Porozumění - čtení

O letních prázdninách se na základní školu přišla informovat na místo pro svého syna běloruská žena, která již v ČR tehdy rok a půl žila a pracovala. Její syn Oleg zatím v Bělorusku chodil do páté třídy a bydlel u prarodičů matky.

Oleg v září nastoupil k povinné školní docházce do šestého ročníku na ZŠ. Tehdy mu bylo 12 let. V Bělorusku patřil k nejlepším žákům třídy. Velmi dobře uměl matematiku, v šesté třídě byl nad svými vrstevníky v matematice o dvě třídy dál než oni. Větší obtíže mu činila jazyková bariéra. Český jazyk neovládal a písemný projev u něho nebyl žádný, neboť v Bělorusku se neučil psát latinkou.

Oleg byl velmi spolehlivý a disciplinovaný chlapec, neboť, jak sám později vyprávěl, ve škole v Bělorusku byl zvyklý se denně učit a připravovat do školy. Nekázeň a nepřipravenost byla v běloruských školách trestána. Rodiče museli do školy docházet každých čtrnáct dní na pravidelné rodičovské schůzky a dostávali od učitelů informace, jak mají se svými dětmi doma pracovat.

Oleg se postupně zapojoval do školního dění. Spolužáci se během dne každou volnou chvilku za pomocí obrázků snažili zkvalitňovat a obohacovat jeho slovní zásobu. Olegovi ze začátku vadila rychlost mluvení spolužáků. Mamince byla doporučena možnost vzdělávat Olega v českém jazyce také v odpoledních hodinách u paní učitelky, která kdysi působila na škole jako učitelka ruského jazyka. Za rok se naučil psát, číst a mluvit v českém jazyce. Během půl roku se Oleg plně začal zapojovat do dění ve vyučování. Učitelé nechávali pracovat žáky ve skupinách, kde se pomocí spolužáků zapojoval více do výuky. V kolektivu se projevoval velmi kamarádsky, přátelsky a ochotně také sám doučoval své spolužáky z matematiky. Pořádal s vyučujícími matematické olympiády. Po základní škole nastoupil na Střední obchodní školu. Dnes pracuje v prosperující firmě jako manažer obchodu a využívá své jazykové dovednosti i jako překladatel z ruského jazyka.