Typy jazyků

Jazyky rozlišujeme na:

Izolační/Analytické – angličtina, francouzština

• vyjadřují vztahy pomocnými výrazy (předložkami apod. – piece of cake), ne koncovkami a tvary slov (kus koláče)

• subjekt/podmět se vyjadřuje osobním zájmenem (I speak), ne tvarem slova (mluvím)

• slovní druhy nejsou tvarově odlišené jako v češtině (modrý – modř), ale používá se člen (bleu – le bleu)

• pevný slovosled

Aglutinační – turečtina, maďarština, finština

• kořen slova je neměnný a význam se připojuje jednotlivými příponami a předponami, které se řetězí za sebou

Introflexivní – němčina, arabština

• význam se odlišuje změnou hlásky uvnitř slova (die Mutter x die Mütter)

Polysyntetické – čínština, vietnamština

• skládají a vážou význam v jednom slově

Flexivní – slovanské jazyky (čeština), latina, sanskrt, řečtina

• slova se ohýbají

• koncovky mohou nést víc významů zároveň (na rozdíl od jazyků aglutinačních)

• pro vyjádření stejného významu existuje víc koncovek

• slovní druhy jsou odlišeny tvarem

• volný slovosled

 

Podle Milana Hrdličky in Nízkoprahové kurzy češtiny pro cizince, s. 87, k dispozici na http://www.cicpraha.org/images/dokumenty/ostatni/old/nkcpc.pdf.

 

Více k tématu: Vladimír Skalička. Vývoj jazyka. Praha: SPN, 1960.