Sociometrie

Sociometrie je metoda vhodná především jako úvodní ochutnávka k určitému tématu. Žáci mají pomocí této metody možnost získat vlastní vztah k tématu a také zakusit různost, která se ve skupině v souvislosti s tématem vyskytuje.

Průběh je velmi prostý. Funguje tak, že žáci odpovídají na nějaké konkrétní otázky prostřednictvím rozmisťování se v prostoru podle toho, kam je jejich odpověď zavede na pomyslných předem určených škálách. Pak si o svých odpovědích mohou povídat.

Prakticky probíhá sociometrie tak, že pedagog vždy položí nějakou jednoduchou otázku, přičemž jsou v prostoru dopředu určená místa, kam si mají účastníci stoupnout v případě určitého typu odpovědi. Jedna varianta je, že si žáci mohou stoupat na pomyslnou škálu ohraničenou dvěma póly (např. při odpovědi na otázku „kdo vnímá svůj kolektiv jako multikulturní“ – ti, kdo ho tak vnímají se postaví na jeden pól, ti, kteří ho tak nevnímají se postaví na druhý pól a ostatní mohou využít prostor mezi dvěma póly tak, jak se k nim vlastní životní zkušeností blíží).

Druhá varianta je, že se např. využívají rohy místnosti a pedagog tak nabízí různé možnosti odpovědí. V tom případě je vždy potřeba nechat jeden roh pro ty, kteří se v žádné z nabízených odpovědí nenajdou. Např. otázka kdo má rád 1) vážnou hudbu, 2) jazz a folk, 3) rock 4) jinou. Účastníci se postaví do rohů nebo mezi rohy místnosti, které jsou alokovány pro jednotlivé odpovědi.

Když se žáci na pomyslnou škálu nebo do rohů postaví, mohou si povídat o tom, proč stojí právě tam, kde stojí. Takové povídání je pak třeba moderovat, aby cvičení zůstalo jasně ohraničené.

Kouzlo sociometrie spočívá v tom, že snadno zprostředkuje různost zážitků a představ v dané skupině a tím také často způsobí to, že jsou žáci zvědaví na další průběh hodiny. V případě využití metody doporučuji volit otázky, které se přímo týkají probíraného tématu.

A tady je několik tipů, na co se lze v rámci sociometrie ptát:

Dotazy na věci, které nelze vidět:
Například ať se k sobě postaví všichni, kdo…

• jsou prvorození,
• jsou nejmladší,
• mají mladší i starší sourozence,
• jsou jedináčci,

o cestování:
například ať se k sobě postaví všichni, kdo již někdy...

• byli v Asii,
• byli v Americe,
• nebyli nikdy mimo Evropu,
• nikdy nebyli na africkém kontinentě;

o zaměstnání:
- řemeslník,
- technické akademické vzdělání,
- učitel,
- sociální pedagog;

o kultuře:
Když slyším slovo kultura, mám následující představu:
- kultura na vysoké úrovni jako spisovatelé, umění, divadlo,
- národní kultura,
- regionální kultura,
- moje vlastní kultura.

Pozn. autora: část tohoto textu je převzata a upravena z Moree & Bittl (2007).

Literatura:

Moree, D. & Bittl, K-H. (2007). Dobrodružství s kulturou; transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. Plzeň: Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem.