Hodnocení žáků s OMJ


Hodnocení se obvykle u žáků s OMJ, kteří nerozumí jazyku, jeví jako neřešitelný problém. Za co žáka hodnotit, když nerozumí a nemluví česky? Řešením je vyhláška č. 48/2005 Sb., která stanovuje v §15 odst. 6, že v případě „hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon." To znamená, že při hodnocení těchto žáků v jakémkoliv předmětu přihlížíme k úrovni jejich jazyka.

V příloze vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se v části hodnocení ve 2. a 3. stupni podpůrných opatření uvádí, že hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalosti vyučovacího jazyka). Nastavují se taková kritéria hodnocení, která žákovi umožní dosahovat osobního pokroku.

Z výše uvedeného vyplývá, že máme-li žáka, který nedostatečně rozumí nebo nerozumí vyučovacímu jazyku, vždy hodnotíme zejména jeho individuální pokroky a nesrovnáváme jej s ostatními žáky ve třídě, protože jeho výchozí pozice je odlišná. Doporučujeme také používat formativní hodnocení, které klade důraz na motivační složku. Často může pomoci také slovní hodnocení, které lépe postihne individuální úspěchy a pokroky žáka. Případně může být v kombinaci se známkou.

V rámci školního řádu, jehož součástí je i hodnotící řád, by pak škola měla zvolené hodnocení žáků cizinců specifikovat, stejně jako by v ŠVP měla procesně popsat jejich postupnou integraci do výuky. Při klasifikaci cizince je nutné především zvážit referenční rámec, na jehož principu je žák hodnocen, protože ten do určité míry ovlivňuje naše chápání klasifikace jako srovnání s ostatními, což u cizince aplikovat nelze.

Východisko z obtížné situace nabízí vypracování plánu podpory, na jehož základě je žák do výuky postupně integrován a ve kterém je i konkrétně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Nejlepší je, pokud je pro takového žáka hned na začátku vytvořen individuální vzdělávací plán (na základě doporučení z PPP), v němž jsou stanoveny reálné vzdělávací cíle v konkrétních předmětech, které by žák měl za stanovené časové období zhruba zvládnout. Žáka následně hodnotíme za dosažení těchto cílů, které jsou stanoveny s přihlédnutím k jazykovým možnostem. Pokud žák nemá doporučení z PPP, můžeme pro něj vytvořit alespoň plán pedagogické podpory. Více o plánech podpory najdete v článku Plány podpory.

Existuje také možnost v pololetí žáka z některého předmětu nehodnotit. Každopádně na konci školního roku musí být žák s OMJ ohodnocen, chceme-li, aby postoupil do vyššího ročníku, a to ze všech předmětů. V § 52 školského zákona (v odstavcích 2 a 3) a v § 69 školského zákona pro střední školy (v odstavcích 5 a 6) je uvedeno: „Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník."

Závažné nedostatky v osvojených vědomostech jsou tedy považovány za objektivní příčinu, pro kterou nemusí být žák hodnocen pouze v průběhu prvního pololetí docházky ve škole v České republice, ale čím dříve začne škola tyto „závažné nedostatky“ řešit, tím lépe pro všechny zúčastněné. Měli bychom však mít na paměti, že nehodnocení může pro žáky působit demotivačně, proto jej považujeme za krajní řešení.

Přečtěte si článek na metodickém portálu RVP, který se věnuje způsobům hodnocení žáků s OMJ. Najdete zde i příklady úloh a k nim ukázkové hodnocení.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 2 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.