Jazyková bariéra
Jazyková bariéra je nejmarkantnější překážkou dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v našich školách. Odlišný mateřský jazyk a čeština jako cizí jazyk způsobuje mnohé problémy jak v běžné každodenní komunikaci, tak v osvojování učiva jako takového. Tato překážka je ovšem různé intenzity v závislosti na jazycích původu dětí s OMJ.
Slovansky mluvící žáci a studenti překonají komunikační bariéru pochopitelně mnohem rychleji, než například žáci z Vietnamu nebo Číny. Přesto je ale důležité se i u těchto dětí zaměřit na různé pravopisné a gramatické jevy, které mohou být problematické vzhledem k odlišnosti rodného jazyka. Například se jedná o potíže s odhadnutím toho, kdy se ve slovech píší háčky a čárky, měkké či tvrdé i/y a podobně.
Obecně se uvádí, že základní komunikační úrovně lze dosáhnout v závislosti na mateřském jazyce po půl roce až dvou letech, zatímco na akademickou rovinu, kdy se používají již odborné termíny, je možné se dostat až po pěti či sedmi letech. To je důležité mít na paměti při plánování jazykové podpory těchto žáků a studentů (která je nutná - pouhým pasivním odposlechem se lidé s naprosto odlišným mateřským jazykem jiné skupiny - viz čeština a jiné jazyky nemohou naučit správně česky, protože čeština není zrovna jednoduchý jazyk). Ale také při plánování ostatního učiva.
Také je nutné uvědomit si, že děti mohou zažívat tzv. tiché období (silent period), kdy je ostych komunikovat v neznámém jazyce největší bariérou pro jakýkoliv kontakt. Tiché období může trvat v řádu několika týdnů až měsíců. V této době je důležité děti k mluvení nenutit.
K výše uvedenému je potřeba ještě připojit, že kromě tichého období a více či méně odlišného jazyka, ovlivňuje rychlost osvojování cizího jazyka mnoho dalších faktorů, jako je rodiné prostředí, nadání na jazyky, poruchy učení a další, které je důležité brát v plánování a hodnocení dětí s OMJ v potaz.
