+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Adaptace dítěte v MŠ


Infografiku je možné stáhnout zdarma ve formátu PDF.

Jak dobře nastavit proces adaptace dvojjazyčného dítěte v MŠ?

Pro každé dítě jsou začátky v mateřské škole spojeny s více či méně náročnými a stresovými situacemi a každé nově příchozí dítě prochází procesem adaptace. Adaptací rozumíme schopnost přizpůsobit se podmínkám vnějšího prostředí a zvyknout si na ně. Její důležitost potvrzuje i Rámcový vzdělávací program, který definuje úspěšnou adaptaci jako jednu z podmínek předškolního vzdělávání. Učení tedy nastává až ve chvíli, kdy se “děti i dospělí cítí v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně.” (RVP PV, s. 32)

Specificky náročné a stresové situace prožívají děti s odlišným mateřským jazykem, které se kromě odloučení od rodinného prostředí vyrovnávají také s jazykovou bariérou a ztrátou jazykové kompetence.

Jak tedy podpořit dítě s OMJ, aby se v novém prostředí mateřské školy cítilo dobře, spokojeně, jistě a bezpečně?

Vícejazyčné dítě v MŠ

Je důležité si uvědomit, že škála, jež zahrnuje pojem dítě s odlišným mateřským jazykem, je široká. Jako vhodnější se jeví termín vícejazyčné děti: děti, které doma mluví odlišným jazykem, než je jazyk vyučovací, nebo kromě vyučovacího jazyka plynule ovládají další jazyk(y). Ačkoliv nově příchozí děti s migrační zkušeností nemusí být ještě vícejazyčné, pracujeme s nimi tak, aby svou vícejazyčnost postupně rozvíjely.

V předškolním období je potřeba brát na vědomí také specifika dětské řeči, neboť tehdy dochází k postupnému osvojování jazykových kompetencí a mezi dětmi panují v těchto oblastech velké individuální rozdíly.

Je dobré pamatovat také na děti z vícejazyčných rodin, jež ovládají český jazyk na dobré komunikační úrovni. Ty totiž mohou, v citlivém období adaptace, potřebovat také jazykovou podporu.

Specifické potřeby dítěte v procesu adaptace na MŠ

Jak připomíná RVP, psychická pohoda dítěte (ale také dospělých pedagogů!) je základní potřebou, která má být naplněna. Specifickou potřebou dítěte s OMJ je podpora jeho jazykových kompetencí. Obě tyto oblasti – pocit pohody a jazykové porozumění – spolu úzce souvisí a až když jsou tyto oblasti naplněny, můžeme očekávat, že se dítě začne učit.

Při nastavování adaptace dítěte s odlišným mateřským jazykem je potřeba zajistit komunikaci týkající se základních potřeb dítěte. Dobrým pomocníkem zde mohou být komunikační karty. Ukázky základních karet mohou dostat rodiče už při informační schůzce, aby si s dětmi vyzkoušeli jejich použití. Pří práci s vícejazyčnými dětmi je vhodné pracovat s vizualizací – graficky znázornit režim dne, pracovat s piktogramy, při čtení pohádek či vyprávění příběhů doprovázet mluvené slovo obrázky. Vhodně vizualizovat lze i pravidla MŠ.

Tip: Při komunikaci s dítětem s odlišným mateřským jazykem mluvme zjednodušeně (ale vždy správně), vyhněme se složitým větným konstrukcím. Využívejme stejné obraty a slova, na nichž se pedagogický tým předem domluvil. Výrazy “teď si dáme svačinku”, “půjdeme se najíst” a “ jdeme se nasvačit” odkazují sice ke stejné činnosti, ale pro dítě s OMJ mohou být velmi matoucí. Vhodnější je jednoduché sdělení: “Bude svačina”. Matoucí může být také používání zdrobnělin.

Dítě, které ztratilo jazykovou kompetenci, se může cítit v prostředí školky znejistěné. K většímu pocitu jistoty a stálosti může pomoci například stálé místo u stolu, stejný pedagog, který bude pro dítě hlavní orientační osobou v počátcích adaptace. Pocit bezpečí vytváří také rituály. Při práci s vícejazyčnými dětmi využívejme takové, jež nejsou příliš závislé na jazyku.

Pro dítě s OMJ může být jazykové prostředí v MŠ přehlcující. Může se stát, že dítě “vypne” vnímání a přestane se na jazykové pokyny soustředit. Pokud je to v možnostech třídy, dítěti velmi pomůže klidný kout, kde si může od přemíry podnětů odpočinout. Může mít podobu relaxačního koutku, houpací sítě, malého teepee nebo jen sedacího vaku v koutu místnosti.

Také pokud se pedagog naučí několik slov v jazyce dítěte (“svačina”, “jdeme na zahradu”, “bačkory”, naučit se pozdrav nebo napočítat do tří), může si získat zájem dítěte i jeho důvěru. Slova v rodném jazyce mohou být pro dítě kotvou, která jej vrátí zpět ke snaze o porozumění mluvenému projevu.

Tip: Do podpory mateřského jazyka dítěte s OMJ se mohou zapojit i rodiče. Pokud jsou rodiče schopni a ochotni s MŠ spolupracovat, mohou například přeložit písničku z ranního kruhu, přinést do jazykového koutku knihy v rodném jazyce dítěte nebo naučit pedagogy několik slov v rodném jazyce dítěte.

Tip: Dítě s odlišným mateřským jazykem může ztrátu jazykové kompetence pociťovat méně palčivě, pokud je jeho vícejazyčnost podporována při práci s celou třídou. V kroužku se můžete naučit několik slov v jazyce těchto dětí a obohatit tak jazykové vnímání celé třídy.

I když se proces adaptace týká především nově příchozích dětí, celá třída prochází adaptací na novou situaci. Některé děti možná vůbec nemají zkušenost s odlišným jazykem, je proto důležité vytvářet ve třídě atmosféru přátelství a přijetí, kdy je jinakost vnímána jako zdroj obohacení. S celou třídou mohou pedagogové číst terapeutické a kulturní pohádky, hrát adaptační hry rozvíjející sociální dovednosti a empatii.

V neposlední řadě je důležité neklást na sebe ani na dítě příliš vysoké nároky, všímat si dílčích úspěchů a oceňovat drobné pokroky.

Adaptační plán

Některé mateřské školy mají vytvořený adaptační plán: jasný rámec, který pedagogům i rodičům přibližuje organizaci prvních dnů až týdnů dítěte ve školce. Tento dokument může přemostit jazykovou bariéru a také může sjednotit očekávání, jež rodiče od procesu adaptace mohou mít.

Tipy pro organizaci adaptace vícejazyčného dítěte do MŠ

1/ Pro pedagogy může být práce s dětmi s OMJ novým a náročným úkolem, proto můžete podpořit pedagogický tým v práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem:

2/ Prostředí v MŠ je vhodné přizpůsobit potřebám různorodého kolektivu, v němž budou přítomny i vícejazyčné děti. Mělo by vybízet k osvojování jazyka a vyučujícím usnadnit práci. Proto by prostor třídy měl být: strukturovaný prostor (v rámci možností třídy a MŠ): je zde místo pro individuální a skupinovou práci s relaxačním koutkem (místem, kde si děti mohou odpočinout od přemíry vjemů) s jazykovým koutem a rozmanitými pomůckami (například sensory table, obrázkové knížky a slovníky, emoční karty, knížky v rodném jazyce dětí)

3/ Pro dobrou adaptaci dětí je velice důležitá spolupráce s rodiči, zvláště pokud se jedná o adaptaci dítěte s odlišným mateřským jazykem. Proto je důležité ještě před začátkem školního roku:

  • zorganizovat úvodní schůzky s rodiči a vyučujícími (případně za přítomnosti tlumočníka, dvojjazyčného asistenta pedagoga či interkulturního pracovníka), seznámit rodiče s prostředím MŠ
  • předat rodičům všechny potřebné informace pro jejich dobrou orientaci v systému předškolního vzdělávání (v angličtině, v jazyce rodiny nebo alespoň písemně pro pozdější překlad)
  • získat od rodičů všechny potřebné informace o dítěti a seznámit s nimi celý pedagogický tým
  • vytvořit adaptační plán, který může pomoci přemostit jazykovou bariéru a vyjasnit si očekávání v interkulturním dialogu mezi MŠ a rodiči.

Dobrá praxe

Natálie Baránková

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.