Poslanecká sněmovna schválila právní úpravu zkoušek z češtiny předloženou ve výroční zprávě VOP
Poslanecká sněmovna schválila výroční zprávu včetně návrhů úpravy zkoušek z češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem a uložila vládě, aby se do 30. dubna vyjádřila k legislativním doporučením, která jsou v ní obsažena.
Celé znění týkající se úpravy zkoušek z výroční zprávy veřejného ochránce práv:
Úprava podmínek zkoušek z českého jazyka pro žáky a žákyně s odlišným mateřským jazykem
Stávající právní úprava přijímací a maturitní zkoušky z českého jazyka je pro žáky a žákyně s odlišným mateřským jazykem velmi přísná, protože musí obě tyto zkoušky skládat ve stejné obtížnosti jako rodilí mluvčí. Pro mnohé z nich je i přes dílčí úlevy prakticky nemožné tyto zkoušky úspěšně složit. Úspěšnost těchto žáků a žákyň ve středním vzdělávání je přitom klíčová pro jejich další uplatnění na trhu práce a pro jejich integraci do společnosti.
Pro úspěšné zvládnutí obou zkoušek je nutné osvojit si český jazyk na úrovni tzv. kognitivního či akademického jazyka, která je značně odlišná od úrovně komunikativního jazyka, odpovídající schopnosti každodenního dorozumívání a dostačující pro výkon většiny povolání. Podle dostupných vědeckých poznatků přitom osvojení jazyka na akademické úrovni trvá lidem s odlišným mateřským jazykem minimálně 5 až 7 let.
Právní úprava vztahující se k jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka (§ 20 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona) stanoví, že zkouška se promíjí osobám, které získaly celé předchozí základní vzdělání mimo území České republiky.
Potřebná úroveň znalostí jazyka se u těchto žáků ověří pohovorem. Připravovaná novelizace školského zákona rozšiřuje možnost prominutí na osoby, které se v uplynulých šesti letech aspoň tři roky vzdělávaly ve škole mimo území České republiky. U společné části maturitní zkoušky z českého jazyka mohou žáci a žákyně, kteří se vzdělávali aspoň čtyři roky v předcházejících osmi letech ve škole mimo území České republiky, požádat o více času na vypracování testu a možnost používání překladového slovníku a slovníku spisovné češtiny.
Ani jedna z těchto výjimek ale nereflektuje úroveň jazyka požadovanou u zkoušek a zejména dobu, která je podle vědeckých poznatků nutná pro její zvládnutí. Pokud cizojazyční žáci a žákyně v České republice získají pouze základní (případně učňovské) vzdělání, uplatňují se na pracovním trhu v povoláních s nižší společenskou prestiží. To vede k jejich frustraci, stigmatizaci a může vyústit až v sociální vyloučení s negativními dopady pro celou společnost. Je proto nezbytné podmínky nastavit tak, aby cizojazyčným žákům a žákyním umožnily úspěšnou cestu celou vzdělávací soustavou. V opačném případě se jedná o zbytečnou ztrátu intelektuálního, vzdělanostního a pracovního potenciálu těchto lidí pro společnost.
