Chyby

Když žáci chybují…
…tak si především

1. uvědomte, že chyby

   • jsou nevyhnutelné
   • jsou přijatelné
   • jsou běžné – nebojte se jich (a učte žáky se jich taky nebát)

2. rozhodněte, zda chybu opravíte

3. rozmyslete, kdy chybu opravíte

Kdo opravuje?

Sám žák, spolužák, učitel, v malé skupině, celá třída, pomocí učebnice (individuálně – kdy a jak, kolektivně – kdy a jak).

Jak opravovat?

Výrazem ve tváři, reformulací, otázkou, nákresem na tabuli, zápisem chybné věty na tabuli, pomocí vtipu.

• opravujte žáky pozitivně
• nečekejte na vlastní opravu žáka – používejte gest, naznačte žákovi, že něco není v pořádku, počkejte, dejte mu druhou šanci, kruťte rukou, řekněte moment, vztyčte prst nebo se na něj upřeně podívejte
• nechte pokročilejší žáky opravovat chyby méně pokročilých tím, že si chyby zapisují
• brzděte příliš horlivé žáky, můžete například počítat do pěti, potom teprve mají horlivější právo odpovědět
• používejte někdy polohlasité opravy, žák, který ví, opraví chybujícího žáka polohlasně a vy kývnete na souhlas
• vymezte jasně svou roli a roli žáků při opravách
• věnujte čas prevenci typických chyb
• využijte chyby žáka/ů
• reagujte pozitivně na nadávky na češtinu – pogratulujte žákům, že se učí právě česky, že to zvládají
• můžete se chybě žáka zasmát, ale je třeba vysvětlit, proč jste se zasmál/la
• pochvalte žáky za dobrou detektivní práci, za odhalení chyby, pokud uděláte chybu vy jako učitelé
• upozorněte žáky na to, že pokud používají obecnou češtinu, měli by rozlišovat, v jaké situaci ji používají, nenechávejte bez komentáře, žáci si pak tento způsob komunikace zafixují a mohou mít v komunikaci potíže
• držte se spisovného jazyka, pokud někdo mluví obecnou češtinou – přeformulujte
• podporujte žáky v produkci, vymezte si, kdy ho budete opravovat
• opravujte důsledně, pokud vám jde o přesnost vyjádření, o nácvik nové fráze či konstrukce
• opravujte výběrově, pokud vám jde o plynulost, kritériem je pak především srozumitelnost
• zjednodušujte, ale nemluvte agramaticky

Opravy písemného projevu

• opravujte všechny chyby, ale rozlišujte způsob opravy – jevy, které mají žáci znát, třeba jen podtrhněte, ostatní opravte zelenou, popř. modrou tužkou, např. pokročilou gramatiku
• usnadněte si co nejvíc opravování:
  
  • zadejte žákům co nejpřesněji, co mají psát
  • nabídněte jim možné varianty, jednotlivé formulace
  • kontrolujte jednotlivé fáze úkolů, tj. v poslední fázi (výstup) by už nemělo být tolik chyb, protože byly odstraňovány v průběhu psaní
  • mějte připraveno řešení úkolu (k rozdání na papíře)
  • nechte žáky konzultovat chyby mezi sebou (ale pod vaším dohledem)
  • veďte žáky k používání příruček
  • využívejte ke kontrole zdatnějších žáků
  • opravujte všechno – dejte žákovi text, který je stoprocentně správný
  • k řádce, ve které je něco špatně, udělejte tečku nebo čárku, žák sám musí odhalit chybu a text přepsat správně
• hodnoťte eseje krátkým písemným hodnocením (skvělé, výborné)
• opravujte např. zeleně, používejte obrázky: sluníčka, úsměvy...

Opravy ústního projevu

• po individuálním projevu shrňte nejzávažnější chyby bránící porozumění

(volně upraveno podle příručky Nízkoprahové kurzy češtiny pro cizince)