Integrační proces

Téma migrace a integrace v posledních měsících rezonuje nejen českou společností, politikou a médii, ale i celou Evropou. A je jasné, že stejné téma se objevuje samozřejmě i v prostředí škol. Žáci mají na téma různé názory reflektující často názory, které mají na „migrační krizi“ jejich rodiče. Různé názory a postoje na téma mají pochopitelně i samotní učitelé. Názory a postoje jsou do značné míry ovlivněny mediálním obrazem, který není vždy příliš vyvážený a roli v postojích a názorech sehrávají také sociální sítě, které často zprostředkovávají neověřené informace a někdy dokonce šíří nenávistné kampaně (například prostřednictvím tzv. hoaxů).

Za těchto podmínek není samozřejmě snadné integrovat do školy děti migrantů, ať už jsou odkudkoliv. Přitom děti cizinců nejsou v českých školách žádným novým fenoménem a jejich přítomnost téměř nesouvisí se současnou „migrační krizí“. Podíváme-li se na statistiky ve školství, tak například na ZŠ chodilo ve školním roce 2016/17 celkem 20 237 žáků s cizí státní příslušností. Z toho mělo 15 563 trvalý pobyt. Což znamená, že zde jejich rodiče pobývají déle než pět let. Takových dětí je tedy ve školách více než ¾! A dětí azylantů (s mezinárodní ochranou) bylo 268. Z těchto údajů je zjevné, že do Česka přichází především ekonomičtí migranti za prací, kteří se zde trvale usazují a žijí tu s námi již mnoho let. Zatímco žadatelé o mezinárodní ochranu (v médiích prezentovaní jako uprchlíci) do ČR příliš nemíří. Více zde: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp.

Jak už bylo řečeno výše i jinde, role školy je ale v procesu integrace nově příchozích nezastupitelná. Vychází jak z vládních usnesení o integraci cizinců (více v části Integrace cizinců v ČR), tak i z Rámcových vzdělávacích programů, které jsou pro školy závazné. Například v RVP ZV je jako jeden z klíčových cílů základního vzdělávání uveden cíl „vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi“.

Co to pro školu prakticky znamená?

  • je potřeba nastavit integrační proces na úrovni školy, který odpovídá na potřeby dětí a žáků s OMJ (kurzy češtiny, asistenti pedagoga, patroni a ostatní body níže)

  • vytvořit ve škole takové podmínky, aby se děti a žáci s OMJ cítili vítaní a součástí (více například v části Bezpečné a přátelské prostředí)

  • neustále a cíleně pracovat na kultivaci prostředí školy, které reflektuje přítomnost dětí a žáků s odlišnými životními zkušenostmi (předcházení šikaně, xenofobii a rasismu)

Ideálními prostředky a nástroji k tomu jsou průřezová témata, která integrují aktuální témata do běžných vyučovacích hodin a umožňují pracovat bezpečně i v ožehavých tématech, která rezonují společností i školou.

Zásadním a klíčovým předpokladem je ovšem, že samotní učitelé přistupují ke svým žákům bez předsudků, reflektují svoje postoje k migraci a životu v různorodé společnosti a svým žákům jsou v tomto příkladem.

V Austrálii shrnuli tento předpoklad do několika pravidel pro zaměstnance školy:

  • rasismus ve všech jeho formách - individuální, systematický, kulturní, přímý i nepřímý - striktně odmítáme a když se objeví, řešíme to

  • naše výuka, pozornost i pracovní podmínky pro všechny děti, studenty, jejich rodiny i zaměstnance jsou prosty rasismu

  • podporujeme kulturní a jazykovou diverzitu, věnujeme jí pozornost ve výuce a prostředí školy, v kurikulu i pedagogice

  • chráníme práva jednotlivců, stejně jako odmítáme veškeré projevy rasismu

  • předcházíme rasismu tím, že oceňujeme kulturní a jazykovou diverzitu

Podobná pravidla by měli dodržovat i všichni žáci. V ideálním případě si takováto pravidla tvoří žáci sami právě v hodinách věnovaných průřezovým tématům, výchově k občanství či v třídnických hodinách. Je samozřejmostí, že odmítání rasismu je explicitně stanoveno i ve školním řádu. Předcházení rasismu by však mělo být stejnou samozřejmostí.

Pravidla částečně převzata z příručky: Count me in!A resource to support ESL students with refugee experience in schools, © The State of South Australia, Department of Education and Children’s Services, 2007.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 1 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.