Jak se dobrat cíle
Aneb o pedagogických metodách
O samotných aktivitách a konkrétních pedagogických metodách by měl pedagog přemýšlet až v okamžiku, kdy prošel všemi předchozími kroky.
Obava, že nenajdeme správnou metodu, nás při přípravě paradoxně svádí právě k tomu rychle se pustit do metod a zapomenout na všechny přípravné fáze. Tato past pak většinou vede k difuzi při práci se skupinou.
Teprve když člověk ví, jaké téma jeho osobně zajímá, na co je zvědavý od žáků a studentů a jaký je konkrétní cíl práce a kontext, může volit metody. Přičemž metody by měly být voleny tak, aby jednak napomáhaly dosažení stanoveného cíle a jednak korespondovaly s tím, na co si učitel troufne, ve kterých metodách se cítí dobře.
Metod se vyskytuje celá řada a existuje vždy relativně snadný způsob, jak nějakou vhodnou metodu najít. Pokud je formulován konkrétní cíl, napomůže často právě on najít správnou metodu, která se jakoby „vyloupne“ z mlhy abstraktního tématu jako logický prostředek pro dosažení stanoveného cíle ve třídě.
V této části se pokusíme představit jednak určité principy, které mohou pomoci při orientaci v široké škále existujících metodických postupů, a jednak některé konkrétní metody, které se ukazují být v MKV efektivní.
Pedagogických metod existuje celá škála od frontálního způsobu vyučování po dramatizace. Důležité je uvědomit si, že úspěch je dán kombinací vhodné metody a cíle. MKV je často asociována jen s metodami zážitkové pedagogiky, což je často jedním z důvodů, proč některé pedagogy odrazuje (více viz výzkum Moree, 2008). Někdy jsou však i metody frontálního vyučování vhodné pro dosažení některých cílů.
Obecně však můžeme říci, že metody se pohybují někde na škále od behaviorálního přístupu ke konstruktivismu, přičemž postupem času je MKV stále více asociována právě s konstruktivismem, kdy aktivita přechází z pedagoga na žáka (Anderson, 2000; Bennett, 1996; Hernandez, 1989).
Anderson (2000) např. zkoumal vliv jednotlivých metod na to, jak pomohly studentům vnímat důležitost multikulturního soužití. Metody, které byly studenty vnímány jako nejdůležitější pro ovlivnění vnímání, byly právě ty, které jim umožnily nějakou aktivitu, kdy byla aktivita z vyučujícího přenesena na studenty (ať už se jednalo o diskuze, projekty, simulace nebo besedy a panelové diskuze).
Pro základní orientaci v oblasti bychom rádi doporučili ještě jeden postup. K MKV lze přistoupit ze dvou úhlů pohledu:
Informování o skupinách (vycházející spíše z kulturně-standardního přístupu). V tomto případě vnímám jako předmět zájmu skupiny. To je jistě možné, ale takový přístup redukuje celou realitu.
Druhou variantou je volit spíše témata, která jdou napříč tímto dělením na skupiny (takový přístup odpovídá spíše transkulturnímu přístupu). V tomto případě se rozšiřuje škála možností, z kterých mohu volit, a umožňuje mi to využít právě osobní zkušenosti.
Cílem společného zájmu jsou tedy témata jako diskriminace, rasismus, zkušenost s kulturní odlišností, identita, migrace, apod. Všechna tato a další témata lze nahlížet z mnoha úhlů pohledu, lze se k nim vztahovat a propojovat je s osobními zkušenostmi dětí pocházejících z různých prostředí.
Co se konkrétních metod týče, tak pro oblasti MKV lze využít téměř jakékoli myslitelné metody, od výtvarných metod, dramatizací, až po již zmíněné besedy. Vzhledem k tomu, že MKV by měla zásadnějším způsobem zakomponovávat právě i aspekt (sebe)reflexe a vlastní biografie, jako zásadně účinné se jeví jakékoli metody spojené s orální historií, biografickou prací a prací s příběhy.
V České republice již existuje také celá řada portálů, které nabízejí soubory metod pro MKV. Za všechny jmenujme např.: www.varianty.cz; www.czechkid.cz; www.rvp.cz.
V této sekci budeme také postupně uveřejňovat další typy na další zajímavé produkty v oblasti MKV. Kromě domácích zdrojů existuje celá řada mezinárodních metodických podpor pro pedagogy, ty je vhodné vyhledávat na internetu kombinací tématu, pro který pedagog hledá dané metody, a slov „lesson plans“.
Tak lze např. snadno a rychle najít pro práci s tématem extremismus stránky:
http://www.extremenews.org.uk/WillWeLearn/One-extreme-to-the-other/LessonPlans.aspx http://www.humanityquest.com/topic/art_activities/index.asp?theme1=extremism
nebo pro práci s tématem holocaust:
www.facinghistory.org , http://www.education-world.com/a_lesson/lesson187.shtml#
http://fcit.usf.edu/Holocaust/ACTIVITY/activity.htm.
Pozn. autora: část tohoto textu je převzata a upravena z příručky Moree & Varianty (2008). Literatura:
Anderson, S., K., MacPhee, D. & Govan, D. (2000). Infusion of Multicultural Issues in Curricula: A Student Perspective. Innovative Higher Education, 25, 37–57.
Bennett, C., I. (1990). Comprehensive Multicultural Education; Theory and Practice. 2nd edition. Toronto: Allyn & Bacon.
Hernandez, H. (1989). Multicultural Education, a Teachers Guide to Content and Process. Ohio: Merrill Publishing Company A Bell & Howell Information Copany Columbus.
Moree, D. (2008). How Teachers Cope with Social and Educational Transformation; Struggling with Multiculturla Educaiton in the Czech Claasroom. Benešov: Eman.
Moree, D. & Varianty (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. ISBN 978-80-86961-61-3.
