Metody auditu

Všechny metody sběru informací, potřebných pro vyhodnocení znalostí a dovedností nového žáka, by měly být vedeny citlivým způsobem, aby se zabránilo nepřiměřenému stresu. Ideální by bylo, kdyby probíhaly v přátelském a pro žáka známém prostředí a se známou osobou. Důležité je pozorování a hodnocení zaznamenávat a systematicky vyhodnocovat.

Metody hodnocení znalostí a dovedností jsou různé, zde je několik příkladů:

Neformální rozhovor

Shromaždování dat je založeno na přímém dotazování, na bezprostřední komunikaci pedagoga a žáka. Osobní kontakt umožňuje získání rozsáhlých, mnohdy i důvěrných informací, což může být žákům, kteří jsou v novém prostředí, nepříjemné. Soubor otázek musí tvořit souvislý celek, myšlenkově skloubený, směrující k určitému cíli. Průběh rozhovoru je vždy ovlivněn způsobem kladení otázek a jejich druhem (uzavřené, otevřené, polootevřené, nepřímé).

Z neformálního rozhovoru lze získat především informace o komunikačních dovednostech žáka, ale v závislosti na obsahu otázek se můžeme dozvědět také něco o žákově minulosti, rodinném prostředí, trávení volného času apod., což je pro stanovení vzdělávacích cílů také důležité. Neformálně si můžeme povídat např. o prožitém víkendu nebo nad obrázkem, který nakreslil/a, o společně přečtené knize, diskutovat nad samostatně napsaným textem, atd. Metoda rozhovoru se používá většinou v kombinaci s pozorováním.

Pozorování žáka při různých příležitostech (ve třídě, na hřišti,..)

Tato metoda je pedagogy používána prakticky neustále, jedná se o cílené pozorování a zaznamenávání projevů konkrétního žáka v jeho přirozeném (školním) prostředí. U nově příchozích žáků cizinců je tato metoda vhodná pro zjištění chování a interakci v kolektivu spolužáků, komunikace a jednání s učiteli, při různých vyučovacích předmětech (např. v hodinách TV), o přestávkách, v jídelně, na hřišti, atd.

Napoví nám o používání jazyka, schopnostech komunikovat v češtině ve formálních i neformálních situacích, chování žáka v novém prostředí, jeho zapojení do kolektivu. Pozorováním můžeme zjistit i jaký studijní typ žák je, atd.

Toto cílené pozorování by měli prováět všichni pedagogové minimálně první dva týdny po žákově příchodu do školy. Závěry z pozorování jsou pak základem pro plánování procesu integrace žáka do kolektivu, ale i do školního prostředí jako takového.

Jednoduchý záznamový arch je k dispozici zde.

Diskuse s rodiči

Od rodičů lze získat mnoho potřebných informací nejen o vzdělávacím systému v zemi původu, vyučovacích předmětech, o způsobu hodnocení a školní praxi, ale především je dobré také zjistit, jak vidí výkony svého dítěte, jaké s ním mají plány, čeho by chtěli, aby dosáhlo, atd.

Při neformální diskuzi s rodiči je důležité upozornit je na jejich velkou míru zodpovědnosti za vzdělání jejich potomka, pravidla stanovená již od počátku přináší nejlepší výsledky. Rodiče si musí být vědomi, že škola udělá maximum, ale to samé se předpokládá i od nich.

Diskuze se spolužáky

Ostatní spolužáci jsou také hodnotným zdrojem informací, kterých můžeme při diagnostice využít. Především tzv. patroni nám můžou posloužit jako dobří informátoři o pokrocích, návycích a chování nových žáků.

Všichni žáci by měli být zapojeni do procesu integrace, sledovat pokroky a být nápomocní jak žákovi tak učiteli. V otevřených diskuzích mohou být všichni dotázáni, jak vidí své předchozí vzdělání a vlastní výsledky. V průběhu těchto diskuzí můžeme získat důležité informace, např. jak žáci vidí své silné a slabé stránky ve škole, atd.

Dotazník

Tato metoda umožňuje v poměrně krátké době získat určité množství informací od většího počtu osob. Problematická ale může být věrohodnost získaných dat. Dotazník bývá strukturovaný (uzavřené otázky), nestrukturovaný (otevřené otázky) nebo kombinovaný.

Aby výsledek odpovídal očekávání, je nutné věnovat velkou pečlivost přípravě, zadávání a také vyhodnocování získaných údajů. Dotazníkem je možné provést sociometrické šetření ve třídě, zjistit vzdělávací bariéry, odhadnout problematické situace i osoby, apod.

Záznamy z předchozích škol

Školní dokumentace v podobě vysvědčení, žákovských knížek, učebnic, pracovních sešitů a sešitů nám poskytnou informace o učivu a výsledcích v předchozích školách.

Diskuze s ostatními učiteli

Vzájemné poskytování informací je důležité pro efektivní spolupráci, při hodnocení vědomostí, jazykových dovedností a při sledování a realizaci procesu integrace.

Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů

Na zhodnocení znalostí z výukových předmětů je v některých případech potřeba využít tlumočníka, aby mělo dítě skutečně možnost ukázat, co již umí, aniž by mu v jeho prezentaci bránila neznalost jazyka. Tato možnost je ale pro většinu škol nereálná, proto by žák měl mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník. Případně překladové slovníčky pojmů pro ZŠ.

SWOT analýza

Existuje metoda, pomocí které je možno identifikovat žákovy silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats). Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Pomocí jejich vzájemné interakce můžeme formulovat strategické vize. A to jak rozvojem silných stránek, tak odstraněním slabých, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům.