Khulan na základní škole

Khulan se narodila v Mongolsku, kde také měla celou svou početnou rodinu (maminka pochází z 10 sourozenců, tatínek z 12). Když bylo Khulan 11 let, rozhodli se její rodiče odejít do České republiky za prací. Khulan i její o dva roky mladší sestru rodiče nechali u tety. Khulan ve svém věku nevěděla, co se děje, ale měla pocit, že ji rodiče opustili. Proto s nimi ani nechtěla mluvit, když jednou za čas telefonovali.

Po roce odloučení se Khulan se sestrou měly přestěhovat za rodiči. Obě se moc těšily na shledání s nimi. V tom nadšení si vůbec neuvědomovaly, jak těžký bude jejich život v nové zemi.

Khulan bylo 12 let, když přijela do ČR. Ačkoliv už měla v Mongolsku 6. třídu za sebou, byla v české škole zařazena opět do 6. třídy (její sestra do 4.). První rok v Čechách byl pro Khulan i její sestru nesmírně náročný. Z hodin dějepisu, přírodopisu a zeměpisu rozuměla asi 1 %, z matematiky a fyziky to bylo lepší, tam rozuměla nějakým 10 %. Česky se ale učila velmi pomalu. Škola jí první rok žádnou podporu neposkytovala a ani rodiče, kteří byli velice vytíženi prací, jí nedokázali pomoci.

V začátcích s češtinou oběma dívkám pomohla Petra, se kterou se rodiče Khulan seznámili náhodou na ulici, kde rozdávala lidem letáčky. Petra studovala mongolistiku na UK, byla velice odhodlaná a pilná studentka. Právě Petra se Khulan stala vzorem, brala ji jako starší sestru.

V dalším roce už začala Khulan i její sestra chodit jednou týdně na doučování české gramatiky. Nejvíce jim dělaly potíž gramatické rody. (V mongolštině nic takového nemají. Nedovedly pochopit, proč mají být i věci rozlišeny na ženy a muže).

V rozvoji jazyka oběma dívkám pomohla také družina, kde trávily odpolední čas po vyučování s vrstevníky. Velkou pomocí jim také byla třídní učitelka češtiny, která děvčata učila i praktické věci z běžného života. A tak spolu jezdily po Praze tramvají, chodily na poštu a na nákupy, vše k rozvoji češtiny. Tato učitelka dívkám také pomáhala s nečekanými životními situacemi, např. s pozvánkou k očkování, které nerozuměly. Khulan měla ve třídě spolužačku Kláru, která ji s sebou vodila na hodiny a pomáhala jí se zvládáním školního dne. Na výletech se o ni starala ale celá třída.

Khulan musela bohužel kvůli stěhování přejít na jinou základní školu, kde se jí ovšem nikdo dostatečně nevěnoval. Učitelé vše nechávali na ní, ať se postará sama. Díky své houževnatosti a velkému nasazení Khulan zdárně základní školu dokončila. Co ale dál? Na jakou střední školu se přihlásit?

Pokračování příběhu Khulan, o tom, jak zvládala střední školu a jestli udělala maturitu, se dozvíte v článku Khulan na SŠ.

nahoru

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.