Cizinci v režimu zákona o dočasné ochraně
Dočasná ochrana se používá v naléhavých případech jako odpověď na příchod skupin uprchlíků. Osobu, která o ni žádá, označuje zákon za žadatele o dočasnou ochranu. Jakmile tuto ochranu cizinec získá, hovořme o něm jako o osobě požívající dočasnou ochranu.
Dočasná ochrana je přechodné opatření, na které by mělo navazovat dlouhodobé řešení problému. Většina programů dočasné ochrany nabízí ochranu každé osobě, která uprchla z oblasti obecně rozšířeného konfliktu, popřípadě z oblasti, ve které jsou závažně porušována lidská práva. Dočasná ochrana by už z definice neměla trvat věčně.
Důležité je, že na rozdíl od žadatelů o azyl nemusí žadatelé o dočasnou ochranu prokazovat individuální pronásledování.
Česká republika bude aplikovat zákon o dočasné ochraně v koordinaci s ostatními státy EU, protože v rámci Evropy je dočasná ochrana vyhlašována centrálně, Rada EU ji vyhlašuje jednotně pro cizince z určité země. Právní úprava dočasné ochrany je upravena samostatným zákonem (zákon č. 221/2003 Sb.)
Dočasná ochrana je udělována osobám, které prchají ze země původu
- před ozbrojeným konfliktem
- před občanskou válkou nebo stálým násilím, před živelnou pohromou
- z důvodu soustavného nebo hromadného porušování lidských práv apod.
Základní znak = časově omezené poskytování ochrany.
Pokud cizinec získá tuto dočasnou ochranu, pak se na něj hledí jako na cizince s uděleným trvalým pobytem, a to po celou dobu trvání dočasné ochrany. Může vykonávat zaměstnání, podnikat i studovat, je i účastníkem veřejného zdravotního pojištění Prokazování totožnosti : průkazem žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, průkazem cizince požívajícího dočasné ochrany.
