+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Doporučený postup v kmenové škole


Kmenová škola nejdříve vytipuje žáky s cizí státní příslušností, kteří jsou nově příchozí, tj. plní povinnou školní docházku v České republice nejdéle 24 měsíců. Doporučujeme, aby kmenová škola u všech takto vytipovaných žáků provedla orientační jazykový test, kterým zjistí jejich přibližnou jazykovou úroveň, a tím i doporučený rozsah jazykové přípravy (100, 150 nebo 200 hodin výuky ČDJ). Jazykový test je koncipován tak, aby jej mohl využít jakýkoliv pedagogický pracovník. Metodika MŠMT sice nabádá, aby jazykové testy prováděly určené školy, z našeho pohledu je to ale nepraktické, protože je to kmenová škola, která potřebuje zjistit, pro které její žáky je jazyková příprava vhodná a jaká je jejich jazyková úroveň, aby to mohla komunikovat s rodiči těchto žáků i s určenou školou. Určené školy navíc nemají na provádění jazykových testů žádné finance navíc, a může to tak pro ně představovat nadměrnou časovou zátěž.

Kmenová škola si vytipuje i ostatní žáky s OMJ, kteří nárok na jazykovou přípravu sice nemají, ale mohou být do skupiny pro jazykovou přípravu zařazeni, pokud v ní zbyde místo, nebo nadpočetně. Také tyto žáky může škola otestovat, aby zjistila jejich jazykovou úroveň a případnou potřebu jazykové podpory.

Ředitel kmenové školy je povinen informovat zákonné zástupce žáků o jejich nároku na jazykovou přípravu nejpozději do týdne od jejich příchodu do školy. Doporučujeme rodičům předat přeložené informace o jazykové přípravě.

Vstupní orientační test NPI obsahuje doporučení na rozsah výuky ČDJ podle jazykové úrovně žáků:

Ročník Jazyková úroveň žáka Nárok na rozsah výuky ČDJ
1. - 9. Jazyková úroveň 0 200 hodin / 5 hodin týdně
1. - 9. Jazyková úroveň 1 150 hodin / 3-4 hodiny týdně
3. - 9. Jazyková úroveň 2 s nedostatečnou znalostí akademického jazyka 100 hodin / 2-3 hodiny týdně

Následně kmenová škola zjistí, jaké jsou možnosti jazykové přípravy v nejbližších určených školách. Tyto informace jsou zveřejněny na webech krajských úřadů a budou postupně doplňovány a upřesňovány. Žák si může vybrat, do které určené školy bude docházet, škola pouze musí být ve stejném kraji jako kmenová škola žáka.

Doporučujeme, aby kmenová škola komunikovala s vybranou určenou školou a nenechávala komunikaci pouze na rodičích žáků. Ne každý rodič má možnosti, čas a plné porozumění systému jazykové přípravy tak, aby mohl být celý proces komunikace s určenou školou ponechán pouze na něm (jak bohužel doporučuje Metodika MŠMT). Mohla by to být pro některé žáky s OMJ zbytečná bariéra pro jejich podporu. Rodič pak musí podepsat žádost o zařazení dítěte do skupiny pro jazykovou přípravu. Lze využít nezávazný vzor vytvořený NPI ČR, který je k dispozici v několika jazykových verzích.

Určená škola je na základě žádosti rodičů povinna žákovi poskytnout jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů. Do té doby doporučujeme pro žákovu podporu v kmenové škole využít služby adaptačního koordinátora.

Jazyková příprava může probíhat odpoledne, ale i dopoledne v době běžné výuky. Po dobu účasti na jazykové přípravě jsou žáci z výuky na kmenové škole automaticky uvolněni. Pokud je možné si vybrat, ze kterých předmětů žáka uvolnit, doporučujeme, aby žák absolvoval každý klíčový předmět alespoň zčásti. Většinou ale bude to, z jakých předmětů bude žák uvolněn, dáno rozvrhem kurzu ČDJ v určené škole. Všem žákům účastnícím se jazykové přípravy doporučujeme zpracovat individuální plán podpory (PLPP nebo IVP) a v něm upravit individuální vzdělávací cíle, obsah i metody výuky s ohledem na jejich reálné možnosti a schopnosti. Máme pro to oporu v Metodice MŠMT ("učitel upraví žákovi obsah, metody a cíle vzdělávání", str. 9). Žákům je možné upravovat pracovní listy s vizuální oporou, zadávat jim samostatnou práci v hodinách atp. Téma zapojení žáků do běžné výuky je rozpracováno v sekci Zapojení do výuky a materiály. Je to důležité nejen v předmětech, z nichž bude žák (částečně či zcela) uvolňován, ale i ve všech ostatních předmětech, ve kterých žák nemluvící česky bude potřebovat dlouhodobou podporu a individuální přístup. Určitě bychom neměli po dětech vyžadovat, aby zameškané učivo samy dohnaly, ale měli bychom adekvátně snížit nároky na ně. Vyplatí se i pracovat s třídním kolektivem, aby děti odlišnému přístupu vůči jejich spolužákům s OMJ rozuměly.

Pokud je žák z nějakého předmětu uvolněn úplně, v pololetí je možnost jej nehodnotit. Na konci školního roku je pro žáky, kteří se účastní jazykové přípravy a kvůli ní předmět zcela vynechají, možnost uvést na vysvědčení "uvolněn", žák pak postupuje do dalšího ročníku. Úplné vynechání předmětu ale nedoporučujeme, žák tím o předmět zcela přijde. Nedoporučujeme ani "nehodnocení", je to pro žáky demotivující.

Doporučujeme hodnotit žáky ze všech klíčových předmětů, na základě jejich individuálního plánu podpory, podle toho, nakolik se jim podařilo dosáhnout individuálních vzdělávacích cílů, jaký byl jejich osobní pokrok. Neměli bychom jejich výkon srovnávat s výkonem ostatních dětí ve třídě, protože bychom pak hodnotili jejich znalost češtiny, nikoliv kompetence v příslušném předmětu. Hodnocení těchto dětí by mělo být vždy motivační.

Při individuálním hodnocení žáků s OMJ se můžeme opřít o Metodiku MŠMT, která praví, že žáka nelze hodnotit za výuku, ze které je uvolněn, a že žáka je potřeba hodnotit individuálně s ohledem na dosažené pokroky a zvládnutelné úkoly, nesrovnávat jej se spolužáky. V tomto bodě se Metodika opírá o vyhlášku č. 48/2005 Sb., § 15 odst. 2 a 4:

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Postup při zařazování žáka do skupiny pro jazykovou přípravu

Co dělat, když se žák s nárokem nemůže jazykové přípravy v určené škole účastnit?

Systém jazykové přípravy v určených školách patrně bude v praxi narážet na situace, kdy určená škola bude příliš daleko, bude špatně dopravně dostupná nebo dítě s nárokem nebude mít možnost se do určené školy dopravit (vzhledem k jeho nízkému věku, nemožnosti rodičů jej v pracovní době doprovázet) nebo to pro něj nebude z nějakého důvodu vhodné, například pokud se dítě v první třídě bude potřebovat spíše začlenit do třídního kolektivu nebo pokud je dítě křehčí, má za sebou náročnou historii a potřebuje navázat pevnější pouto v jedné škole s jednou třídou.

V těchto případech doporučujeme zajistit výuku ČDJ v kmenové škole z podpůrných opatření. Ve 2. i 3. stupni PO mají děti s nedostatečnou znalostí češtiny nárok na 3 hodiny ČDJ týdně. Doporučujeme tuto podporu kombinovat také s pedagogickou intervencí v 1. stupni PO, s vypracováním IVP a v případě potřeby i zažádat o asistenta pedagoga. Podpora podle § 16 školského zákona zůstala nezměněna.

Tuto podporu je případně možné kombinovat s distanční výukou ČDJ v určené škole. V tomto případě je kmenová škola povinná zajistit žákovi vhodné prostory, techniku i pedagogický dozor, který lze vykonávat v rámci nepřímé pedagogické činnosti. V každém případě ale doporučujeme zajistit hlavní výukové hodiny ČDJ prezenčně, protože distanční výuka je pro žáky s OMJ nevhodná, což se jasně ukázalo v době uzavření škol kvůli pandemii.

Michala Hamplová

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.