Informace pro pedagogicko-psychologické poradny

Michala Bernkopfová, Michaela Jiroutová

Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. mají děti MŠ, žáci ZŠ a žáci SŠ s neznalostí či nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka nárok na podpůrná opatření 1. – 3. stupně, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Přestože bezprostředně po novelizaci školského zákona nebyl její výklad ve vztahu k dětem a žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ) jednotný, v současné době se stanoviska klíčových vzdělávacích institucí již sjednotila (např. viz stanovisko MŠMT nebo stanovisko ČŠI) a hovoří jednak o tom, že všechny děti a všichni žáci s OMJ mají na vyšetření v poradně právní nárok, a jednak o tom, že nedostatečná znalost českého jazyka může sama o sobě představovat speciální vzdělávací potřebu. Jelikož dosud nebyla vydána jednotná metodika pro poradenská zařízení k tomu, jak přistupovat k dětem a žákům s OMJ, nabízíme zde přehled praktických informací, jak lze děti a žáky s OMJ vyšetřit, na co mají nárok a jak výstupy vyšetření zpracovat a zanést do systému.

Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka

Nejčastější překážkou dětí a žáků s OMJ při výuce je jejich nedostatečná znalost češtiny jako vyučovacího jazyka. Pro zjištění znalosti češtiny může pomoci orientační jazyková diagnostika, která vám pomůže určit úroveň znalosti češtiny a podle ní i stupeň podpůrných opatření. Je vhodné, aby jazykovou diagnostiku provedla samotná škola co nejdříve po nástupu žáka do školy, neboť jí to umožní nastavit adekvátní podporu pro žáka už od začátku.

Pokud je na první pohled i na základě informací od rodičů zřejmé, že dítě/žák je v češtině úplným začátečníkem, je jazyková diagnostika nadbytečná. Pokud dítě ale už nějakým způsobem v češtině komunikuje, nějakou dobu již pobývá v České republice, absolvovalo například již jazykový kurz nebo se stýkalo či stýká s příbuznými hovořícími česky, jazyková diagnostika je na místě.

Často se totiž stává, že dítě, které zdánlivě dobře komunikuje, může mít problém s písemným projevem, nebo s akademickým jazykem. Jsou i opačné případy, kdy dítě již má určitou pasivní slovní zásobu, ale nedokáže ji zatím verbalizovat a aktivně používat ve větách, proto raději mlčí. Jazyková diagnostika proto pomůže zjistit, jak na tom dítě s češtinou ve skutečnosti je a jakou podporu potřebuje.

Pokud se s dítětem ani jeho rodiči kvůli jazykové bariéře nedomluvíme, lze za účelem vyšetření dítěte MŠ nebo žáka ZŠ požádat o tlumočníka u NPI ČR. Tyto služby jsou zdarma, je třeba o ně požádat s dostatečným časovým předstihem. Případně je možné využít služeb komunitních tlumočníků nebo, zejména v regionech, se obrátit na Centra na podporu integrace cizinců. Pro komunikaci s rodiči můžete využít náš dopis pro rodiče přeložený do deseti jazyků, který srozumitelně vysvětluje, jak a proč může poradna jejich dítěti pomoci.

Podpůrná opatření

Pokud tedy identifikujeme nedostatečnou znalost češtiny dítěte/žáka, vzniká dítěti/žákovi nárok na 1. až 3. stupeň podpůrných opatření. Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. spadají děti a žáci s OMJ do kategorie H – Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek.

Na která konkrétní opatření mají děti a žáci s OMJ v jednotlivých stupních podpory nárok, je uvedeno v souboru:

Přehled podpůrných opatření pro děti a žáky s OMJ dle vyhlášky č. 27/2016 (příloha č. 1)

Děti a žáci s OMJ mají ve 2. a 3. stupni PO tedy nárok na 3 hodiny češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) týdně a navíc na 1 až 2 hodiny pedagogické intervence, která by měla sloužit především k doučování či předučování. V praxi se ale často setkáváme s postupem, kdy jsou hodiny ČDJ předepisovány formou pedagogické intervence. Tu ale mohou žáci čerpat ve 2. stupni PO pouze 1 hodinu týdně a ve 3. stupni PO pouze 2 hodiny týdně. Taková časová dotace ČDJ je pro méně pokročilé děti v češtině nedostatečná a pro začátečníky je to zoufale málo. Děti tak navíc zbytečně přicházejí o nárok na 3 hodiny ČDJ týdně i na samotnou pedagogickou intervenci, které právě ve společné kombinaci mohou výrazně přispět k co nejrychlejšímu zapojení dítěte do běžné výuky. Hodiny pro výuku ČDJ se primárně berou z volných hodin, pokud to nestačí nebo nelze, využívají se disponibilní hodiny, vždy v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, podobně jako u předmětů speciálně pedagogické péče.

Hodiny ČDJ se předepisují samostatně. Ve formuláři, které poradny používají, se zapisují do části „Úpravy obsahu vzdělávání – Požadavky na úpravu obsahu vzdělávání“, kde se zaškrtne položka „Úprava obsahu vzdělávání“ a zvolí se odpovídající stupeň vzdělávání a odpovídající stupeň PO. Ukazuje to následující screenshot:

Součástí 2. a 3. stupně podpůrných opatření je individuální vzdělávací plán, který na základě doporučení z poradny zpracovává škola. Informace o tom, jak by mohl IVP pro děti a žáky s OMJ vypadat a co by mohl obsahovat (včetně modelového příkladu IVP), jsou k dispozici v článku Plány podpory.

Ve 3. stupni mají děti a žáci s OMJ nárok na asistenta pedagoga. Jak může těmto dětem a žákům pomoci a jaká by měla být náplň jeho činnosti, vysvětluje článek Asistent pedagoga.

Další informace o možnostech podpory žáků s OMJ najdete v článku Jazyková podpora (dle §16 ŠZ).

Přijímací zkoušky na SŠ

Poradna může uchazečům o studium s odlišným mateřským jazykem, kteří nemají dostatečnou znalost vyučovacího jazyka, doporučit uzpůsobení podmínek přijímacích zkoušek, konkrétně na základě zařazení do kategorie uzpůsobení dle druhu znevýhodnění „O“ (ostatní), a to podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 353/2016, kde jsou uvedeni "uchazeči s jiným rodným jazykem než českým."

Konkrétně jde vždy o navýšení časového limitu pro vypracování testů (z ČJL i matematiky shodně, a to o 25 %, 50 %, 75 %, nebo 100 %), případně použití překladového slovníku jakožto kompenzační pomůcky (viz dokument MŠMT Informace k přijímacímu řízení uchazečů se SVP). Kategorie “O” nabízí také alternativní zápis odpovědí mimo záznamový arch, samostatnou učebnu nebo využití služeb podporující osoby (status podporující osoby popisuje § 13a vyhlášky č. 353/2016 Sb.).

Vydání doporučení k uzpůsobení podmínek přijímacího řízení s uvedením kategorie znevýhodnění není výslovně závislé na předchozím poskytování PO na ZŠ. Formulář doporučení uzpůsobení podmínek přijímacích zkoušek, je k nalezení v příloze č. 2 vyhlášky č. 353/2016 Sb.

Zkušenosti z praxe

V praxi se setkáváme s různými přístupy poraden k vyšetřování dětí a žáků s OMJ a velmi si vážíme všech pracovníků, kteří se je snaží aktivně podpořit, protože jejich role je často klíčová nejen pro školní úspěšnost těchto dětí, ale také pro jejich zdravý psychický vývoj a pro dobré klima v celé třídě. Kam až může situace těchto dětí dojít, pokud se jim včas nedostane potřebné podpory, ukazují příběhy Jiana a Artura, s nimiž jsme se v naší praxi setkali, a bohužel nejsou zdaleka ojedinělé. Na druhou stranu se setkáváme i s inspirativními příklady dobré praxe, jako je například přístup Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje v Teplicích, která v kraji organizuje pravidelná metodická setkání na téma podpory dětí a žáků s OMJ, a dokonce vytvořila i akreditovaný kurz pro výuku češtiny jako cizího jazyka.

Pro inspiraci se můžete podívat na příklady doporučení PPP pro žáky ZŠ s OMJ, s nimiž jsme se v praxi setkali.

Nedozvěděli jste se z článku vše potřebné? Máte další otázky nebo konkrétní případ, který byste s námi chtěli konzultovat? Zavolejte nám nebo napište, rádi vám poradíme. Poradenství poskytujeme také školám, tak jim na nás neváhejte předat kontakt.

Související kapitoly

Více k tématu

Anketa

Array

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.