těchto žáků se setkáváme s různým typem znevýhodnění, mezi které patří nejen poruchy učení a chování, ale také odlišné sociokulturní prostředí. Žáci, pro které je čeština druhým (dalším) jazykem, musejí překonávat nejen bariéru jazykovou, ale mnohdy i sociální, což je v přístupu k takovýmto žákům třeba zohlednit.

    Při výuce se s těmito různými požadavky musí počítat a dělat příslušná opatření k podpoře jedinců nebo skupin žáků, aby jim byla umožněna efektivní účast na výuce a hodnocených aktivitách. V průběhu závěrečného hodnocení je nutné mít na paměti, že se žáci s SVP hodnotí podle speciálních kritérií, stanovených například ve vyrovnávacím plánu (VP.)

    Bariéry nově příchozích žáků s OMJ jsou:

  • čeština jako druhý (další) jazyk
  • těžkosti s přechodem do nové země
  • pocity nejistoty nebo trauma způsobené předchozími zkušenostmi
  • izolace a nedostatek přátel
  • změny v rodinné situaci, u některých například odloučení od jednoho či obou rodičů
  • mezery ve vzdělání
  • adaptace na odlišné styly výuky

  • Školy by měly
  • vyvinout efekivní výuku češtiny jako druhého jazyka (ČJDJ) podporující jazykové potřeby žáků s OMJ
  • odpovídat na potřeby žáků azylantů a žadatelů o azyl, kteří zažili například ozbrojené konflikty nebo porušování lidských práv. V zahraničí školy již úspěšně vyvinuly projekty a aktivity, mající těmto žákům pomoci překonat traumatické vzpomínky a pocity a poskytnout jim emocionální podporu.
  • přidělit v rámci školního personálu určité funkce na podporu a zajištění rovného přístupu ke vzdělání a odstraňování bariér, například funkce asistentů pedagoga, tutorů či učitelů zajišťujících různé formy doučování

  • Žáci, pro které je čeština druhý (další) jazyk

    Žáci, pro které je čeština druhý jazyk, mají různé potřeby, pokud jde o podporu při výuce. Při plánování jejich jazykové podpory je nutné zvážit různé faktory, jako například věk, délku pobytu v ČR, předchozí školní zkušenosti a dovednosti v ostatních jazycích. Pokroky jednotlivých žáků v osvojování češtiny, ale i vědomostí a porozumění z ostatních předmětů je důležité pravidelně vyhodnocovat.

    Schopnost účastnit se výuky je závislá na komunikačních dovednostech v českém jazyce, proto musí učitelé plánovat výuku tak, aby pomáhali žákům rozvíjet jejich mluvenou, ale i psanou češtinu, a tím i účast na výuce jednotlivých předmětů.

    Dobrá praxe

    Více k tématu

    Logo občanského sdružení META.

    Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.