Hodnocení na SŠ

Michaela Jiroutová

Hodnocení žáka s OMJ jde ruku v ruce s podpůrnými opatřeními a vypracováním IVP. Podpůrná opatření totiž spočívají (dle školského zákona § 16, odst. 2b) mj. také v „...úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání...

Právě v IVP, na jehož základě je žák do výuky postupně integrován, je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. IVP také určuje vzdělávací cíle a cestu k jejich naplnění a uvádí kompetence, které by měl žák v daném předmětu za určité časové období zhruba zvládnout a na jejichž základě je pak následně hodnocen. V rámci IVP je pak na středních školách možné prodloužit žákům s OMJ studium o 1 rok (ve třetím stupni PO).

Slovní hodnocení

Škola má možnost zvolit si jako alternativní formu klasifikace slovní hodnocení, případně jeho kombinaci se známkou.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Pro hodnocení žáků s odlišným mateřským jazykem je slovní hodnocení, alespoň v počátcích jejich integrace do vzdělávacího systému České republiky, nejvhodnější. Klasické známky totiž zapříčiňují porovnávání výsledků žáků mezi sebou, přičemž žáci s OMJ ve srovnání s ostatními spolužáky vždy zůstávají za hranicí možného úspěchu, popřípadě mohou jejich „dobré“ známky působit při porovnání s ostatními problematicky.

Slovní hodnocení naopak může vyzdvihnout úspěchy při plnění individuálního plánu, aniž bychom žáka s OMJ hodnotili klasickou, s ostatními srovnatelnou známkou. Pokud hodnotíme podle předem stanovené sady kritérií z individuálního plánu a žák i ostatní spolužáci o tom vědí, neměly by pak problémy se srovnáváním nastat. Jakékoliv hodnocení slouží především žákovu učení, mělo by nejen jemu, ale i učiteli a rodičům ukázat, co již zvládl, co ho ještě čeká a co ještě musí zlepšit.

Slovní hodnocení žáka s OMJ je vhodnější jak pro svou individualizovanou podobu, tak i pro stránku motivační, provázející žáka na jeho cestě studiem, která je ve srovnání s ostatními spolužáky mnohem obtížnější.

O zavedení slovního hodnocení ve škole rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady (školský zákon § 69 odst. 2), je také třeba jej zapracovat do klasifikačního řádu školy.

O výhodách a nevýhodách slovního hodnocení pojednává tento článek na portálu RVP. V druhém odkazu najdete praktickou ukázku, kdy a jak používat slovní hodnocení.

V rámci školního řádu, jehož součástí je i klasifikační řád, by škola měla zvolené hodnocení žáků s OMJ specifikovat. Při klasifikaci žáka s OMJ je nutné především zvážit referenční rámec, na jehož principu je žák hodnocen, protože ten do určité míry ovlivňuje naše chápání klasifikace jako srovnání s ostatními, což u žáka s OMJ aplikovat nelze.

Nehodnocení žáka

V dnešní praxi se často stává, že žák s OMJ nastoupí do školy v průběhu školního roku. V takovém případě je velice obtížné žáka z čehokoli hodnotit. Je tedy možné jej nehodnotit?

Dle § 69 odst. 5 a 6 školského zákona je možno žáka v 1. pololetí nehodnotit:

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

Pro žáky je ale značně demotivující, pokud celé pololetí poctivě do školy chodí, pracují (v rámci svých možností), vypracovávají úkoly atd., ale jako zpětná vazba se jim dostane jen N. V takovém případě mohou ztratit motivaci dále se snažit. Doporučujeme proto hodnotit i v pololetí (ideálně individuální pokrok žáka v tématu, pokud je to možné).

Nehodnocení žáka také není možno dále protahovat:

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

Nicméně ani propadnutí žáka s OMJ není správným řešením, pokud je pro něj jazyková neznalost jediným důvodem. A proto je pro všechny strany nejlepší začít řešit integraci žáka do školy a tedy i jeho hodnocení co nejdříve od jeho nástupu.

U maturitních oborů je navíc důležité vybalancovat známky za individuální pokrok žáka s potřebnými znalostmi a dovednostmi pro maturitní zkoušku. Je tedy důležité nároky postupně zvyšovat a směřovat je k cíli v podobě maturitní zkoušky.

Pokračujte dále na stránky:

Máte nějaké otázky? Kontakt pro metodickou podporu na středních školách naleznete v informačním letáku Podpora SŠ při vzdělávání žáků s OMJ.

Dobrá praxe

Anketa

Array

Byl článek užitečný?

Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.