Vykořenění

„Když jsem přijela do Čech, snad celý první rok jsem si připadala jako v bublině. Nemohla jsem z ní ven a nikdo do ní nemohl za mnou. I když jsem přes bublinu všechno viděla a slyšela, byla jsem úplně izolovaná. A nebylo to jenom jazykem, kterému jsem nerozuměla. Všechno bylo úplně jiné a neznámé. Pořád jsem se bála, že udělám něco špatně, směšně nebo prostě jinak. Tak jsem se radši neprojevovala vůbec.“
Říká mladá žena z Mongolska s migrační zkušeností.

Podobné pocity zažívají všechny děti, které s rodiči přicházejí do nové země. Každé z nich opouští svůj jazyk, kulturu a blízké/komunitu a přichází do jazykově i kulturně více méně odlišného prostředí. Každá kultura je formována určitými idejemi, hodnotami a normami. Ty jsou ale skryté a po většinu času si je příslušníci dané kultury ani neuvědomují. Tento skrytý kulturní „obsah“ je nejvíc viditelný skrze vzorce chování. Jedná se o naučené způsoby, jakými členové určité kultury či komunity reagují na běžné každodenní situace. A jsou to právě tyto situace, ve kterých nově příchozí děti ztrácí veškerou jistotu. Koho a jak mám zdravit? Mám mu potřást rukou? Můžu se mu dívat do očí? Můžu se tu vysmrkat? Jak mám jíst? Myslí to vážně nebo je to jen legrace? Je to vhodné oblečení? Můžu si k nim o přestávce stoupnout? Můžu k nim domů?

Ve „své“ kultuře získáváme odpovědi na takové otázky přirozeně a velmi často nevědomky prostřednictvím slov, gest a výrazů tváří nejprve rodičů, později i dalších lidí v našem okolí. Jako součást zvyklostí patří do naší kultury, stejně jako jazyk, kterým mluvíme. Závisí na nich jistota a klid každého z nás, že se chováme adekvátně situaci a prostředí. Pokud se však ocitneme v jiné kultuře, většina z těchto odpovědí ztrácí platnost. Nemáme se o co opřít. Cristina Igoa nazvala ve své knize The Inner World of the Immigrant Child tento fenomén jako vykořenění (uprooting). Situaci přirovnává k vytržení a přesazení rostliny.

„I sebeopatrnější přesazení znamená zásah do života zakořeněné rostliny. Takovou změnu zvládne jen díky péči zahradníka. Podobný šok zažívají i „přesazené“ děti. Je důležité si uvědomit, že i ony potřebují péči svého okolí (pedagogů, vrstevníků a ostatních), aby zvládly svůj přechod do nového společenského prostředí.“ (Igoa)

Zdroj:
Igoa, C.: The Inner World of the Immigrant Child, Lawrence Erlbaum Associates, 1995

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.