Informace od rodičů


Pro ředitele vyžaduje přijímání žáků s odlišným mateřským jazykem větší nároky na přípravu, a to především ze dvou důvodů. Prvním je samozřejmě jazyk a s ním spojená problematika, druhým může být odlišná zkušenost ze školní praxe v zemi původu. Proto bychom se měli snažit v případě žáka cizince získat více informací o jeho předchozím i současném životě, než obvykle žádáme od českých žáků. Každá další informace o nově příchozím může být užitečná při procesu integrace, který cizince v našem vzdělávacím systému čeká.

Jaké informace na první schůzce od rodičů zjišťovat?

1) Osobní údaje o dítěti a rodinné situaci (umožní Vám lépe navázat kontakt a rozumět dítěti)

• Jak se správně vyslovuje jméno dítěte (…), jak chce být oslovováno?

• Odkud dítě pochází (země původu)?

• Kdy přesně dítě přijelo do ČR? Bylo např. nějaký čas od rodičů odloučené?

• S kým dítě bydlí? Zůstal někdo, na koho je dítě fixované, v původní vlasti? (Zde je důležité být citlivý, minulost některých cizinců může být velice traumatická.)

• Setkal/a se již s češtinou a kde? Ve škole, doma, při soukromých lekcích? Umí česky? (Jak dobře?)

• Jaké jazyky ovládá a na jaké úrovni? V jakém jazyce dovede dítě číst a psát?

• Jaké jazyky jsou používány doma, popř. kdo z rodiny mluví jakou řečí? (V některých rodinách slouží různé jazyky různým účelům.)

• Jaký druh komunikace mezi rodiči (…) a školou bude nejefektivnější (verbální nebo psaná)? Jaký je preferovaný jazyk?

• Pokud nerozumíte vůbec, uveďte někoho, kdo v akutních případech může přeložit důležitou informaci?

• O co se dítě zajímá, co jsou jeho silné stránky?

2) Chování a komunikace

• Jak se obecně dítě cítí ve třídě nebo v kolektivu vrstevníků?

• Jak dítě zvládá změny?

• Objevily se u dítěte v minulosti závažné výchovné potíže?

• Potřebuje dítě specifický přístup nebo způsob komunikace?

• Co mu pomáhá v případě náhlé stresové situace?

3) Další důležité informace

• Existují u dítěte nějaké zdravotní obtíže, o kterých by měla škola vědět?

• Má rodina nějaké konkrétní požadavky na vzdělání? Má rodina nějaké plány do budoucnosti?

• Jaké zvyky v oblasti stravování v rodině fungují (př. má dítě přímo nějakou dietu)?

• Jaké (pokud vůbec nějaké) bylo předchozí vzdělání? – kde, od kolika let, bylo přerušeno? – na jak dlouho?

• Shodují se předměty s českým kurikulem? Požádejte rodiče o dokumentaci z předchozích škol (pro vaši představu poslouží i žákovy sešity v mateřském jazyce).

Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující jeho integraci. Škola by měla na základě těchto informací připravit plán žákova začleňování.

Formulář na výše uvedené informace brzy naleznete v mnoha jazykových verzích v tomto odkazu. Můžete je rodičům na první schůzce předat a požádat o jejich vyplnění.

Ke stažení

Zajímavé odkazy: 

Kazuistiky

Oleg z Běloruska

O letních prázdninách se na základní školu přišla informovat na místo pro svého syna běloruská žena, která již v ČR tehdy rok a půl žila a pracovala. Její syn Oleg zatím v Bělorusku chodil do páté třídy a bydlel u prarodičů matky.

Oleg v září nastoupil k povinné školní docházce do šestého ročníku na ZŠ. Tehdy mu bylo 12 let. V Bělorusku patřil k nejlepším žákům třídy. Velmi dobře uměl matematiku, v šesté třídě byl nad svými vrstevníky v matematice o dvě třídy dál než oni. Větší obtíže mu činila jazyková bariéra. Český jazyk neovládal a písemný projev u něho nebyl žádný, neboť v Bělorusku se neučil psát latinkou.

Oleg byl velmi spolehlivý a disciplinovaný chlapec, neboť, jak sám později vyprávěl, ve škole v Bělorusku byl zvyklý se denně učit a připravovat do školy. Nekázeň a nepřipravenost byla v běloruských školách trestána. Rodiče museli do školy docházet každých čtrnáct dní na pravidelné rodičovské schůzky a dostávali od učitelů informace, jak mají se svými dětmi doma pracovat.

Oleg se postupně zapojoval do školního dění. Spolužáci se během dne každou volnou chvilku za pomocí obrázků snažili zkvalitňovat a obohacovat jeho slovní zásobu. Olegovi ze začátku vadila rychlost mluvení spolužáků. Mamince byla doporučena možnost vzdělávat Olega v českém jazyce také v odpoledních hodinách u paní učitelky, která kdysi působila na škole jako učitelka ruského jazyka. Za rok se naučil psát, číst a mluvit v českém jazyce. Během půl roku se Oleg plně začal zapojovat do dění ve vyučování. Učitelé nechávali pracovat žáky ve skupinách, kde se pomocí spolužáků zapojoval více do výuky. V kolektivu se projevoval velmi kamarádsky, přátelsky a ochotně také sám doučoval své spolužáky z matematiky. Pořádal s vyučujícími matematické olympiády. Po základní škole nastoupil na Střední obchodní školu. Dnes pracuje v prosperující firmě jako manažer obchodu a využívá své jazykové dovednosti i jako překladatel z ruského jazyka.

Dobrá praxe

Poslední aktualizace Pá, 2019-01-11 09:43

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 5 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.