Hodnocení na SŠ

Hodnocení je důležitou součástí vzdělávání, jak ale hodnotit žáky, kteří mají nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, v běžných předmětech? Můžeme je vůbec hodnotit? Za co a jak?

V první řadě je nutné si uvědomit, že se odborný jazyk používaný ve škole žáci s OMJ plně naučí až za 5-7, někdy i 10 let (viz teorie ledovce). Záleží na osobních předpokladech a dovednostech žáka, blízkosti jeho mateřského jazyka s učeným jazykem, ale zejména také na míře a efektivitě podpory rozvoje jazyka v konkrétních předmětech. Je tedy při nejmenším nereálné očekávat, že se žák s OMJ jazykově vyrovná rodilým mluvčím za pár let pobytu v ČR. To stejné platí také u hodnocení – přirozeně je nemožné žáka s nedostatečnou znalostí jazyka hodnotit stejně jako rodilého mluvčího.

Hodnocení a podpůrná opatření

Hodnocení jde ruku v ruce s podpůrnými opatřeními a vypracováním plánu podpory (IVP/PLPP). Podpůrná opatření totiž spočívají (dle školského zákona § 16, odst. 2b) mj. také v
„...úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání...“

Právě v IVP, na jehož základě je žák do výuky postupně integrován, se stanovuje, jak a za co je žák hodnocen. IVP také určuje vzdělávací cíle a cestu k jejich naplnění a uvádí kompetence, které by měl žák v daném předmětu za určité časové období zhruba zvládnout a na jejichž základě je pak následně hodnocen. V rámci IVP je pak na středních školách také možné prodloužit žákům s OMJ studium o 1 rok (ve třetím stupni PO, pokud to PPP doporučí).

Žáka, který má nedostatečnou znalost či úplnou neznalost vyučovacího jazyka (stejně jako ostatní žáky s SVP) vždy hodnotíme zejména za jeho individuální pokroky a nesrovnáváme jej s ostatními žáky ve třídě (viz referenční rámec) .

Pokud jde o žáka pokročilejšího v jazyce, kterého podporujeme v rámci 1. stupně PO, stačí nám při jeho hodnocení zohlednit jeho individuální vzdělávací potřeby podle našeho pedagogického citu a zkušenosti s jeho vzděláváním (např. dostává na vypracování úkolů více času, vizuální oporu, databanku slov či slovníčky apod.).

Vyhláška č. 27/2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných hodnocení popisuje takto:

Máme-li žáky relevantně hodnotit a tím i motivovat k učení, nastavujeme v rámci IVP cíle, které jsou tzv. SMART, čili:

• Specific = konkrétní,
• Measurable = měřitelné,
• Achievable = dosažitelné,
• Realistic = realistické
• Time-bound = v čase ohraničené.

Při stanovování konkrétních cílů bychom se pak měli držet toho, co je v daném tématu/předmětu to:

• centrální (co je podstatou),
• minimální (co si musí odnést z hodiny každý žák),
• užitečné a pro život/praxi potřebné.

K tomu všemu nám poslouží IVP, kde tyto cíle nastavujeme, ale také průběžně vyhodnocujeme jejich plnění. Jakékoliv hodnocení slouží především žákovu učení, mělo by tedy nejen jemu, ale i učiteli a rodičům ukázat, co již zvládl, co ho ještě čeká a co ještě musí zlepšit.

U středních škol je však nadmíru důležité vybalancovat známky za individuální pokrok žáka s potřebnými znalostmi a dovednostmi pro maturitní/závěrečnou zkoušku, což nebývá vždy snadné. Je tedy důležité nároky postupně zvyšovat a směřovat je k cíli v podobě dané zkoušky.

Komunikace s třídou

Odlišné formy hodnocení, úkoly nebo i vyšší čas na vypracování mohou být pro spolužáky žáka s OMJ nesrozumitelné či nepříjemné. Je tedy potřeba na začátku roku s třídou o odlišném přístupu k žákům s OMJ komunikovat, vysvětlit jim, z jakého důvodu má jejich spolužák při hodnocení jisté „výhody“ a osvětlit, jak je studium v cizím jazyce velice náročné (ideálně nějakým zážitkem v cizím jazyce). Spolužáci by měli díky (třídním) učitelům chápat odlišnou startovací pozici jejich spolužáka s OMJ a odlišné potřeby, které z jeho neznalosti jazyka pramení.

Za co můžeme hodnotit?

Odpověď je jednoduchá – za cokoliv, co žák v tématu zvládne. Hodnocení by mělo kopírovat průběh výuky a procvičování, které se v ní odehrává. Za co tedy může získat žák s OMJ známky?

• Myšlenkové mapy, schémata a klíčové vizuály a doplnění slovní zásoby a frází
• Jazykové úkoly (spojovačky, doplňovačky, skládačky…)
• Referáty, prezentace
• Zapojení do skupinové práce a výstupy/výtvory skupiny
• Testy
• Práce s textem (cvičení na porozumění textu, ano-ne…)
• Doplnění pojmů, výkladu pojmů, synonymních výrazů
• Krátké shrnutí tématu (v bodech, myšlenkovou mapou, příp. v souvislém textu v případě ČJL)

Vše samozřejmě vychází z konkrétní jazykové úrovně žáka. Pro každou úroveň však je možné naleznout něco, zač může být žák ohodnocen.

NEHODNOCENÍ ŽÁKA

Nastoupí-li žák s OMJ na střední školu bez znalosti či s nízkou znalostí jazyka, může být velice obtížné jej z čehokoli hodnotit. Je tedy možné jej nehodnotit? Dle § 69 odst. 5 a 6 školského zákona je možno žáka v 1. pololetí nehodnotit:

„Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.“

Pro žáky je ale značně demotivující, pokud celé pololetí poctivě do školy chodí, pracují (v rámci svých možností), vypracovávají úkoly atd., ale jako zpětná vazba se jim dostane jen N. V takovém případě mohou ztratit motivaci dále se snažit. Doporučujeme proto hodnotit i v pololetí (ideálně individuální pokrok žáka v tématu, pokud je to možné).

Nehodnocení žáka také není možno dále protahovat:

„Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.“

Nicméně ani propadnutí žáka s OMJ není správným řešením, pokud je pro něj jazyková neznalost jediným důvodem. A proto je pro všechny strany nejlepší začít řešit integraci žáka do školy, a tedy i jeho hodnocení co nejdříve od jeho nástupu.