Žáci s OMJ
Žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) mají mnoho společného s ostatními žáky, pro které je čeština rodným jazykem. V zásadě se od ostatních žáků liší „pouze“ tím, že se češtinu učí jako cizí (druhý) jazyk a zároveň se prostřednictvím tohoto cizího jazyka učí. A k tomu je dobré připočíst také fakt, že často pocházejí z kultur a komunit s odlišným chápáním a očekáváním od vzdělání, jazyka i výuky, což s sebou může přinést velké odlišnosti v přístupu k učivu a učení.
Žáci s OMJ jsou velice různorodá skupina, ale přesto je nutné si je pro pedagogickou práci s nimi nejprve nějak definovat. Pro plánování učiva a výuku samotnou je důležité vycházet právě z perspektivy těchto žáků. Tato „personalizace“, tzn. uchopení výuky z perspektivy žáků s OMJ, je pro úspěšnou pedagogickou práci a inkluzi těchto dětí naprosto zásadní, existují ale dva důvody, proč učitelé často tuto perspektivu ztrácí:
jakmile žáci s OMJ získají v češtině základní komunikační dovednosti, předpokládá se, že jejich porozumění češtině i v češtině zprostředkovanému učivu je větší, než ve skutečnosti je.
žáci s OMJ se vzdělávají v běžných třídách s ostatními žáky a učitel musí zohledňovat vzdělávací potřeby i ostatních žáků. Není proto vždy možné, aby učitel vycházel i z odlišné perspektivy těchto žáků. Pokud by žáci s OMJ navštěvovali třídy pro výuku češtiny jako cizího jazyka, je jasné, že by učitelé vycházeli právě z této perspektivy a jejich přístup k těmto žákům by tomu byl přizpůsoben, v případě, že tyto děti sedí v běžných třídách, je snadné na jejich potřeby zapomenout.
Jak tedy vzít v potaz přítomnost žáků s OMJ v běžné třídě?
Přístup k těmto dětem se samozřejmě bude lišit od jednotlivce k jednotlivci v závislosti na faktorech jako je věk, jazykový a kulturní původ, předešlé vzdělání a socio-ekonomický status rodiny. Nicméně pro názornost uvedeme konkrétní příklad, na němž si ukážeme specifika těchto dětí.
Existuje mnoho dětí, které nastupují do našich škol na začátku nebo v průběhu své povinné školní docházky bez znalosti češtiny nebo v prvotním stádiu jejího osvojení. Pojďme si představit jedno z těchto dětí – jmenuje se Duong, pochází z Vietnamu, česky neumí téměř nic a nastupuje do první třídy. Jakým problémům bude čelit?
Prvořadým úkolem pro Duong i ostatní děti s OMJ je naučit se česky. Ve stejné době ale bude potřebovat:
zapojit se do výuky;
projít si nesnadným procesem socializace s dětmi v jazyce, který se teprve učí;
naučit se společenskému chování a normám ve třídě i ve škole, které jsou kulturně podmíněné a jsou proto pro ní mnohem vzdálenější než pro děti z majority;
Všichni víme, jak je v dětském věku důležitý kognitivní rozvoj. Většinu důležitých představ a myšlenek získávají děti skrze znalost jazyka. Pro Duong je většina učiva nepřístupná právě kvůli neznalosti jazyka. Zároveň je pro ni její mateřský jazyk, který byl doteď hlavním zdrojem jejího kognitivního rozvoje, ve škole naprosto nevyužitelný. Na základě toho může být obsah jejích kulturních a kognitivních dovedností, který formoval její identitu a který získala prostřednictvím svého mateřského jazyka, přerušen až odstraněn. Její nová školní zkušenost, kdy se musí učit nový jazyk a s ním i nová sociokulturní pravidla, radikálně změní její identitu.
Takže pro Duong to znamená, že se musí jako ostatní spolužáci v 1. třídě naučit učit, ale důležitý učební prostředek, mateřský jazyk, jí je ve většině případů k ničemu. Navíc je jejím úkolem také „dohnat“ ostatní děti. Jestliže se jí to podaří do konce druhého ročníku, má ve svém vzdělávání vyhráno. Přesto její čeština nebude stále ještě kompletní, Dugong bude potřebovat soustavnou podporu v obohacování slovní zásoby, ale i v mluvnici a pravopisu.
Ale pokud se jí do té doby nepodaří zásadní pokroky v češtině, znamená to velký problém pro její následující školní úspěšnost. Učivo dalších ročníků totiž vyžaduje velké nároky na znalost češtiny a na vědomosti získané ve škole. A „dohánění“ se stane jejím velkým problémem. Nikdo nečeká. Učiva je čím dál víc. Duong je postavena před pohybující se cíl.
Upraveno podle South, H. (1999) Working Paper 5: The Distinctiveness of EAL: A Cross-Curriculum Discipline. Watford : NALDIC, dostupné 30.7. 2010 na http://www.naldic.org.uk/ITTSEAL2/teaching/Task.cfm.
