Reakce na vykořenění


Situace, kterou zažívala dívka z Mongolska je pro nově příchozí děti s OMJ více méně typická. Počátečnímu stádiu přechodu se říká fenomén vykořenění. Děti jsou vytržené ze svých kořenů, izolované, frustrované, zažívají kulturní šok, jsou unavené, demotivované. Některé zažívají tzv. tiché období, kdy nemluví anebo jen šeptají, jiné si naopak snaží rychle získat ztracené postavení a jazykovou bariéru řeší neverbální komunikací. U temperamentních chlapců se můžeme setkat s agresivními reakcemi, kdy frustrace z neporozumění situaci nebo nemožnost jiného způsobu sebevyjádření vyústí do agrese. V obou případech se jedná o naprosto přirozenou reakci.

C. Igoa popisuje ve své knize následující pocity dětí ve stádiu vykořenění:

  • Emocionální mix - děti se těší i bojí zároveň.

  • Kulturní šok - ten se může projevit depresí, zmateností nebo frustrací. Reakcí na to pak bývá uzavření se světu, apatie nebo naopak agresivní chování. Jde o nejtraumatičtější stádium života dětí imigrantů.

  • Izolace, osamělost - osamělé se cítí všechny nově příchozí děti, některé i dlouho po příchodu.

  • Bezmocnost, zranitelnost - pokud v prostředí nikoho neznám a navíc nerozumím okolnímu jazyku a mnohdy ani dění okolo, je tím hodně ohrožen pocit bezpečí a pohodlí.

  • Vyčerpání - pobyt v novém jinojazyčném prostředí vyčerpává psychicky i fyzicky.

  • Akademické problémy, neúspěšnost - učit se v novém jazyce je složité, proto úspěchy přichází pomalu. Má to samozřejmě významný vliv na motivaci. Nejhůř tento propad nesou snaživí a ambiciózní žáci.

  • Tlak na asimilaci - česká společnost byla dlouho homogenní, proto má mnoho lidí, včetně některých učitelů, pocit, že by se měli „cizinci absolutně přizpůsobit našemu způsobu života". Málokdo přemýšlí do hloubky, co to udělá s identitou dítěte, vztahy s rodiči apod. (více o identitě dětí imigrantů píší autoři Suárez-Orozco ve své knize Children of Immigration).

  • Rezistence na změnu - náhlá změna, kulturní šok, odlišnost, neporozumění, to všechno může být příčinou toho, že děti se odmítají učit česky, nechtějí se zapojovat, nemluví apod.

  • Potřeba integrace obou světů - děti si potřebují propojit svůj původní „světonázor a zkušenosti“ s tím novým. Bez toho opět přichází problémy identity, které mohou vést k různým patologiím.

„Víc než neznalost jazyka mě poznamenala ztráta kulturní identity. Když jsem seděl ve třídě, cítil jsem prázdnotu. Musel jsem se pořád adaptovat. Potřeboval jsem kulturní spojení. Potřeboval jsem, aby se mi okolní svět přiblížil. Aby zahrnul i moje myšlenky a pocity.“ (C. Igoa)

Co s tím můžeme jako učitelé dělat?

Je jasné, že neexistuje pro všechny děti platný návod, jak tuto situaci zvládnout. Tak jako každé dítě reaguje po svém, tak samozřejmě na každé dítě platí něco jiného. Všichni ale potřebují od učitele i dalších zúčastněných určité typy intervencí.

C.Igoa ve své knize shrnuje čtyři typy intervencí.

  • poslouchat, co dítě říká,
  • snažit se o kulturní porozumění,
  • nechat dítě „zakořenit“, umožnit mu zažít pocit, že má kořeny,
  • umožnit dítěti někam patřit

„Důležité je vědět, že mám před sebou dítě učící se nový jazyk a kulturu. Člověka v procesu, ne člověka s problémem.“ C. Igoa

Christina Igoa ve své knize popisuje zkušenost s kreslením příběhů, které dětem umožnily zažít výše zmíněné. Igoa nechala děti kreslit příběhy na “filmové pásky”, jakési komiksové zpracování jednoduchého příběhu. Ten děti doplňovaly jednoduchými popisky, které mohly i nahrát na magnetofon. Výsledné výtvory autorku překvapily:. “Prostřednictvím umění děti imigrantů vyjadřují své celé já světu kolem, takže jsou vidět i slyšet”.

Ukázka příběhu "The Little banana", který nakreslil a okomentoval čínský žák. Vypráví o banánu, který si žije svůj osamělý život až jednoho dne najde jablko pod stromem, vezme ho domů, umyje, ochutná a pak si jde pro další. A je štastný... (většina příběhů, které děti kreslily, byla takováto "podobenství").

Dnes je sebevyjádření ještě jednodušší. Využít s dětmi můžete například dostupný program Photo story 3, kde mohou komentovat vlastní či stažené fotografie, doprovázet je hudbou atd. Zajímavé může být i http://www.artofstorytelling.org/kiosk/. Žáci mají možnost vyprávět příběhy a využívat již existující komponenty.

Praxe ukazuje, že dětem nesmírně pomáhá bezpečné prostředí kroužku češtiny jako druhého jazyka nebo třídy pro jazykovou přípravu, kde jsou všichni přibližně na podobné úrovni a odpadá stud a pocity méněcennosti.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 5 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.