Individuální vzdělávací plán (IVP)

Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedním z podpůrných opatření, které stanovuje vyhláška novely školského zákona 2016. Mají na něj nárok děti zařazené do druhého či vyššího stupně podpory, pokud potřeby dítěte zahrnují úpravy obsahu vzdělávání. Volbu IVP jako vhodného podpůrného opatření stanoví ŠPZ, kam je dítě odesláno školou na vyšetření. Zpráva ze ŠPZ konkretizuje všechna doporučená opatření, která je třeba dítěti poskytnout. Individuální vzdělávací Plán (IVP) je sám o sobě podpůrným opatřením a navíc definuje další druhy podpůrných opatření. Mateřská škola potřebuje k realizaci plánu také informovaný souhlas rodičů.

Dětem s OMJ je pak vypracován IVP zaměřený především na rozvoj češtiny. Při tvorbě plánu je vždy nutné vycházet z pedagogické diagnostiky, na jejímž základě se formulují konkrétní pedagogické cíle. Cíle práce je dobré formulovat maximálně konkrétně, abychom měli jasnou představu o směřování práce s dítětem a zpětně i mohli zhodnotit, do jaké míry jsme stanovené cíle naplnili.
K vytyčeným cílům se následně plánují vhodné činnosti, tedy metody a formy práce. V IVP si takto můžeme plánovat individuální práci s dítětem, výuku v kurzu, ale jazykovou podporu dítěte při každodenních činnostech s celou třídou. Díky plánu si lze ujasnit, které skupinové činnosti mohou vést k naplnění vytyčených cílů pro konkrétní dítě, a jak je případně potřeba tyto činnosti modifikovat, aby byly pro dítě s OMJ přínosné. Plán je vhodné vytvářet vždy pro určité časové období, například vždy na 2 měsíce. První plán se připravuje na dobu po ukončení adaptace dítěte, což zpravidla bývá 1 měsíc po nástupu dítěte do MŠ. Délka adaptačního procesu se však u jednotlivých dětí liší, z toho je vhodné vycházet. Individuální vzdělávací plán by měl vycházet z třídního plánování a tematicky se prolíná s aktuálním vzdělávacím obsahem.

Individuální vzdělávací plán by měl obsahovat:

  1. průvodní informace o dítěti
  2. pedagogická diagnostika
  3. cíle
  4. metody a formy práce
  5. rozvržení učiva, časová dotace
  6. pomůcky
  7. vyhodnocení IVP

Přesná forma a podoba plánu není standardizovaná, v příloze naleznete ukázku možného zpracování plánu - čistý formulář i vyplněný plán pro inspiraci.

Jak postupovat při tvorbě plánu

Zaměření plánu

Nejprve je potřeba si promyslet zaměření plánu. Je možné dívat se na rozvoj dítěte komplexně a vycházet z jednotlivých vzdělávacích oblastí RVP PV (dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítě a společnost, dítě a svět). Plán lze také zaměřit výhradně na potřebnou specifickou oblast, v případě dětí s OMJ tedy na jazykový rozvoj. Soustředit bychom se pak měli na všechny čtyři roviny jazyka, tedy na slovní zásobu, skloňování a časování, výslovnost, užití jazyka v praxi v sociálním kontextu (rovina lexikálně-sémantická, morfologicko-syntaktická, foneticko-fonologická, pragmatická). Pedagogická diagnostika Plánování rozvoje jednotlivých dětí by se mělo odvíjet od počáteční pedagogické diagnostiky, která tvoří logický základ plánu. Každá MŠ může mít vlastní osvědčený způsob diagnostiky, který je vhodné využít i při tvorbě IVP. Aktuální úroveň rozvoje může učitel zjišťovat pozorováním a prostřednictvím různých interakcí s dítětem (rozhovorů, připravených úkolů atd.) Výsledky diagnostiky je možné zaznamenat formou volného textu, formou záznamového archu nebo kombinací obojího.

Cíle

Na základě zjištěné úrovně dítěte stanovíme cíle plánu, což je velice důležitá část. Pokud má být IVP opravdu smysluplným a efektivním prostředkem rozvoje dítěte, musí být konkrétní, nosný a snadno uchopitelný. Měli bychom se vyvarovat obecným frázím typu: "Dítě rozvine své jazykové schopnosti a rozšíří slovní zásobu" – Rozvine schopnosti – ale které konkrétní jazykové schopnosti? Na jakou úroveň? Slovní zásobu rozšíří v jakém rozsahu? Je cílem rozšířit ji o jedno slovo nebo o 100 slov? Pokud cíle nebudeme mít jasně stanovené, nemůžeme systematiky pracovat. Právě proto je nutné si stanovit cíle konkrétně. Například tedy: "Dítě se naučí 15 nových slov v tematickém okruhu domácí zvířata." Učitel si může i vypsat slova, na která se chce zaměřit. Důležité je vycházet z plánovaných tematických oblastí a činností pro třídu. Vytipovaná slova pak lze zapojit i do dalších činností v rámci práce s celou třídou, aby dítě mělo více příležitostí si je zapamatovat.

Metody a formy práce

Po stanovení konkrétních cílů hledáme prostředky vhodné k jejich naplnění, tedy metody a formy práce. Zde je opět na místě být konkrétní. Pro učitele je praktické, když si promyslí a navrhne jednotlivé činnosti, tedy například: Čtení pohádky XY (obsahující výrazy, které chceme dítě naučit) nebo: Rytmizace básničky XY (ve které se vyskytuje hláska, s jejíž výslovností má dítě problémy). Jazyková podpora v IVP může být plánována pro individuální nebo skupinovou práci. Individuální podpora se může realizovat v okrajových časech (např. 15 minut v době volné hry ráno či odpoledne). Rozvíjet jednotlivé děti ve specifických oblastech lze i při skupinových činnostech a aktivitách s celou třídou, pokud se předem promyslí a dobře zacílí.

Časové rozvržení práce

Dalším důležitým bodem je časové rozvržení práce. Je potřeba naplánovat, kolik času a jak často se budeme činnostem věnovat, nesmírně důležitá je pravidelnost (např. 15 minut v době ranní volné hry 2x týdně). Při plánování se vyplatí také rovnou vytipovat potřebné pomůcky. Ideální je využít materiál MŠ a pracovat s konkrétními předměty.

Vyhodnocení

Nedílnou součástí plánu by mělo být i jeho vyhodnocení. Po uplynutí stanoveného času (vhodný časový úsek mohou být 2 měsíce) je třeba vyhodnotit, co se podařilo nebo nepodařilo, které cíle jsme naplnili a co se osvědčilo nebo neosvědčilo. Na základě tohoto vyhodnocení budeme zpracovávat plán na další období.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 3.5 (6 votes)

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.