Praxe v anglicky mluvících zemích
U nás se o problému žáků s OMJ teprve začíná diskutovat, zatímco například v anglicky mluvících zemích trvá tato diskuze již více než 30 let a i výsledky na pedagogickém poli jsou znatelnější. Praxe ze zemí jako je Velká Británie či USA ukazuje, že základní pojetí celé problematiky vzdělávání žáků s EAL (English as an additional language) je multidimenzionální – jazykové, vzdělávací, sociální i politické. Inkluze žáků s OMJ do hlavního vzdělávacího proudu je záležitost pedagogická, ale i sociální a ideologická.
V anglicky mluvících zemích se integrace žáků s OMJ (EAL students) rozvinula do dvou směrů. První z nich klade důraz na vytvoření inkluzivního prostředí pro žáky z jazykově minoritních skupin a druhé na aktivní využívání mateřského jazyka při výuce jako prostředku učení i komunikace. První směr se nazývá pedagogika EAL (EAL pedagogy) a druhý je dvojjazyčná výuka (Bilingual education). Do českého školství je zatím přenositelný pouze první směr, přestože některé školy (většinou jazykové) využívají i možnosti výuky v cizích jazycích. To se pochopitelně týká většinou jazyků světových, což příliš nekoresponduje s migračními trendy do ČR. Na následujících stránkách se budeme věnovat blíže těmto jednotlivým výukovým směrům.
