Napište nám:

Pomocí kontaktního formuláře nám můžete poslat zprávu.
17 + 3 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.

Historická generace

Formativní zkušennost

Rozumět sám sobě v oblasti multikulturní výchovy znamená také čelit tváří v tvář svým osobním zkušenostem – ať již těm vázaným na osobní život, anebo těm vázaným na dobový a společenský kontext. Vždyť například zkušenost s tím, jak po Praze jedou tanky armád Varšavské smlouvy, a následné normalizační čistky ovlivnily moje dnešní vnímání světa, i když jsem v roce 1968 nemusel/a být nutně očitým svědkem smrti někoho na ulici. Dobový kontext zásadně ovlivňuje naše vnímání světa a vytváří tak i různorodou životní zkušenost jednotlivých generací pedagogů.

Becker (1997) se snažil reflektovat právě tento aspekt osobního života daný dobovým kontextem a přišel s konceptem tzv. historické generace. Tvrdí, že mezi desátým a dvacátým pátým rokem života prochází každý člověk formativními životními zkušenostmi. Důvodem je mimo jiné i to, že v té době musí každý dělat velké množství základních životních rozhodnutí – volí si směr studia, partnera, první zaměstnání, zažívá první trvalé vztahy i rozchody. To vše se děje v nějakém kontextu.

Příslušníci jedné generace v tomto období sice neprožívají stejné zkušenosti, ale svými životy reagují na důležité události té doby. Jednotlivé reakce se samozřejmě liší, ale historická zkušenost generace zůstává. A tak když zůstaneme kupříkladu u okupace z roku 1968, tuto zkušenost udělali všichni, ale jednotlivci na ni reagovali různě – někdo odešel do zahraničí, jiný se naopak ze zahraničí vrátil kvůli vztahu, někoho ani nenapadlo emigrovat a stáhl se do ústraní, někdo podepsal souhlas se vstupem vojsk, jiný nepodepsal. Tyto zkušenosti samozřejmě zásadně ovlivňují i naše současné pojetí světa.

Z hlediska dnešní práce s diverzitou se ve světle předchozích teorií zdají podstatné hlavně tři aspekty těchto historických zkušeností: vztah k moci a zkušenost s ní – jak k té totalitní, tak k té posttotalitní; dále možnost učinit nějakou multikulturní zkušenost – spojenou například s cestováním, používáním cizích jazyků nebo i setkáním s rozmanitostí uvnitř země; a konečně zkušenost se vzdělávacím systémem – ať již v roli pedagoga nebo žáka.

Právě v těchto třech aspektech se v rámci jedné školy od sebe mohou odlišovat jednotliví pedagogové, a to především díky bouřlivému společenskému vývoji, kterým za posledních padesát let prošla dnešní Česká republika.

Než se pustíme do dalšího výkladu, dovolíme si předložit několik otázek k zamyšlení:

  • Jaké školní prostředí jste zakusili, když vám bylo 15 let?
  • Jak vypadaly vaše první zkušenosti pedagoga? S jakými tématy jste se potýkali? A jak se liší od témat, která řešíte dnes?
  • Zakusili jste někdy střet s režimem? Jak probíhal? Jaká dilemata jste museli řešit?
  • Jak dobový kontext ovlivnil vaši možnost učinit multikulturní zkušenosti?
  • Jak se cítíte, když si čtete takovouto otázku? Zlobíte se, že jste nemohli cestovat nebo že jste naopak nezakusili více totalitního režimu?

Tento portál byl vytvořen občanským sdružením META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika