Myšlenková mapa
Myšlenková mapa je jednou z metod, která pomáhá systematizovat a třídit informace, zároveň však napomáhá učení a přidávání nových informací do stávajících a existujících struktur. Je to vlastně metoda, která pomáhá obousměrnému procesu – dostávat existující informace a zkušenosti uložené v mozku ven a zase nasávat další informace dovnitř – to vše pomocí grafického zpracování.
Myšlenková mapa pracuje s jedním centrálním slovem/pojmem/termínem, který dále rozvíjí a hledá nejrůznější významové a obsahové konotace tohoto slova. Je to tedy jakýsi hrozen informací pojících se k tomuto centrálnímu slovu/termínu.
Moderní využití myšlenkových map je spojováno se jménem britského psychologa Tony Buzan a můžeme ho datovat do padesátých let 20. století. Teoretický koncept, který stojí za využitím myšlenkových map je ten, že lidský mozek nepracuje pouze lineárně nebo horizontálně, ale že podstatně efektivnější je při zpracovávání informací v ploše a vzájemných souvislostech. Myšlenková mapa je vlastně grafická metoda, která tyto procesy usnadňuje ( http:/www.mindmapping.com). Myšlenkové mapy nachází nejširší využití v pedagogice a podnikání potažmo v projektovém řízení a managementu.
Co se konkrétního provedení myšlenkových map týče, lze s nimi pracovat pokud si jednotlivec potřebuje uspořádat myšlenky, zároveň ho lze ale velmi efektivně využívat i při práci se skupinou, která se zabývá určitým tématem a jejím cílem je prozkoumat jeho různé varianty, podoby. Postup je v obou případech následující:
- Doprostřed papíru umístit výrazně napsané centrální slovo/termín
- Od něj barevně odlišit několik základních významových větví. Pokud pracuje na mind map celá skupina, jednotlivci tvoří mapu společně. Lze např. pracovat s tím, že jedna větev bude rozvíjet význam centrálního slova, druhá větev bude rozvíjet různé varianty využití slova a třetí větev bude rozvíjet osobní zkušenosti s tímto termínem. Někdy je mind map ale tvořena živelně – účastníci hledají různé facety klíčového slova a pak hledají vztahy mezi jednotlivými významy. Jako příklad můžeme uvést slovo identita, které často v multikulturní výchově používáme a to následujícím způsobem:
- Tyto linie dále rozvíjet
Myšlenkové mapy lze využít při práci v malých skupinách i pro samostatnou práci, vhodná je zejména pro práci na projektovém vyučování.
Literatura
