Práce s již existujícími příběhy

Někdy lze pro práci využít již existující příběhy, přičemž i zde se nabízí velká škála možností, jaké příběhy využít a jak s nimi pracovat. Pojďme se nejprve opět zamyslet nad tím, kdy zvolit tuto metodu.

Existující příběhy je vhodné použít tam, kde si chci srovnat reakce na tento příběh. Cílem tedy není sesbírat nejrůznější životní zkušenosti, ale spíše vytvořit nějaké napětí, dilema a sledovat kulturní rozdíly při jejich řešení.

Co se práce s existujícími příběhy týče, mohu je použít pro nejrůznější cíle. Někdy použiji příběh jen jako dokreslení tématu, jindy na něm mohu postavit celou hodinu nebo projekt – záleží na konkrétním cíli.

Dle tématu pak musím nejprve volit vhodný příběh. K tomu lze využít klip, krátký i celovečerní film, vyprávění získané pomocí orální historie nebo krásnou literaturu. Příběhy, které jsme představovali v první kapitole, jsou ukázkami hned několika zdrojů příběhů.

Velkou škálu nejrůznějších příběhů týkajících se interkulturní problematiky lze najít také na stránkách www.czechkid.cz .

V jednotlivých zemích vycházejí zpracované krátké příběhy např. uprchlíků, za všechny mohu v českém prostředí jmenovat např. knihu Příchozí.

S příběhem je poté možno pracovat různými způsoby:

Řešení zápletky využívám tehdy, pokud chci sesbírat nejrůznější kulturně podmíněné reakce na dané téma. Vhodné je to např. při práci s hodnotami nebo kulturními rozdíly. V takovém případě skupině vyprávíme příběh až do jeho zápletky a necháme jednotlivé malé skupiny zápletku vyřešit (nejlépe dohrát).

Aktualizace je dalším možným způsobem využití příběhu. Při ní jde hlavně o to, najít paralely k historickým událostem nebo starým příběhům v dnešním čase. K tomu lze využít staré historické texty počínaje náboženskými spisy, mýty a bájemi, až po texty z historie nedávno minulé.

Rozdílné vnímání jednoho příběhu lze využít např. při práci na téma komunikace nebo kulturní rozdíly. V tom případě lze využít např. jednu scénu a podívat se na to, jak rozdílně je tato scéna interpretována, popř. ji lze opět dohrávat.

Hlavně v oblasti práce s existujícími příběhy velmi záleží na cíli, kterého chce vedení dosáhnout. Podle toho volím jak konkrétní příběh, tak formu práce.

Alternativní práce s příběhy

Vzhledem k šíři tématu lze s příběhy pracovat nepřeberným množstvím způsobů. Nyní bychom si dovolili nabídnout už jen nějaké další tipy, jak k nim lze přistoupit.

Objevování krajiny – i krajina a příroda má své vlastní příběhy, které jsou často otisky příběhů lidí, kteří v krajině žijí. Krajinu je možno objevovat např. ve skupině při cestách na kole do míst, které jsou na tyto příběhy velmi silné – např. Sudety. V rámci výletů je pak možno kombinovat návštěvu míst, kde dříve žili lidé, s vyprávěním pamětníků nebo stávajících místních, kteří přišli později (příklady najdete v knihách Petra Mikšíčka a Občanského sdružení Antikomplex).

Jaká je má obec – pomocí příběhů jednoho města/vesnice/obce lze umožnit účastníkům, aby se více zaměřili na oblast, ve které žijí. V tomto případě existuje také velké množství forem, základem je však práce v dané lokalitě, sbírání fotografií a příběhů, nejlépe nějak tematicky ohraničených (např. multikulturní pestrost v mém městě). Příkladem projektu pracujícím touto metodou je např., projekt Zmizelí sousedé.

Pozn. autora: část tohoto textu je převzata a upravena z Moree & Bittl (2008).

Literatura: Občanské sdružení Antikomplex (2004). Zmizelé Sudety/Das verschwundene Sudetenland.

Mikšíček, P. (2005). Znovuobjevené Krušnohoří/Das wiederentdeckte Erzgebirge. Obec Boží Dar.

Moree, D. & Bittl, K-H. (2007). Dobrodružství s kulturou; transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. Plzeň: Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem.

Tappan, B., M. & Packer, M., J. (1991). Narrative and Storytelling: Implications for Understanding Moral Development. San Francisco: Jossey-Bass INC., Publishers.

Wágnerová, A. (2000). Neodsunuté vzpomínky. Prostor.