Nově příchozí bez předchozí školní zkušenosti

V zásadě lze tyto děti rozdělit ještě na dvě podkategorie:

• Jedná se o malé děti, jejichž rodiče v ČR dlouhodobě pobývají a děti tady poprvé nastoupí do školy. Tyto děti budou mít problémy s porozuměním češtině, ale stejně jako jejich spolužáci nebudou mít žádné školní návyky, které by bylo nutné měnit a které by způsobovaly neporozumění, nebo chybná očekávání. Pokud pomineme velice důležité školní návyky získané v mateřských školách - viz část věnovaná MŠ.
  Jejich adaptace na školní prostředí je ve většině případů bezproblémová, především vzhledem k pomalému a individuálnímu tempu všech prvňáků. Přesto je ale důležitá individuální podpora při výuce češtiny jako cizího jazyka, protože její osvojení není v žádném případě samozřejmé pouhým odposlechem, prací se slabikářem apod. O tom, jak učit češtinu jako cizí jazyk, se více dozvíte zde. Nejvíce budou s češtinou bojovat děti s naprosto odlišným mateřským jazykem (rozumějte neslovanským), jako jsou například Číňané, Vietnamci, Mongolové apod. Jejich jazyková podpora v prvních dvou letech školní docházky je naprosto zásadní vzhledem k míře učiva dalších ročníků. Děti se sice učí jazyk i v interakcích s ostatními, to je ale jen jedna složka jazyka. Více o tom naleznete v teorii ledovce.

• V horším případě (ale naštěstí ojedinělém) se ve škole můžou objevit děti, které jsou nově příchozí bez znalosti češtiny a bez předchozí školní zkušenosti, ale věkem nepatří do první třídy. Jedná se většinou o děti, které k nám přišly z oblastí postižených válkou, náboženským nebo politickým pronásledováním, nebo ze zemí, kde povinná docházka není ještě zdaleka takovou samozřejmostí.
  S těmito dětmi je pochopitelně mnohem těžší práce, která vyžaduje velkou systematičnost a odbornost. Nejen, že je nutná systematická výuka češtiny jako cizího jazyka, ale zde je navíc potřeba vyrovnávat mezery ve vzdělání, vzniklé přerušenou nebo žádnou školní docházkou. Takovéto děti bez soustavné podpory nemohou v českém školství uspět.
  Jejich znevýhodnění je dáno objektivní příčinou a nezávisí na jejich individuálních předpokladech. Jedná se o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně se sociálním znevýhodněním, proto je pro ně (mimo jiné), možné požádat o asistenta pedagoga. Dalším důležitým nástrojem pro jejich úspěšné zapojení do školního života je vytvoření IVP, který umožní celou výuku a práci s těmito dětmi naplánovat dle jejich potřeb a schopností. Při přijímání těchto dětí dbejte také na správné zařazení do ročníku tak, aby měly šanci ukončit včas (do 18 let) základní vzdělání.