Multikulturní výchova
V České republice byl tento pojem zvolen jako zastřešující pro pedagogickou práci s diverzitou ve třídách. Jeho definice je však velmi široká a dostupné analýzy naznačují, že ne zcela reflektovaně kombinuje několik teoretických přístupů k této oblasti pedagogické práce (více viz např. Moree, 2008; Morvayová, 2008).
Pro zjednodušení se tady pokusíme představit dva základní principy, z kterých MKV může vycházet: jedním je koncept zaměřený primárně na skupinové příslušnosti – můžeme ho nazvat kulturně-standardním a druhý vnímá na prvním místě jednotlivce – ten nazýváme transkulturním přístupem.
Přestože zde představujeme oba koncepty, které se dle dostupných informací vyskytují v České republice, přičemž kulturně-standardní přístup převládá (více např. Hajská, et al., 2008), rádi bychom doporučili vycházet při pedagogické práci především z transkulturního přístupu, který je citlivější k individuálním potřebám každého dítěte i pedagoga. Podněty, které budeme uvádět v následujících částech textu, jsou tedy především inspirací pro práci s tímto individualizovaným přístupem.
V okamžiku, kdy se pedagog rozhodne využívat některou z metod MKV, měl by přemýšlet o mnoha aspektech této práce. Důvodem je především to, že oblast MKV je specifická, protože zahrnuje celého člověka – jeho postoje, názory, životní zkušenosti. Právě proto se při nereflektovaném zařazování do hodin může v důsledku obrátit přímo proti učiteli nebo dokonce proti některým žákům. Místo kýženého porozumění může vést k rozdělení.
Právě proto bychom rádi doporučili, jak s tématem pracovat tak, aby bylo bezpečné jak pro pedagoga, tak i pro žáky a studenty. Zaměříme se zde na dvě oblasti, které jsou z našeho hlediska klíčové:
- před tím, než pedagog začne hledat konkrétní metody, měl by pracovat sám se sebou a svou vlastní životní zkušeností. Taková práce může být jednak zábavná a jednak dává velkou naději, že si pedagog pak bude hrát s tématem, a nikoli téma s pedagogem.
- v okamžiku, kdy pedagog zreflektoval svoji zkušenost, začne hledat odpovídající způsob jejího „přeložení“ do práce ve třídě. I zde platí několik logických kroků k MKV, které by měl pedagog udělat.
Literatura:
Hajská, M., Bořkovcová, M., Moree, D. & Morvayová, P. (2008). Situační analýza zaměřená na zmapování stávající nabídky na trhu institucionální podpory a realizace programů multikulturní výchovy v ČR ve vztahu k různým cílovým skupinám. Praha: Člověk v tísni, Varianty. http://www.varianty.cz/download/doc/books/35.pdf
Moree, D. (2008). How Teachers Cope with Social and Educational Transformation; Struggling with Multiculturla Educaiton in the Czech Claasroom. Benešov: Eman.
Morvayová, P. (2008). Multikulturní výchova jako (filosofický) problém : Problém skupinových vzdělávacích konceptů v tzv. multikulturní realitě. PedF Univerzita Karlova. Dizertační práce.
Dále doporučujeme:
MOREE, D. & Varianty (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. ISBN 978-80-86961-61-3.
Morvayová, P. & Moree, D. (2009). Dvakrát měř, jednou řež; od multikulturní výchovy k vhledu. Praha: Člověk v tísni, o.p.s.
MOREE, D. & BITTL, K-H. (2008). Pokladnice hodnot; transkulturní učení hodnotám. Nurnberg: Europa_Direkt, FBF, Ei-CCC, Bruecke/Most Stiftung a Institut PONTES.
Hernandez, H. (1989). Multicultural Education, a Teachers Guide to Content and Process. Ohio: Merrill Publishing Company.
Sleeter, Ch., E. & Grant, C., A.(1988). Making Choices for Multicultural Education. Englewood Cliffs: Macmillan Publishing Company.
Šišková T. (ed) (1998). Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál.
