Práce s příběhy
Než se podíváme na jednotlivé možnosti, jak s příběhy pracovat, pojďme se nejprve zamyslet nad tím, proč s nimi vůbec pracovat.
Narativita a příběhy obecně provází člověka už od narození. Dobro a zlo se v raném dětském věku učila většina z nás rozpoznávat právě na pohádkách a vyprávěních. Vyprávění tak zprostředkovává nějaký díl životní reality a pomocí vyprávění jsou také zprostředkovávány základy hodnotového systému, tedy i kultury. (Tappan, B., M. & Packer, M., J.;1991).
Jako lidé jsme tedy zvyklí vnímat zkušenosti zprostředkované příběhy a transformovat si je do vlastního pohledu na svět. Příběh nám předkládá životní zkušenost, aniž by nás nutil na ni přímo reagovat. Je tudíž možné se na ni dívat, přibližovat se jí a zase vzdalovat, zrcadlit v ní vlastní zkušenosti. Příběh může také asociovat nějaká další vyprávění, dává možnost svobody jeho interpretace a vytváří tak velký prostor pro hledání vztahu k odlišné zkušenosti.
Kromě všech těchto pozitiv se dá s příběhem pracovat pomocí celé řady dílčích metod. Příběh a vyprávění stojí vždy více či méně v centru naší pozornosti a stává se určitým mediátorem životní zkušenosti. V následující části bychom vám rádi přiblížili různé metody, které jsou na příbězích a vyprávění založené.
