Plány podpory MŠ


Plán pedagogické podpory (PLPP)

Novela školského zákona upravuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, do této skupiny patří i děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Mají tedy nárok na systém podpory členěný do pěti stupňů. První stupeň podpory je zajišťovaný mateřskou školou bez finanční podpory a bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ), v rámci tohoto stupně také MŠ zpracovává PLPP.

Z hlediska dětí s OMJ se mohou úpravy týkat organizace běžného denního režimu, metod a přístupů pedagogů, využití názorných pomůcek a materiálů atd. PLPP obsahuje také popis obtíží dítěte, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. MŠ seznámí s PLPP zákonné zástupce dítěte a všechny pedagogy.

Po zavedení všech opatření z PLPP do praxe, například za měsíc, proběhne vyhodnocení plánu. Podpora na úrovni prvního stupně podpůrných opatření pravděpodobně nebude dostačující pro mnoho dětí s OMJ, neboť nenabízí možnost systematicky rozvíjet děti v češtině, zároveň ve třídách s vyšším počtem dětí s OMJ by byl zapotřebí asistent.

Mateřská škola tedy může vyhodnotit, že podpora stanovená plánem pedagogické podpory je nedostačující, a odeslat dítě do ŠPZ.

Děti, které česky nerozumí vůbec, je vhodné ihned po nástupu odeslat do ŠPZ. Na dobu, než dítěti bude přiděleno další podpůrné opatření z vyššího stupně, je též vhodné věnovat dětem podporu na úrovni prvního stupně.

Formulář PLPP je k dispozici zde: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=11994

Individuální vzdělávací plán (IVP)

Individuální vzdělávací plán (IVP) je podpůrným opatřením sám o sobě a zároveň nastavuje další podpůrná opatření, popisuje jejich vzájemné doplňování. IVP se zpracovává pro dítě od druhého stupně podpůrných opatření v případě, že tak rozhodne školské poradenské zařízení (ŠPZ). Mateřská škola tedy nezpracovává IVP automaticky všem dětem ze druhého a vyššího stupně PO, ale jen těm, které mají toto opatření stanoveno poradenským zařízením.

IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP), naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně. Podpůrná opatření se realizují na základě písemného souhlasu rodičů.

Forma plánu je standardizovaná a závazná, formulář IVP je součástí vyhlášky, musí být tedy v dané podobě používán. Plán obsahuje mimo jiné následující položky:

  1. Cíle plánu
  2. Metody výuky
  3. Úpravy obsahu vzdělávání
  4. Úprava očekávaných výstupů vzdělávání
  5. Organizace vzdělávání
  6. Způsob zadávání a plnění úkolů
  7. Způsob ověřování vědomostí a dovedností žáka
  8. Hodnocení žáka

Zaměření plánu je komplexní, u dětí s OMJ bude však především důležité systematicky plánovat rozvoj češtiny, přílohou plánu může být i část zaměřená na jazyk. Pokud pracujeme s dítětem individuálně, je vhodné vyjít z jazykové diagnostiky, tedy zmapovat, co už dítě umí a v čem naopak potřebuje podpořit v jednotlivých čtyřech jazykových rovinách. Pedagog by se neměl soustředit například pouze na rovinu slovní zásoby, ale také na gramatiku či výslovnost. Pomůckou může být následující tabulka, která udává směr, čemu věnovat v rámci posouzení jazykových schopností dítěte pozornost.

Soustředíme-li se na systematický rozvoj češtiny, bude po úvodní jazykové diagnostice zásadní stanovení cílů (co chceme v rámci určitého období dítě naučit) a volba metod (jak budeme s dítětem pracovat).

Cíle:

Cíle by měly být konkrétní a snadno uchopitelné, je třeba se vyvarovat obecným frázím typu: „Dítě rozvine své jazykové schopnosti a rozšíří slovní zásobu“ (takový cíl neudává žádný směr, ani nelze následně ověřit). Konkrétní cíle mohou vypadat například takto: „Dítě se naučí 15 nových slov v tematické oblasti domácí zvířata.“ „Dítě vnímá skloňování" (tento cíl může předcházet správnému skloňování, tedy dítě rozpozná různé tvary téhož slova a chápe, že se jedná o totéž. Dítě také případně zkouší skloňovat, což je cenné i pokud nepoužívá správné tvary.) "Dítě rozumí a správně používá slova: velký – větší, malý – menší, dlouhý – delší, krátký – kratší).

Cíle by měly být dosažitelné a smysluplné, musí se vztahovat k aktuálním jazykovým potřebám dítěte. Důležité je také vycházet z plánovaných tematických oblastí a činností pro třídu. Vytipovaná slova z plánu dítěte pak lze zapojit i do dalších činností v rámci práce s celou třídou, aby dítě mělo více příležitostí si je zapamatovat.

Metody výuky:

Po stanovení cílů hledáme vhodné prostředky k jejich naplnění. Můžeme zvlášť popsat podporu dítěte při různých formách práce. (individuální, skupinová v kurzu češtiny, řízená činnost s celou třídou.) Praktické je promyslet jednotlivé činnosti. V rámci kurzu češtiny si můžeme navrhnout a vypsat vhodné typy jayzkových her: „Hledání a pojmenovávání obrázkových kartiček rozházených po třídě (slovní zásoba, kterou chceme dítě naučit)" „Koukání skrz dalekohled a pojmenovávání toho, co vidíme na vybraných obrázcích (vidím + 4. pád, například vidím hrušku.)" „Skládání vět s KIKUS kartami" „Práce s pracovními listy pro nečtenáře z www.inkluzivniskola.cz"...

IVP slouží také k rozvržení dalších podpůrných opatření. Pro dítě s OMJ může být zvoleno například také podpůrné opatření výuka češtiny 4x15 minut týdně. Pedagog v takovém případě popíše do IVP kdy a jakou formou bude čeština pro dítě realizována (individuálně či skupinově pro více dětí s OMJ, ve čtyřech 15 minutových chvilkách či například ve dvou půlhodinách.) Oficiální formulář IVP včetně návodného textu k vyplnění je k dispozici zde: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=11994

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 3.4 (7 votes)

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.