+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Podpora ve výuce v určené i neurčené škole


Nový systém jazykové přípravy bývá trefně označován jako "kurz pro přežití", který dítěti pomůže naučit se v češtině komunikovat v běžných životních i školních situacích, ale zdaleka nestačí k dosažení takové úrovně jazyka, která dítěti umožní plnohodnotně se zapojovat do výuky a dosahovat školních úspěchů.

Kurikulum ČDJ, podle kterého má jazyková příprava v určených školách probíhat, cílí k dosažení maximálně jazykové "Úrovně 2", která nedosahuje vyšší než komunikační znalosti češtiny. Zde je výtah z popisu Úrovně 2 v Kurikulu:

Žák/Žákyně se dokáže dorozumět v běžných komunikačních situacích ve škole i v osobním životě, výrazně se zvyšuje schopnost jeho samostatného projevu, pokud je předem připravený. V mluveném i psaném projevu se stále objevuje velké množství chyb. Slovní zásoba se rozšiřuje, stále je ale velice limitovaná, nebrání ale globálnímu porozumění. Akademický jazyk ještě ovládnutý není. Umí použít nejobvyklejší fráze, rozumí opakujícím se situacím a úkolům. Porozumění vyžaduje pomalou a jasnou řeč nebo známé téma. Žák/Žákyně rozumí útržkům informací z učebnic založených na titulcích a obrázcích. Jazyková úroveň žáka/žákyně limituje výběr témat a textů. Žák/Žákyně při mluvení a psaní vychází z připravených modelů a vyžaduje systematickou podporu.

Z tohoto důvodu dítě potřebuje podporu v běžné výuce v kmenové škole nejen v průběhu jazykové přípravy, ale ještě mnoho let po jejím ukončení. Podle odborných studií (např. teorie ledovce Jima Cumminse) trvá dětem s OMJ průměrně 5 až 7 let, někdy až 10 let, než doženou své spolužáky v tzv. akademickém jazyce, tj. než zvládnou porozumět náročnějším textům, složitějším větným konstrukcím a odborné slovní zásobě a jsou schopny psát např. slohové práce na stejné úrovni jako jejich vrstevníci, pro které je čeština mateřským jazykem.

Následující schéma (autorky Kristýny Titěrové) znázorňuje, na jakou nejvyšší jazykovou úroveň se může dítě s OMJ dostat po absolvování jazykové přípravy, jakou další podporu je vhodné mu během jazykové přípravy poskytnout v kmenové škole a jakou podporu bude dále potřebovat po vyčerpání nároku na jazykovou přípravu. Zobrazuje také možnosti kombinace podpory podle § 20 ŠZ a podle § 16 ŠZ (podpůrná opatření).

Podpora v průběhu jazykové přípravy

Nezapomínejme, že jazyková příprava je určena pro úplné začátečníky a pro velmi mírně pokročilé v češtině, maximálně do "Úrovně 2" podle jazykového testu NPI. Tyto děti nebudou schopny se zapojit do běžné výuky jako jejich čeští spolužáci, proto budou potřebovat uzpůsobení vzdělávacích cílů, vzdělávacího obsahu i metod vzdělávání. To vše je podle Metodiky MŠMT (učitel upraví žákovi obsah, metody a cíle vzdělávání, str. 9) možné již v prvním stupni podpůrných opatření bez nutnosti návštěvy poradenského zařízení. Úplným začátečníkům je zpočátku vhodné zadávat v hodinách samostatnou práci. Nemůžeme po dětech s OMJ vyžadovat, aby zvládly učivo ve stejném rozsahu jako ostatní, je třeba jim v rámci individuálních vzdělávacích cílů učivo upravit, například vybrat několik nejdůležitějších témat, v každém tématu pak zvolit, co je to minimální, co by dítě mělo umět. Doporučujeme se soustředit nejen na obsahové cíle jednotlivých témat, ale zejména na jazykové cíle - učit obsah spolu s vybranou nejdůležitější slovní zásobou, která se k tématu váže. Vhodné je také doplnit jazykovou přípravu pedagogickou intervencí, například pro doučování nebo předučování klíčové slovní zásoby. Více tipů a osvědčené dobré praxe najdete v sekci Zapojení do výuky a materiály. Jak stanovovat individuální vzdělávací cíle, přiblíží článek Plány podpory. Pro úplné začátečníky může být vhodná také podpora asistenta pedagoga, pro získání financí na něj je ale už potřebná návštěva pedagogicko-psychologické poradny a doporučení na 3. stupeň podpůrných opatření.

Podpora po ukončení jazykové přípravy

Po absolvování jazykové přípravy budou děti s OMJ ještě dlouho potřebovat podporu ve výuce, ale i další podporu v jazyce. Jejich znalost jazyka bude přibližně na úrovni A2, to znamená, že budou potřebovat pokračovat ve výuce ČDJ, na kterou dosáhnou v rámci 2. stupně podpůrných opatření na základě doporučení z poradny. Výuka ČDJ už bude probíhat pouze na kmenové škole. Ve 2. stupni PO mají nárok na 3 hodiny ČDJ týdně a také mají stále nárok na úpravu vzdělávacích cílů, obsahu a metod výuky, které budou popsány v jejich IVP. Tuto podporu bude opět možné doplňovat pedagogickou intervencí, pokud to bude potřeba. Vzhledem k dlouhým čekacím lhůtám na vyšetření v poradnách doporučujeme děti objednat na vyšetření s dostatečným předstihem ještě před ukončením jejich jazykové přípravy, aby následná podpora kontinuálně navázala na jazykovou přípravu.

Podpora po dosažení úrovně B2

Po dosažení úrovně B2 už je dítě na poměrně slušné jazykové úrovni, ale stále potřebuje podporu v akademickém jazyce. Většinou už nepotřebuje další výuku ČDJ, ale potřebuje se učit odbornou slovní zásobu, a to nejlépe přímo v průběhu výuky odborných předmětů. Učitelé tedy pracují kromě obsahových cílů také s cíli jazykovými, jak už bylo řečeno výše. Mohou využívat například upravené pracovní listy nebo slovníčky k jednotlivým předmětům. Mohou si vlastní výukové materiály sami upravovat, nebo požádat o pomoc asistenta pedagoga. Osvědčuje se založit například školní portfolio upravených materiálů. Pro předučení či doučení odborné slovní zásoby se pořád může hodit pedagogická intervence.

Hodnocení

Jak v průběhu jazykové přípravy, tak po jejím skončení, je vhodné žáky hodnotit za jejich individuální pokroky, tj. podle toho, nakolik se jim podařilo dosáhnout jejich individuálních vzdělávacích cílů, stanovených v PLPP (v průběhu jazykové přípravy) nebo v IVP (na základě doporučení PPP po absolvování jazykové přípravy). Neměli bychom výkon žáků s OMJ srovnávat s výkonem ostatních dětí ve třídě, protože pak bychom hodnotili jejich znalost češtiny, nikoliv kompetence v příslušném předmětu. Hodnocení těchto dětí by mělo být vždy motivační.

Při individuálním hodnocení žáků s OMJ se můžeme opřít o Metodiku MŠMT, která praví, že žáka nelze hodnotit za výuku, ze které je uvolněn, a že žáka je potřeba hodnotit individuálně s ohledem na dosažené pokroky a zvládnutelné úkoly, nesrovnávat jej se spolužáky. V tomto bodě se Metodika opírá o vyhlášku č. 48/2005 Sb., § 15 odst. 2 a 4:

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

O tuto vyhlášku se můžeme opřít při hodnocení jakéhokoliv žáka s OMJ.

Michala Hamplová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.