Povinná školní docházka
Zákon stanoví, že se povinná školní docházka vztahuje na :
a) občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů,
b) cizince ze třetích zemí, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky po dobu delší než 90 dnů
c) na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.
Zákonný zástupce nezletilého cizince má explicitně danou povinnost pečovat o to, aby dítě plnilo školní docházku.
Porušením této povinnosti se zákonný zástupce dopouští přestupku, podle zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, stejně tak jako český občan – zákonný zástupce nezletilého.
= přestupky na úseku školství a výchovy mládeže
pokuta do 3 000 Kč
Porušením téhož ve větším rozsahu, tj. povinnosti pečovat o to, aby dítě plnilo školní docházku pak dokonce může dojít k naplnění znaků trestného činu ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže podle zákona č. 141/1961 Sb., trestního zákona, byť z nedbalosti.
= trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže
odnětí svobody až na 2 roky/ 5 let
Povinná školní docházka se podle školského zákona vztahuje pouze osoby, které jsou vyjmenované v ustanovení § 36 odst. 2. Povinná školní docházka se tak vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.
Na rozdíl od zákona je ale v čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve větě druhé výslovně uvedeno, že školní docházka je povinná. Zároveň platí, že i tato povinnost se vztahuje na každého člověka, bez ohledu na to, zda jde o občana či cizince s legálním či nelegálním pobytem.
V komentáři k Listině je u toho článku uvedeno, že :„Tato věta se vymyká koncepci Listiny jako katalogu práv a svobod a ukládá k dosažení alespoň určité úrovně vzdělání povinnou školní docházku. I tato povinnost se vztahuje na každého člověka a zákonu se jen svěřuje, aby stanovil délku povinné školní docházky“. (Blíže viz Pavlíček V. a kolektiv, Ústava a ústavní řád České republiky – komentář k čl. 33 Listiny )
Otázka povinné školní docházky respektive neplnění školní docházky cizinců pobývajících neoprávněně na území České republiky zůstává ale v zákoně nedořešena.
Porušením povinnosti školní docházky se zákonný zástupce dopouští přestupku, podle zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Viz § 31 zákona č. 200/1990 Sb.
Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
Porušením téhož ve větším rozsahu, tj. povinnosti pečovat o to, aby dítě plnilo školní docházku pak dokonce může dojít k naplnění znaků trestného činu ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže podle zákona č. 141/1961 Sb., trestního zákona.
Viz Hlava VI. – Trestné činy proti rodině a mládež, § 217 zákona č. 141/1961 Sb.
§ 217 Ohrožování mravní výchovy mládeže
(1) Kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let nebezpečí zpustnutí tím, že
a) svádí ji k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní ji vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo
c) závažným způsobem poruší svou povinnost pečovat o osobu mladší než osmnáct let,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, osobě mladší než osmnáct let hru na hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchal-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky,
b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu,
c) spáchal-li takový čin opětovně, nebo
d) získal-li takovým činem značný prospěch.
