Práce s kolektivem
Práce s kolektivem, ve kterém je i žák-cizinec, s sebou nese určitá specifika. Aby byla tato práce efektivní a byly minimalizovány problematické situace v interakci mezi žákem-cizincem a učitelem i mezi žáky navzájem, je důležité zvážit následující okolnosti a zároveň zvolit optimální strategie, které podpoří integraci žáka-cizince, ale i celý třídní kolektiv a jeho zdravé prostředí.
Jestliže přijde do školy nový žák-cizinec přímo ze své země původu a má malou nebo žádnou znalost češtiny, vyžaduje příprava na příchod takového žáka více času. V části věnované příprava na příchod naleznete pár praktických rad, které vám mohou pomoci s počáteční integrací žáka-cizince do školního prostředí i žákovského kolektivu.
Pro nově příchozí žáky-cizince se osvědčilo ustanovení dobrovolnické podpory z řad spolužáků, tzv. patrony, kteří mají nově příchozího žáka na starosti. Patroni mohou pomáhat spolužákovi s přípravou na hodinu, ale i během hodiny. O přestávkách pak usnadňují základní orientaci v budově, ale i v rutinních činnostech během vyučování, jako je stěhování do jiných tříd nebo na tělocvik, chod jídelny, družiny apod.
Děti většinou projevují o nově příchozí žáky-cizince zpočátku přirozený zájem, zvláště jsou-li exotičtějšího původu než například Pavel z Pardubic. Strukturální ustanovení podpory slouží proto zájmu všech zúčastněných. Děti jsou obohaceny o nového, zajímavého kamaráda, žák-cizinec není sám a odstrčen na okraj kolektivu bez zájmu a kontaktu s ostatními a učitelům to v mnohém ulehčí práci. Jen je důležité mít na paměti, že za to, jak se žák-cizinec ve škole cítí, nesou zodpovědnost především učitelé.
V Británii a Austrálii se také například osvědčilo, že si patroni vedou deníky, do kterých zaznamenávají buď slovně nebo prostřednictvím piktogramů pokroky spolužáků, poznatky o jejich sociální integraci, komunikačních dovednostech, těžkostech a dalších informacích, které během vzájemné intenzivní interakce mohou děti o novém spolužákovi získat. Učitelé pak tyto poznatky využívají jako zdroj informací do auditu dovedností při tvorbě IVP.
Po delším pobytu žáka-cizince na škole zájem spolužáků pochopitelně opadá, což je přirozené. Většinou si nový žák vytvoří přirozené vazby ve svém okolí. Pokud má ale přetrvávající potíže s češtinou a komunikace je pro něho či ji stále obtížná, mohou o něj spolužáci ztratit zájem. To je ovšem jev, který by postupně mohl vést až k vyloučení z kolektivu, což je pro klima třídy velice nezdravé a především je to naprosto v rozporu se sociální integrací žáků-cizinců a principy inkluzivního vzdělávání. Třídní učitel by měl vždy sledovat dění v kolektivu a takovýmto patologickým jevům zabránit. Proto je patronát nad novým spolužákem žádoucí z dlouhodobého hlediska, ne pouze chvíli po příchodu na školu.
Co se týče přístupu k žákům-cizincům, je důležité znát alespoň rámcově jejich minulost a podmínky jejich pobytu v ČR. Například u dětí žadatelů o azyl se často setkáváme s traumatickými zážitky a zkušenostmi ze země původu a často dosti strastiplné cesty za „lepším životem“. S takovými dětmi je pak potřeba pracovat velice citlivě a pokud možno je nevystavovat zbytečným tlakům a stresům. Také jsou pravděpodobně nejméně vhodnými kandidáty na role tzv. představitelů své země původu například na různých dnech pro národnostní menšiny nebo podobných akcích školy. Ze své země utíkají z vážných důvodů, často kvůli pronásledování z důvodů rasových, etnických, politických či náboženských, proto je pro ně spojování s jejich původní vlastí minimálně problematické. Více se dozvíte v sekci Kdo jsou nově příchozí.
Ale i ostatní žáci-cizinci nemají zrovna jednoduchou startovací čáru v české škole, navíc mohli nebo ještě stále mohou zažívat dlouhodobé odloučení od svých rodičů, blízkých i přátel. Proto je jakákoliv pomocná ruka a pocit, že nejsou sami a mají se na koho obrátit, zásadní pro jejich citovou a duševní rovnováhu a pohodu, ale i pro jejich sociální integraci. Ze zkušeností žáků-cizinců, kteří již našim školstvím úspěšně prošli, skutečně vyplývá, že nejdůležitější pro jejich úspěšné začlenění byla právě existence pevného bodu, někoho na koho se měli možnost vždy obrátit. Ať už to byl učitel, vychovatel nebo spolužák. Každý z nás potřebuje ke svému životu pevné, záchytné body. Žáci-cizinci, kteří jsou v neznámém prostředí, ve kterém se mluví odlišným jazykem, nikoho v něm neznají a s nikým se nedomluví, to potřebují dvojnásob. Více například kazuistika na pravé liště.
Při práci s kolektivem, ve kterém jsou i žáci-cizinci, je také velice důležité předcházet možnostem šikany nebo jakýmkoliv projevům rasismu. Žák-cizinec se může právě pro svou odlišnost stát obětí těchto patologických jevů. Proto je důležité nastavit pravidla proti šikaně a rasismu tak, aby bylo od počátku všem zřejmé, že tyto projevy nejsou ani v nejmenším tolerovány. Je potřeba soustavně pracovat na demokratizaci prostředí školy, aby si všichni žáci byli vědomi nejen práv svých, ale i práv druhých. S tím souvisí také pěstování tolerance k diverzitě, odlišnosti, která by měla prostupovat celým vzdělávacím procesem a kurikulem. Více o předcházení rasismu najdete v sekci klima školy.
