Proces auditu dovedností
Sběr dat před přijetím
Jak již bylo řečeno výše, je proces auditu dlouhodobý a začíná ještě před příchodem žáka na školu. Před přijímacím pohovorem se vyplatí zjistit si základní informace o zemi původu, v případě potřeby si zajistit tlumočníka. Sbírání informací od rodičů tím bude velice usnadněno.
Přijímací pohovor
První rozhovor s rodiči a žákem by měl přinést obecné informace o žákově jazyku, etnickém a kulturním původu, předchozím vzdělání, ale nelze při něm zjišťovat konkrétní žákovy znalosti. V této chvíli je možné pouze zběžně zjistit komunikační dovednosti v českém jazyce, popřípadě osvojení základních operací v matematice. Více o prvním zhodnocení jazykových a matematických dovedností v sekci Zjištění znalostí na přijímacím pohovoru.
Diagnostika vzdělávacích potřeb
Samotný proces diagnostikování vzdělávacích potřeb následuje v období přibližně čtyř týdnů po nástupu do školy. První dva týdny má nový žák na rozkoukání v nové škole a vyučující by měli tuto dobu věnovat především pozorování žáka a jeho komunikace a chování v různých školních prostředích.
Tuto aktivitu koordinuje buď třídní učitel nebo koordinátor, ale zapojeni jsou všichni pedagogové, kteří se s novým žákem ve škole setkávají. Jejich pozorování jsou zaznamenávána a následně vyhodnocována. Jednoduchý záznamový arch je k dispozici zde.
Třetí a čtvrtý týden po nástupu do školy je věnován už samotné diagnostice získaných dovedností v češtině, psaní a čtení, v matematice a podle potřeby i v ostatních předmětech.
Na diagnostikování vzdělávacích potřeb cizinců se osvědčilo využívat také pomoci psychologů z PPP. To ovšem za předpokladu, že je zde i podezření na některou z poruch. Z praxe se ovšem ukázalo, že PP poradny často cizince diagnostikovat odmítají, vzhledem k chybějícím diagnostickým nástrojům. Neznalost češtiny je považována za objektivní příčinu, která ovlivňuje výkon žáka. Její osvojení je podmínkou úspěšnosti ve škole a tedy specifickou vzdělávací potřebou, přesto na integraci žáků-cizinců školy navýšení normativů nedostávají. Pokud školy nemají prostředky na financování doučování a výuku češtiny pro cizince ze třetích zemí, musejí si zažádat v rozvojových programech na MŠMT.
META o.s. realizovala v roce 2011 pracovní skupinu zaměřenou na pedagogicko-psychologické poradenství v rámci projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky-cizinci. Cílem bylo zmapovat možnosti poradenských zařízení při práci s žáky bez dostatečné znalosti vyučovacího jazyka a zároveň služby, které tato zařízení nabízejí dětem i školám, jež žáky s OMJ vzdělávají. Výstup z této pracovní skupiny je k dispozici v sekci studijní materiály.
Praxe v zahraničí ukázala jako klíčové určení zodpovědného koordinátora za přijímání a následnou podporu integračního procesu nového žáka cizince. Ten je v období auditu zodpovědný za celý průběh, sběr informací a jejich zaznamenávání a následnou diskusi nad zjištěnými skutečnostmi. Koordinuje pak také i samotnou tvorbu VP.
