Dvojjazyčné děti v MŠ
V mateřských i základních školách narůstá počet dětí, které jsou od mala vystaveny dvěma jazykům. Tato dvojjazyčnost je v mnoha ohledech výhoda jak pro dítě, tak pro rodinu, která si udržením svých rodných jazykových dovedností uchovává i vztah ke své vlastní či původní kultuře. Pedagogové škol všech úrovnív by měli tuto dvojjazyčnost respektovat a rozvíjet podporou dvojjazyčných dětí a respektem k jejich původu, jazyku a kultuře.
Základní způsoby, jak učitelé v MŠ mohou podpořit dvojjazyčnost dětí, jsou:
Poskytovat příležitosti k zapojení do herních aktivit (venkovních, uvnitř, na písku,…), které z počátku nevyžadují příliš mluvení.
„Zdvojnásobit“ to, co říkáte dvojjazyčným dětem tím, že kromě slov budete používat různá gesta, předvádění nebo mimiku.
Opakování nových slov a pojmů: několikerým opakováním stejné věci více než jednou dáte dětem možnost naučit se je a pochopit význam.
Při instrukcích z počátku používat stále stejné obraty, instrukce neobměňovat.
Stavět sdělení na slovech, které děti již znají. Např.: dítě drží v ruce hračku a řekne: “Auto“. Můžete rozšířit toto sdělení například: „Ano, auto. Toto je modré auto! Jezdíš rád(a) autem?“ nebo „Ano, auto. Auto má 4 kola, spočítáme je?“
Rozvoj jazyka
Děti, které získají druhý jazyk před 3. rokem jsou obecně nazývané jako bilingvní. Po krátkou dobu mají tyto děti menší slovní zásobu v jednotlivých jazycích, kterými mluví (v porovnání s dětmi, které mluví pouze jedním jazykem). Nicméně mají často v součtu mnohem větší slovní zásobu v obou jazycích než jejich vrstevníci mluvící pouze jedním jazykem.
- Co z toho plyne pro práci s dětmi a rodinou?
Jestliže máte pocit, že slovní zásoba daného dítěte je chudá a nerozvíjí se, zjistěte nejdříve, zda a jak ovládá svůj mateřský jazyk. Pro kompletní zhodnocení a případné vyšetření speciálních vzdělávacích potřeb využijte odborníky, kteří umí pracovat s dětmi z dvojjazyčného prostředí.
Míchání jazyků
Pro dvojjazyčné děti je typické míchání a zaměňování jazyků. Například mohou děti použít u sousloví hrnek čaje, české slovo „hrnek“ a čínské „chá“(čaj).. Děti si nepletou jeden jazyk za druhý, pouze upřednostňují jednotlivé výrazy nebo je v druhém jazyce neznají. Míchání jazyků (nebo také zaměňování jazykového kódu) je naprosto běžné u dětí z bilingvních rodin, které kombinují češtinu s druhým jazykem v každodenních interakcích. Po čase začnou děti rozlišovat s kým a při jakých příležitostech mají jednotlivé jazyky používat. Například budou s učitelkou z mateřské školy mluvit výhradně česky a s babičkou z Vietnamu zase vietnamsky. Což ukazuje jak přizpůsobivé a senzitivní dvojjazyčné děti jsou.
- Co z toho plyne pro práci s dětmi a rodinou?
Promluvte si s rodiči, jak děti vyjadřují své základní potřeby a žádosti (např. hlad, bolí, čůrat, atd.). Tyto potřeby mohou děti často vyjadřovat ve svém rodném (druhém) jazyce. Protože je pravděpodobné, že byste jim nerozuměli, domluvte se s rodiči na tom, jaké výrazy doma běžně používají pro tyto základní věci a naučte se je, abyste poznali, co dítě potřebuje. Sdílení těchto informací mezi rodiči a učiteli pomůže obě strany ujistit, že potřeby těchto dětí budou naplňovány a navíc se tím nenásilně ukáže, že kultura a jazyk dané rodiny jsou respektovány.
Obavy o ztrátu mateřštiny
Některé rodiny se mohou obávat, že pokud se jejich děti naučí dobře česky, přestanou rozumět své mateřštině. To samozřejmě není pravda. Pokud rodiče i nadále na dítě mluví rodnou řečí, tak přestože se zároveň učí i češtinu, rozvíjí si i svou mateřštinu. Jeden jazyk vždy převažuje.
- Co z toho plyne pro práci s dětmi a rodinou?
Je důležité pro osobnostní rozvoj podporovat rodnou řeč i kulturu dítěte. Pokud škola vytvoří prostředí, které je otevřené a přívětivé k rodinám mluvícím jinak než česky, rodiče i děti budou mít pocit, že jejich rodná řeč je také důležitá a respektovaná. Schopnost používat rodný jazyk v předškolním vzdělávání (která je učiteli vítaná a podporovaná) pomáhá dětem rozvíjet sebevědomí, hrdost a pozitivní kulturní identitu. Učitelé mohou ukázat respekt ke kultuře těchto rodin začleněním jídel, písniček, pohádek a hraček, které reflektují tuto kulturu a zakomponovat je do vyučovacích programů. Dětem z odlišného prostředí bude výuka připadat zajímavější, pokud tam bude něco známého. Poznávání a slavení svátků kultur původu vytváří vlídné a inkluzivní prostředí. A nakonec nabídka přeložených informací pro rodiče je další významnou cestou, jak dosáhnout školy otevřené kulturní a jazykové diverzitě. Příklady přeložených informací pro rodiče naleznete zde.
Komunikace a vztahy
Aby se děti naučily dobře a plynule česky, musí mít dostatek pravidelných příležitostí ke konverzaci v češtině. Výzkumy v zahraničí ukazují, že pouhé poslouchání druhých a případné sledování televize ve druhém jazyce není dostatečné pro rozvoj řeči.
Další důležitá složka výuky jazyka je kvalita vztahu dítěte s dospělým, který ho učí česky. Blízký a vřelý vztah, ve kterém se dítě cítí rádo a bezpečně, pomáhá učení se novému jazyku. Děti se cítí při používání nového jazyka dobře, a to i v případě, že dělají chyby, učitel je opravuje se a nebo něco neví.
- Co z toho plyne pro práci s dětmi a rodinou?
Toto je pouhá připomínka toho, že vztahy jsou kontextem, ve kterém výuka a hlavně rozvoj (nejen) jazyka probíhá. Je důležité vytvořit příjemné a citlivé vztahy se všemi dětmi a rodinami, se kterými pracujete, a ukázat jim, že respektujete jejich rodnou řeč a kulturu. V ideálním případě pak vznikne vztah, který nejenže naučí děti mluvit česky, ale zároveň podpoří i jejich kulturní identitu a zprostředkuje jejich rodnou kulturu i ostatním dětem a rodičům.
Volně přeloženo a upraveno z: Dual language learners in early care and education settings, Zero to three; 2008. Dostupné na: http://main.zerotothree.org/site/DocServer/Dual_Language_Learners.pdf
